Felisa Wolfeová-Simonová zkoumí organisky u jezera Mono

Felisa Wolfeová-Simonová zkoumí organisky u jezera Mono | foto: Profimedia.cz

Bakterie s arsenem nejsou novou formou života, říká biochemik Pačes

  • 113
Bývalý předseda Akademie věd ČR a biochemik Václav Pačes nesouhlasí s názorem, že NASA objevila novou formu života. Přiklání se tak k řadě dalších vědců, kteří tvrdí, že život pouze ukázal svou schopnost adaptace.

"Bakterie s arsenem v DNA jsou sice pozoruhodné, ne však překvapením. Rozhodně nejde o nějakou novou formu života, jak se píše v médiích snad po celém světě," myslí si Pačes.

Reaguje tak na objev vědců z Amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Diskuse - Václav Pačes

Václav Pačes

Názor, že tato bakterie je jen dokladem dosud neznámé schopnosti organismů přizpůsobit se prostředí, zastávají i jiní vědci ve světě.

Američané objevili v kalifornském jezeře Mono bakterie, které dokázaly ve své molekule dědičné informace DNA nahradit fosfor jedovatým arsenem.

Nová forma života?

Informace o objevu bakterie s arsenem místo fosforu v DNA si můžete přečíst v článku:

Pačes to ale rozhodně nepovažuje za nějakou formu života, která by se mohla objevovat někde ve vesmíru, jak objev interpretují některá média. "Já to tak nevidím, dokonce musím říct, že i když je to skutečně zvláštnost, ani mě to nepřekvapilo," řekl.

Nahrazení atomů fosforu atomy arsenu v molekule DNA není podle Pačese zase tak neočekávané a překvapivé, protože v periodické soustavě prvků je arsen hned pod fosforem. To znamená, že má podobnou konfiguraci elektronů, a tudíž mají oba prvky řadu podobných vlastností.

Podobně je tomu podle Pačese i u jiných prvků. Vynález silikonu a dalších umělých hmot je například založen právě na podobnosti uhlíku a křemíku. Uhlík je ve všech molekulách života, tak se jemu podobný křemík velice dobře hodil pro jakési simulace přírodních látek a vznikly umělé hmoty. "Tak tady je to podobné," uvedl.

Protože jezero Mono obsahuje množství solí arsenu, tak v něm podle Pačese není příliš fosforu. Většinu bakterií takové prostředí zabilo, ale některé se dokázaly, zpočátku více méně náhodně, adaptovat tím, že začaly zabudovávat do své DNA místo atomů fosforu atomy arsenu.

"Ale já ho neinterpretuji tak, že se tady objevilo něco, co zásadně mění náš názor na život. Určitě to není nová forma života. Jde jen o zvláštní adaptaci,"

Václav Pačes

Věda ale zná podle Pačese řadu bakterií, které se vymykají tomu, co je považováno za základní podmínky pro život. Existují například bakterie, které rostou a množí se v gejzírech s přehřátou párou přes 100 stupňů Celsia. Jiné bakterie vydrží a rostou dokonce v atomových reaktorech, to znamená, že snesou vysoké dávky záření, nebo jsou bakterie, které rostou v koncentrovaném roztoku solí nebo se dokonce množí v mrazu.

Jde tedy i v případě jezera Mono podle Pačese o velice zvláštní bakterii a o pozoruhodný objev. "Ale já ho neinterpretuji tak, že se tady objevilo něco, co zásadně mění náš názor na život. Určitě to není nová forma života. Jde jen o zvláštní adaptaci," uvedl.

Pačes si také nemyslí, že by bylo možné bakterie z jezera Mono využít k "těžbě" arsenu. Jsou podle něj bakterie, které dokážou koncentrovat třeba zlato nebo některé těžké kovy. To se ale děje na zcela jiném principu. Tyto bakterie zlato nezabudovávají do DNA, ale jeho vysoký obsah mají jejich proteiny. Je to něco podobného jako u feritinu, bílkoviny, která váže velké množství železa a kterou mají různé organismy včetně člověka.