Nová studie převážně čínských vědců publikovaná v prestižním časopise Lancet Infectious Diseases přináší velmi špatnou zprávu. Tým výzkumníků objevil u některých bakterií, vyskytujících se jak u dobytka, tak u lidí, přítomnost nového genu MCR-1. Ten u nich způsobuje, že jsou imunní vůči kolistinu, jednomu z antibiotik poslední záchrany. Takové léky jsou přitom podávány až v případě, že žádný jiný na nemoc nezabere. Při nákaze infekční nemocí způsobenou bakteriemi s tímto genem by tedy již nebylo možné pacientovi jakkoli pomoci.
MCR-1 byl nalezen v některých kmenech bakterií Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa. Všechny tyto bakterie přitom u člověka mohou způsobovat zdravotní potíže či onemocnění.
Rezistence vůči antibiotikům není u bakterií nic nového a již dlouho probíhá závod, kdy se medicína snaží zůstat o krok před čím dál odolnějšími mikroorganismy tím, že vyvíjí nová a nová antibiotika. Ale poslední nová třída těchto léků byla přitom vynalezena v roce 1987. Od té doby dochází už jen k modifikacím stávajících antibiotik a i těch je málo, mezi roky 2009 a 2013 byly v USA schváleny jen dva takové nové léky.
Tento závod je náročný a vědci už dříve varovali, že může dojít k vytvoření „superbacilů“ rezistentních vůči všem našim antibiotikům. To by pak vedlo k nástupu takzvaného „post-antibiotického“ věku, který by uvrhl medicínu o řadu desetiletí zpátky. Nemoci, které dnes nepovažujeme za závažné, by opět začaly zabíjet ve velkém a i běžné operace by se staly vysoce rizikovými. Na antibiotikách je chirurgie závislá, aby se dalo předejít smrtelné infekci. Stejně tak lidé s oslabenou imunitou, například pacienti s rakovinou podstupující chemoterapii nebo radioterapii, případně lidé s transplantovaným orgánem, často potřebují antibiotika k přežití.
Jak se gen šíří?Běžně se geny šíří při reprodukci, tím, že přecházejí na potomka, tzv. vertikálním přenosem. U bakterií však také dochází k tzv. horizontálnímu přenosu genetické informace. Pomocí útvaru zvaného pilus dochází ke zkopírování části DNA z jedné bakterie do druhé. Právě tímto mechanismem se rychle šíří rezistence vůči antibiotikům. |
Rezistence vůči kolistinu se sice objevila už dříve, nicméně nový gen děsí vědce rychlým šířením. Poprvé se totiž prokázalo šíření rezistence vůči tomuto antibiotiku horizontálním přenosem. Existují prý důkazy, že se již stačil rozšířit do Laosu a Malajsie, a profesor Timothy Walsh, jeden z autorů studie, nešetří podle BBC děsivými předpověďmi a myslí si, že nastaly podmínky pro nástup post-antibiotického světa. „Pokud se gen MCR-1 stane globálním, což je spíše otázka kdy než pokud, a jestli se tento gen spojí s ostatními geny rezistence proti antibiotikům, což je nevyhnutelné, pak budeme velmi pravděpodobně stát na počátku post-antibiotického věku,“ myslí si. „Pokud pak pacient onemocní například E. coli, nebudeme pro něj moci udělat vůbec nic.“
Vznik rezistentních bakterií silně povzbuzuje nadužívání antibiotik. U lidí k němu dochází například při pokusu léčit jimi nemoci virového původu, na které přitom nemohou být účinná. Ještě větším problémem je však preventivní podávání antibiotik zvířatům chovaným na porážku. Tato praxe je v zemích EU zakázána, ale některé další země jako USA nebo Čína si takové servítky neberou. Zřejmě v čínských velkochovech prasat má právě původ i nový gen, který hrozí vznikem těžce léčitelných nemocí.
Bakterie E. coli s genem MCR-1 byla v rámci studie objevena u 15 % zkoumaných vzorků syrového masa (celkem 78 z 523 vzorků) a 21 % zkoumaných zvířat (166 z 804). U lidských pacientů bylo zatím rozšíření nízké, bakterie byla nalezena jen u 16 z 1 322 zkoumaných, tedy okolo jednoho procenta.
Čínská vláda chce nastalou situaci řešit. Profesor Walsh se má sejít s ministerstvy zemědělství i zdravotnictví, aby projednal možný zákaz použití kolistinu pro využití v zemědělství. Nabízí se ovšem otázka, zda již není příliš pozdě.
