Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědecký bulvár: Batman mohl létat, ale při přistání by zřejmě zemřel

aktualizováno 
Studenti z univerzity v Leicesteru spočítali, že Batman by skok v plášti patrně nepřežil. Letěl by, ale nepřistál. Vytvořili tak mediální hit a mají zaděláno na několik dalších.

Snímek z filmu Batman začíná, na kterém si studenti z Leicesteru vyznačili údaje důležité pro svůj výpočet | foto: Marshall et al.

Veterán komiksů Batman by díky svému plášti a přiléhavému oblečku sice skutečně mohl létat, nicméně při přistání by zřejmě zemřel. K takovému závěru dospěli studenti fyziky z univerzity v britském Leicesteru.

Mladí fyzikové ve vědecké práci nazvané Trajektorie padajícího Batmana vypočítali, že pokud by netopýří muž skočil z budovy vysoké 150 metrů, doplachtil by do vzdálenosti zhruba 350 metrů. Nicméně při přistání by měl rychlost zhruba 80 kilometrů za hodinu. Zdravotní následky by byly určité vážné a smrt pravděpodobná. Doporučení v článku je jednoduché: "Plachtění na batmanském plášti není bezpečný způsob přepravy, pokud není použito ve spojení se zařízením, které dokáže rychle snížit rychlost letu, například padákem."

Na pohled je na práci překvapivé snad jen to, že by plášť mohl někoho donést na takovou vzdálenost. Ale to je dáno tím, že studenti ho ve své práci považovali za "tuhý" (inu, komiksové technologie). Stále platí varování, které si v USA můžete přečíst na zapůjčovaných batmanských kostýmech: "Pozor! Plášť neumožňuje uživateli létat."

Poučení první

I když tedy práce neotřásla našimi představami o světě, troufneme si odhadovat, že pro studenty bylo přínosné minimálně ve dvou ohledech. Za prvé v tom, že se při něm naučili něco o svém oboru.

Ne, že by otázka plachtícího superhrdiny byla fyzikálně složitá. Jde spíše o to, že byla otištěna v časopise leicesterské univerzity nazvané Physics Special Topics. Ten se řídí všemi základními pravidly velkých vědeckých časopisů, kde články prochází tzv. oponentním řízením (často se i v češtině používá výraz "peer-review").

V praxi to znamená, že práce zaslané do vědeckého časopisu čtou, hodnotí a komentují nejen redaktoři, ale také především anonymní kolegové z oboru. Ti v nich mají najít všechny mouchy a připomínkovat je. Autoři buď musí svůj přístup obhájit, nebo připomínky zapracovat, případně se s publikací rozloučit. Kolečko se může několikrát opakovat.

Physics Special Topics fungují stejně, jen funkci autorů i hodnotitelů si vyzkouší sami studenti. (Jen v jednom ohledu je to časopis poněkud zvláštní; většina témat je vysloveně nevážných.) Pokud chtějí studenti zůstat v oboru, zkušenost se jim bude hodit.

Poučení druhé

To druhé poučení je o době a médiích, a je už méně lichotivé. Říká zhruba, že dnes můžete v novinách prorazit s čímkoliv. Zpráva o studentské práci totiž doslova oblétla svět (klíčové bylo zřejmě otištění v britském Telegraphu). Nevadilo ani to, že "studie" je z loňského listopadu, univerzita ji pouze recyklovala v tiskové zprávě v souvislosti s blížící se premiérou nové filmové verze Batmana. Takže stačí dobré načasování a hit je na světě.

Máme se na co těšit: ve stejném čísle leicesterského časopisu se skrývá ještě spousta potenciálního materiálu, který čeká jen ma správnou chvíli. Například k příležitosti uvedení případného pokračování katastrofického filmu Armageddon může tiskové oddělení univerzity oprášit hned dvě dílka: "Mohl by Bruce Willis zachránit svět?" a "Mohl by Bruce Willis předvídat konec světa?"

V té první autoři řeší otázku, zda by atomová bomba skutečně dokázala rozetnout ve dví velkou planetku (která hrozí dopadnout na Zemi pro ty, kdo film neviděli). Odpovědí je přesvědčivé ne, atomové bomby jsou na něco takového zoufale slabé.

V druhém případě se studenti ptali, zda by si této planetky mohl na vzdálenost uvedenou ve filmu povšimnout Hubbleův vesmírný teleskop. A skutečně ano, dokonce by ji mohl odhalit na vzdálenost podstatně vyšší (cca ve stovkách miliard kilometrů, což je tisíckrát více než vzdálenost mezi Zemí a Sluncem). Ale vzhledem k tomu, že Hubbleův teleskop po asteroidech nepátrá, a do jeho zorného pole spadá jen velmi malá část oblohy (asi 0,02 procenta), něco takového je velmi nepravděpodobné.

Konfigurace zvažovaná v práci

Konfigurace zvažovaná v práci "Pohřben zaživa" s rozměry uvažované rakve. Subjekt se zdá být vzniklou situací spíše stresovaný.

Další potenciálním hitem je článek "Pohřben zaživa". Může se hodit kdykoliv, scén pohřbení živých osob zná film i literatura bezpočet. Podle studentů by ovšem měly mít trvání zhruba od tři čtvrtě hodiny do 11 hodin. Tolik trvá průměrné osobě, než vypotřebuje kyslík v průměrné rakvi (rozměry viz. obrázek). Záleží jen na tom, jak moc se oběť rozčiluje a na jejím metabolismu.

Abychom nekončili tak pohřebně, máme pro vás jedno veselejší doporučení. Filmové fyzikální nesmysly nezaujaly jenom britské studenty, ale samozřejmě i ty české. Jedním příkladem je práce Ondřeje Lukáče z gymnázia v Liberci. Pustil se v ní do celé řady slavných i méně slavných filmových scén a na většině z nich nenechal (fyzikální) nit suchou. Kopii si můžete prohlédnout zde (děkujeme za odkaz našim fanouškům na Facebooku Technetu).

Autor:



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Napište BFF, abyste ukázali, jak jste důvěřiví. Po Facebooku se šíří hoax

Zkratka BFF na Facebooku sice zezelená, ale žádné zabezpečení tím neověříte,...

Po Facebooku se šíří další hoax. Tentokrát slibuje rychlé ověření zabezpečení účtu. Nabádá uživatele, aby pod příspěvek...



Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...

Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Další z rubriky

Estonsko zaplatí testování DNA desetině národa. Kvůli nemocem i výzkumu

Ilustrace DNA, která zvýrazňuje tzv. metylaci DNA. To je připojení malé...

Estonská vláda zaplatí genetické testování asi stovce tisíc obyvatel. Dobrovolníci dostanou informace o tom, jaké...

V Montaně objevili „kapesního“ T-rexe. Nebo možná nový druh

Pokus o rekonstrukci podoby T. rexe na základě moderních vědeckých poznatků....

V Montaně se podařilo objevit kostru, která by mohla patřit mladému tyranosaurovi. Nebo možná druhu malého...

Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

Nová chemická laboratoř profesora Holého je plná moderních přístrojů. Vypadá...

Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné...

emimino-diskuse
emimino-diskuse

Je fajn si občas s někým popovídat o tom, co vás trápí. S námi v tom nejste sami.

Najdete na iDNES.cz