náhledy
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Křest letounu Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor. Vlevo plk. Mgr. Aleš Knížek, ředitel VHÚ Praha, vpravo Jan Klaban, letecký nadšenec a restaurátor, který se zasloužil o znovuzrození bety.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor při slavnostním zahájení provozu
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor, dole žlutý An-2
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor. Charakteristickým znakem byla tzv. kalhotová kapotáž podvozku.
Autor: Radek Folprecht, Technet.cz
Pavel Beneš (vlevo) v choceňské továrně Beneš-Mráz zkonstruoval Be-50. Na snímku je s kolegou Miroslavem Hajnem u rozestavěné Avie B.H.1 v roce 1920. V Avii Beneš působil deset let.
Autor: sbírka Václava Šorela
Beneš-Mráz Be 60 Bestiola, dvoumístný letoun se sedadly vedle sebe
Autor: archiv autora
Beneš-Mráz Be 50 Beta Minor
Autor: archiv Lubora Obendraufa
Stroje Be 51 Beta Minor při letu Malou dohodou 1938. Be 51 se vyráběly ve verzích A, B a C. Toto je béčko (viz. označení na směrovce, áčko pak mělo ještě kalhotové kapoty složitěji řešeného podvozku jako Be 50).
Autor: archiv autora
Be 555 Super Bibi, poslední choceňský letoun ing. Beneše. Zobrazená OK-MAE byla dodána na Slovensko až v roce 1941. V místním dobovém tisku je typ hodnocen jako nejoblíbenější letadlo slovenských letců (používali pravděpodobně všech 10 vyrobených kusů).
Autor: Sbírka VHÚ Praha
Po odchodu P. Beneše otevřel J. Mráz v roce 1941 pobočku svého podniku v Nitře na Slovensku. Zde vznikl letoun Zobor I konstruktéra Zdeňka Rubliče, který vycházel z Benešovy Be-555 Super Bibi.
Autor: gonzoaviation.com