Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: U Benešova se našel vzácný meteorit, který rozzářil noc

aktualizováno 
V roce 1991 rozzářil oblohu na Benešovsku bolid tisíckrát jasnější než Měsíc v úplňku. Objevit jeho pozůstatky se ovšem podařilo až o dvacet let později. Čeští vědci si tak připsali odborný primát a odhalili také překvapivá fakta o podobě "kamenů" putujících naší soustavou.

Osmého května 1991 jednu hodinu a pár minut po půlnoci jsme nad Českem zažili velké nebeské divadlo. Na krátkých šest vteřin zalila oblohu záře, které změnila noc v den.

Několik desítek kilometrů nad povrchem se do zemské atmosféry zanořil čtyřtunový kus "kosmického kamení". Hranici naší atmosféry, jejíž výše se udává na sto kilometrů, překročil rychlostí kolem dvaceti kilometrů za sekundu a v důsledku tření začal rychle hořet. Když objekt ztratil zhruba osmdesát kilometrů výšky, o všechnu svou energii přišel a k zemi už pokračoval jen volným pádem.

Co je bolid?

Označování "hvězd na zem spadlých" je pro laika někdy poněkud zmatené. Prvn fáze jeho existence je meteoroid. Tak se nazývá předtím, než vstoupil do zemské atmosféry nebo se nesrazil s jiným tělesem Sluneční soustavy. Větší objekty, řádově od stovek metrů, se označují jako planetky.

Meteor je světelný úkaz, který meteoroid vyvolá v atmosféře Země.

Meteorit je meteoroid, který dopadl na zem. Bolidy jsou jen podmnožiny meteorů, tedy kosmických těles, které vlétnou do zemské atmosféry. Označují se tak meteory, která mají jasnost více než -3 magnitudy. Benešovský bolid měl jasnost výjimečných -19,5 magnitudy. To je velmi jasné: -20 magnitud odpovídá světlu jako ve dne.

"Benešovského bolidu" si všimli v roce 1991 nadšenci i profesionální astronomové, kteří se hned vydali po jeho stopách. K jejich překvapení a frustraci se ovšem stopy po meteoritu nenašly. Nepomohla ani pátrací akce s pomocí místních obyvatel. Odborníci mohli jenom hádat, že se spletli v odhadu místa dopadu zbytků tělesa.

Že tomu tak opravdu bylo, se potvrdilo až o 20 let později. Astronom Pavel Spurný se podílel na pátrání už v roce 1991, ale úspěšně se mu ho povedlo završit až v roce 2011. V pořadu Českého rozhlasu Meteor podrobně vysvětlili, jak to bylo možné.

Důležité byly dvě skutečnosti: za prvé se podařilo přijít na to, kde byla v původně uvažovaných odhadech chyba. Astronomové v roce 1991 počítali se špatným časem události (zhruba o minutu), a tak se jim místo dopadu trochu posunulo. Mohli také využít výhod neskonale výkonnější výpočetní techniky a také zpřesnění metodiky rekonstrukce dráhy meteoritů v atmosféře. V posledních letech se už podařilo najít meteorit bezprostředně po pádu, a tak se původně čistě matematickým modelům dostalo i nutné prověrky praxí.

Výbrus benešovského meteoritu 2 (LL3,5 chondrit) s typickými kruhovými obrazci...

Výbrus benešovského meteoritu 2 (LL3,5 chondrit) s typickými kruhovými obrazci "chondrami" (modře) pod elektronovým mikroskopem.

V dubnu 2011 se tak po dvou desítkách let vrátili odborníci na místo činu. Tedy téměř: jejich pátrání se zaměřilo jen na oblast 300 metrů vzdálenou od původně vytipované oblasti. Obrátili se s žádostí o pomoc i na amatéry s detektory kovů. Meteorit měl obsahovat zhruba 20 procent železa, a dostatečně citlivý přístroj může tak objevit i malé kousky. Spojení amatérů a profesionálů tentokrát slavilo úspěch: podařilo se najít tři malé kousky meteoritu. Na radosti nic nemění ani fakt, že dohromady váží jenom zhruba 11 gramů.

Přímo v terénu se je od jiných předmětů s obsahem železa (většinou zanechaných člověkem) odlišit nepodařilo. K tomu je bylo nutné donést do laboratoře, očistit je, zbrousit a prohlédnout pod mikroskopem. Až pak jsou v kameni patrné stopy typické pro meteorit, které ho odliší od nerostů čistě pozemských.

Pod mikroskopem vědci objevili ještě jedno velké překvapení. Meteorit byl evidentně před nárazem složen ze dvou různých typů materiálů (chondritického a achondritického). Něco takového je velmi nezvyklé. Na konferenci v japonské Niginatě, kde letos v dubnu Češi svůj úspěch představili, se však objevily i dvě další zprávy o podobných tělesech. Vysvětlení vzniku "strakatých" meteoritů se tak stává jedním z velkých témat oboru.

Odborníci od úspěchu v dubnu 2011 pokračovali v hledání na stejném místě ještě několikrát, ale zatím bez úspěchu. Jestli se ještě nějaká část bolidu zachovala, dobře se skrývá hlouběji pod povrchem, nebo se možná dostala daleko od oblasti pádu.




Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Napište BFF, abyste ukázali, jak jste důvěřiví. Po Facebooku se šíří hoax

Zkratka BFF na Facebooku sice zezelená, ale žádné zabezpečení tím neověříte,...

Po Facebooku se šíří další hoax. Tentokrát slibuje rychlé ověření zabezpečení účtu. Nabádá uživatele, aby pod příspěvek...



Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Další z rubriky

V Montaně objevili „kapesního“ T-rexe. Nebo možná nový druh

Pokus o rekonstrukci podoby T. rexe na základě moderních vědeckých poznatků....

V Montaně se podařilo objevit kostru, která by mohla patřit mladému tyranosaurovi. Nebo možná druhu malého...

Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

Nová chemická laboratoř profesora Holého je plná moderních přístrojů. Vypadá...

Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Škoda Yeti 1.2 TSI 2010 ·1.2 TSI
Škoda Yeti 1.2 TSI 2010 ·1.2 TSI

r.v. 2010, naj. 115 195 km, benzín
210 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz