Tři mušketýři - WiFi, Bluetooth, GSM/GPRS
Na letošním COMDEXu se událo velice mnoho v bezdrátové oblasti - ne snad kvůli show samotné, ale protože právě v současné době se začínají bezdrátové technologie naplno ujímat. Dostatek relativně dostupných řešení, stále širší spektrum nasazení a možností využívání (viz dokonce i český Eurotel - zcela nezávisle na COMDEXu) nyní dělají z bezdrátových sítí skutečnou alternativu k pevné kabeláži a do určité míry i k dalším bezdrátovým standardům.
Podívejme se, co vlastně máme k dispozici - prakticky tři různé bezdrátové standardy, navzájem se prolínající svou působností, navzájem si konkurující a současně se doplňující. Záleží jen na providerech, telekomunikačních operátorech a do značné míry i na nás, jak jich využijeme. Předveďme si je přehledně v několika bodech, s důrazem na přenosovou kapacitu, možnosti provázání s Internetem i integrací v lokální síti, s reálným dosahem a potřebou existující infrastruktury.
Tři brány do světa bez drátů
1. Bluetooth - bezdrátová síť pro komunikaci mezi osobními zařízeními, periferiemi, částečně i pro běžnou kancelářskou komunikaci, s maximální rychlostí okolo 1 Mbit/s, s dosahem pouze v osobní vzdálenosti - teoretická současná hranice se pohybuje někde kolem deseti až dvaceti metrů, spíše méně v typicky prostředí, v železobetonových konstrukcích. Do budoucna by měl být možný dosah až kolem sta metrů, s přenosovou rychlostí v řadu Mbit/s. Jednoduchý samostatný protokol, jeho implementace nevyžaduje žádnou podpůrnou infrastrukturu krom vlastních zařízení a periferií.
2. EDGE / GPRS / GSM - bezdrátová komunikace na bázi GSM sítí, díky kterým se lze odkudkoliv připojit na Internet, v současnosti rychlostí kolem 20 - 40 kbit/s (GPRS), s budoucími možnostmi ještě před nástupem sítí 3.generace by se současná infrastrukturou měly být možné rychlosti v řádech stovek kbit/s. Pro dnešek nabízí GPRS ekvivalent pomalejší telefonní linky, s relativně univerzální použitelností kdekoliv v rámci jednoho státu, a omezenější možností roamingu v zahraničí - s různou úrovní implementace systému v evropských zemích a velmi rozdílných stavem v ostatních částech světa.
3. WiFi - alias standard 802.11, v různých modifikacích s rychlostmi 2 či 11 Mbit/s ve "starším" mikrovlnném pásmu 2,4 GHz, či 54 Mbit/s až stomegabitové neschválené prototypy operující v pásmech 5 GHz. Dosáhne 100 až 300 metrů podle průchodnosti materiálu v okolí, nabízí možnosti lokálního "roamingu" - pospojováním více přístupových bodů vznikne jediný segment v rámci lokální sítě, s přechody mezi buňkami a automatickým vyvažováním a rozkládáním zátěže. Lokálně funguje kdekoliv v dosahu přístupového bodu s aktivovaným účtem, neexistuje žádný celoplošný provider (Eurotel se začíná snažit v této oblasti) a možnost mezinárodního použití je omezena existencí účtu u poskytovatele či dle nastavení sítě - v ideálním případě je možné anonymní použití pro kohokoliv (hot spots ve větších městech: kdokoliv s vysokorychlostním přístupem k Internetu nastaví svůj přístupový bod tak, aby jej mohl využít kdokoliv v dosahu signálu).
Tři přístupy, tři cesty k bezdrátové komunikaci
WiFi nabízí snadný přístup, ale pouze pro notebook a PC - neusnadňuje komunikaci mezi periferiemi, a ač má být bezdrátovým ekvivalentem klasické sítě, současných 11 Mbit/s nemůže konkurovat pevné kabeláži s rychlostmi 100 Mbit/s, s rychle klesajícími cenami gigabitových adaptérů. Rozdíl je též v cenách, zda se snažíte propojit pouze dvě PC, kde si vystačíte bez přístupového bodu, nebo chcete propojit vícero zařízení přes přístupový bod - a eventuálně je provázat s pevnou sítí v rámci jednoho segmentu (každá další možnost stojí více).
GPRS je bezdrátová komunikace pro skutečně mobilní potřeby, s nižší rychlostí dokonce i ve srovnání s telefonní linkou, ale umožňuje velmi snadné použití aplikací pro okamžitou komunikaci, relativně bezproblémové odesílání emailů, včetně o něco pomalejší brouzdání Internetem. Nevhodné je GPRS jako základ lokální sítě, prakticky jen pro vzdálený přístup k firemnímu systému přes Internet - ale nemůže sloužit jako samostatný základ pro bezdrátovou lokální síť.
Bluetooth je protokol pro vyloženě lokální komunikaci, mezi libovolnými zařízeními, který může sloužit jako brána k čemukoliv jinému - podobně jako u WiFi s ním lze založit samostatný segment sítě, ale s omezenějším dosahem a nižší rychlostí.
V zítřejším navazujícím rozboru si přiblížíme možnosti kombinování různých technologií a výhody jejich spolupráce, spolu s pravděpodobnými konfliktními oblastmi, ve kterých si budou tyto technologie navzájem konkurovat.
