Kombinace možností - a konkurenční oblasti
Každá bezdrátová síť, tak jak jsme si je přiblížili ve včerejším přehledu, nabízí své unikátní schopnosti a možnosti: Bluetooth je ideální lokálně osobní bránou k ostatním možnostem, WiFi je přímá náhrada lokální sítě a GPRS jsou sítě telefonní. Je zřejmé, kde se jejich možnosti prolínají, a částečně i kde si budou do budoucna konkurovat.
Kombinace GPRS telefonu a Bluetooth notebooku či PC nabízí výhody ideálně bezdrátové komunikace: lokálně v oblasti pár metrů (není potřeba vědět, kde právě vězí mobil) i celostátně (kdekoliv v dosahu GSM signálu lze přistupovat k Internetu). Nevýhodou je nízká rychlost GPRS, která má do širokopásmového spojení daleko, a má své problémy se spolehlivostí, závislé na síle signálu. Cena je závislá na konkrétním providerovi, platíte za použitou kapacitu.
Kombinace WiFi a Bluetooth nedává příliš smysl - tyto dva standardy si budou konkurovat, pokud půjde čistě o zprostředkování komunikace a připojení k síti či Internetu, trumfy zde budou na straně WiFi ve vyšší rychlosti a větším dosahu. Naopak, Bluetooth přesvědčí svou univerzalitou - na rozdíl od WiFi bude schopen nejen vytvoření sítě mezi PC, ale mezi takřka libovolným myslitelným zařízením a PC, nebo i mezi zařízeními, na bázi pouze 1Mbitové sítě, ale na bázi internetového standardu TCP/IP.
GPRS a WiFi mohou být konkurenti - a doplňovat se zároveň. V dosahu místní bezdrátové sítě můžete využívat 11Mbitové konektivity, ideálně přes pevnou linku, ať již mikrovlnným či jiným pevným připojením, zatímco na cestách si vystačíte v libovolném místě s WiFi. Velice zajímavou možností je experiment Eurotelu s vybranými frekventovanými místy, kde nabízí placený přístup k Internetu.
Triumvirát - neexistuje optimální řešení
Pro dnešní potřeby neexistuje samostatné optimální řešení, každá z nabízených možností má své výhody a zřejmé zápory. Ideální řešení (v rozporu s nadpisem) existuje - ovšem je nejdražší. Protože nelze říci, že by kterákoliv z výše jmenovaných možností měla jasně navrch nad ostatními, spíše naopak - ve větší části běžného použití notebooku se doplňují a nejjistější cestou je nákup všech tří: WiFi a Bluetooth adaptér v notebooku, GPRS v Bluetooth telefonu!
Právě s touto kombinací jsme se vydali na cesty my a ačkoliv nás občas provázely problémy, po většinu času jsme měli k dispozici alespoň některou z možností komunikace: od nejpomalejšího GSM spojení na sotva 9,6 kbit/s, přes GPRS kolem 32 kbit k lokální síti na 1 Mbit/s Bluetooth až ke skvělému 11 Mbit "broadband" vysokorychlostnímu spojení v dosahu některého z přístupových bodů.
Kombinované karty - a od výrobců v noteboocích integrované MiniPCI adaptéry - klesají v ceně, žel ne tak rychle, jak bychom si přáli. Ale lze s jistotou říci, že právě tyto adaptéry budou po masové integraci DVD/CD-RW kombomechanik dalším milníkem ve vývoji notebooků. S jejich skutečně masově levným nástupem můžeme počítat pravděpodobně cca od poloviny příštího roku, kdy většina zatím výstavních exponátů bude běžně k dostání v Evropě a ČR.
