Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bezmračné nebe nad Pekingem má zajistit i dělostřelectvo

aktualizováno 
Čína se pokusí poroučet větru a dešti, jako to již zkoušeli jiní. Nechce prostě nechat nic náhodě. Podívejte se, jak se dělá nebe bez mráčků.

Dělo proti dešťovým mrakům | foto: AP Photo/Ng Han Guan

Je 20:00 místního času. Začíná slavnostní a dlouho utajovaná zahajovací ceremonie XXIX. letních olympijských her. A z nebe se již nějakou chvíli na vše snáší hustý déšť. Ne, tak takhle si čínské vládní úřady start olympijských her nepředstavují. Nebe nad otevřeným stadionem totiž musí zůstat bez mráčku.

Proč předpovídat počasí, když ho můžeme měnit?

Že chce Čína během olympijských her měnit počasí, se ví již delší dobu. Hlavní stadion totiž nemá střechu a předpověď na osmého srpna není nejlepší – na čtyřicet procent bude dnes pršet. Některé zprávy informují o tom, že Čína nasadí experimentální technologie. Letectvo a dělostřelectvo zařídí, aby se mraky vypršely ještě před Pekingem, a nad stadionem počítá s dalšími způsoby, jak dešti zabrání.

Jedná se o nereálný sen? Jaká je současnost oboru označovaného jako "modifikace počasí“?

Historie stará půl století
Naivní začátky, kdy se lidstvo domnívalo, že pomocí různých rituálů dokáže změnit počasí, patří stovky let minulosti. Změny počasí v moderním smyslu přicházejí, ale až v padesátých letech minulého století. V této době se objevuje technika označovaná jako "zasévání mraků“ a vzniká obor s názvem "weather modification".

Moderní historie tohoto oboru začíná v roce 1946, kdy byla v laboratořích General Electric v New Yorku pozorována schopnost suchého ledu (pevný oxid uhličitý) konvertovat podchlazenou vodu na led.

Následně byly opakovány experimenty s různými druhy chemických sloučenin. První pokusy v atmosféře byly provedeny na začátku padesátých let minulého století.

Mraky a vlhkost
Mrak je viditelné množství zkondenzované vody. V meteorologii se mraky dělí do různých kategorií. Základním kritériem je složení mraku. Zde se rozlišují mraky vodní, které jsou tvořeny kapičkami vody, dále pak ledové, složené z ledových krystalků, a smíšené, tvořené jak kapičkami, tak krystaly.

Další dělení je podle výšky, v níž se pohybují. Patří sem mraky vysoké (5-12 km), střední (2-5) a nízké (méně než 2 kilometry nad povrchem).


Běžné druhy mraků
Základní dělení mraků podle nadmořské výšky

Vyrobme si mrak
Základem mraku je vzdušná vlhkost. K jeho vzniku je však třeba více faktorů než jen zmíněná vlhkost. Jedná se zejména o proudění, které žene vodní páru do chladnějších (vyšších) vrstev atmosféry, a také kondenzační jádra.

Samo ochlazení vody pod 0°C ještě nezaruče její zmrznutí. Je to podobné, jako když se dá čistá voda do mrazáku a opatrně se vyjme. Pak lze pozorovat její zmrznutí až po zatřepání, případně přidání nějakého krystalku.

Jako kondenzační jádra v procesu přirozené kondenzace poslouží částečky prachu, pylová zrnka nebo krystalky mořské soli, která se spolu s vodní vlhkostí dostávají do vyšších nadmořských výšek.

Rozhovor s Mgr. Marjanem Sandevem z Centrálního předpovědního pracoviště v Českém hydrometeorologickém ústavu Praha

Kde se v současné době v Evropě „mění počasí“?
Jedná se zejména o některé státy Balkánu. V praxi se jedná obecně o země, kde je počasí spíše teplejší a nestabilnější a použití změn počasí je spíše operativní. Jde o situace, kdy hrozí krupobití a je třeba zmírnit jeho následky. Přitom se vychází z předpokladu, že více kondenzačních jader v mraku odebírá více vlhkosti, a tím se zmenšuje možnost tvorby krup, resp. jejich zvětšování. Zde je dokonce upraveno období, kdy se mohou změny počasí provádět. Jedná se o 15. duben až 30. září.
Další situace nastane, když je dostatek vlhkosti, ale není dostatek zárodečných jader pro srážky. Proto se do oblaků "dopraví“ kondenzační jádra, na kterých se tato vlhkost začne nabalovat, a způsobí déšť nebo sníh.

Hrozí tady nějaký vedlejší efekt, ať už rozkolísání počasí lokálně, či globálně?
Globálně to nepřichází v úvahu, lokálně je účinek taktéž minimální, i když z literatury jsou známy případy jako z Colorada v USA, kdy umělá stimulace mraků byla znát i několik měsíců po jejím provedení.

Co opačný efekt, třeba střílet do mraků a nějak je "rozprášit“, tak aby z nich nepršelo vůbec?
Pokud chceme mrak skutečně "rozprášit“, pak není možné, aby z něho nepršelo. Přidáním dalších kondenzačních jader musíme vyvolat srážky dříve, než mraky dorazí na určíte místo, třeba nad ten olympijský stadion. Pokud je už dešťový mrak nad stadionem, moc se s tím už nedá udělat.  

Jaký je váš osobní názor na úspěšnost změny počasí v Číně během olympiády?
Těžko lze hodnotit, co je to úspěch. I když způsobíte déšť, resp. "rozprášíte“ mraky, nemůžete si být jisti, že by k tomu nedošlo i bez vašeho vlivu. Proto je jakékoliv statistické hodnocení sporné.


A zde už se nabízí možnost, jak mrak "vytvořit“ uměle. Pokud se jedná o oblast, kde je sice vlhkost, ale chybí kondenzační jádra, lze tato jádra uměle přidat.

Metody takzvaného zasévání mraků se rozlišují podle toho, odkud jsou krystalická jádra dodávána, zda ze vzduchu, nebo ze země.

Možnosti dodávání kondenzačních jader
Schéma dodávání zárodečných jader do mraků. Foto: Weather Modification Association

Pozemní dodávání jader spočívá buď ve vystřelování raket, nebo ve využití speciálních generátorů.


Pozemní generátor kondenzacnich jader v zimním středisku
Pozemní generátor v lyžařském středisku

Kondenzační jádra
Kondenzační jádra mohou být vytvářena přidáním cizí látky (vlastní jádra), nebo ochlazením.

V prvním případě se nejčastěji používá jodid stříbrný – jeho krystalová struktura je velmi podobná krystalové struktuře ledu. Ten se dodává zpravidla prostřednictvím speciálních pyrotechnických patron, které jsou připevněny na letadlech.

Druhou možností je expanze plynu, například oxidu uhličitého, což způsobí prudké ochlazení, které samo o sobě zapříčiní vznik krystalických jader ledu.

Nejčastější použití je:

  • snížení rizika krupobití
  • zvýšení srážek nad daným územím
  • redukce mlhy v blízkosti letišť

Je to bezpečné?
Využití jodidu stříbrného provází diskuse o ekologii a zdravotní nezávadnosti. 

Dosavadní měření však ukazují, že koncentrace stříbra se pohybují v řádu stokrát nižším, než jsou dané limity. Například povolená hodnota koncentrace stříbra v dešťové vodě je 50 mikrogramů na litr. A i v místech, kde se intenzivně upravuje počasí pomocí jodidu stříbrného, se množství tohoto prvku ve vodě pohybuje okolo 0,1 mikrogramu na litr.

Využití oxidu uhličitého je zcela bez rizika. Dýcháním, cestováním auty, spalováním atd. jej produkujeme mnohem více. Ostatní chemikálie sice také nejsou prospěšné, ale akutní zdravotní rizika nehrozí.

Prý se to vyplatí
Odpověď na to, jaké jsou náklady na déšť, není jednoduchá. Většina programů probíhajících v jednotlivých státech USA má rozpočet v řádu stovek tisíc až milionů dolarů.

Americká asociace pro změnu počasí konstatuje, že technika změny počasí není drahá a že její efektivita (výnosy:náklady) se pohybuje v poměru 20:1.

Studie prováděná v osmdesátých letech v Austrálii tvrdí, že náklady na zvýšení srážek o 55 mm za období šesti měsíců, se pohybovala v řádu 600 tisíc dolarů. Přepočty na hektar ukazují, že zvýšení výnosů v důsledku tohoto zavlažování se pohybovalo okolo 15 dolarů. Naopak náklady na změnu počasí byly ohodnoceny částkou 0,8-3 dolary/hektar.

Cessna nesoucí zdroj jader
Upravená cessna pro nesení "generátoru mraků"



Sada 12 raket obsahující chlorid stříbrný
Hoření pyrotechnických patron obsahujících jodid stříbrný. Foto: Weather Modification Association

Jak si Čína mění počasí...
Tvrzení, že Čína začala s experimenty pouze kvůli olympijským hrám, je nepravdivé. Program změny počasí má v této zemi poměrně dlouhou tradici. Ale jaké jsou výsledky?

V Číně se program používá zejména v severní části, která je srážkově zhruba na úrovni jedné třetiny světového průměru. Některé zdroje uvádějí, že množství srážek se podařilo zvýšit o 13 procent. Čína za svůj celonárodní program utrácí okolo 60 milionů dolarů ročně. Státní úřady tvrdí, že vyprodukovala tolik deště, že by vodou z něj zaplnila čtyři Žluté řeky.

V programu je zaměstnáno 30 tisíc osob, což zahrnuje i farmáře, kteří využívají rakety a pozemní děla. Celkový počet děl se odhadoval na 12 000, ale hlavní páteř systému tvoří více než 30 letadel upravených pro hoření pyrotechnických patron.

Další využití tohoto programu našla Čína při čištění ovzduší, kdy pomocí deště smete prach i smog.

... a jak ostatní svět
I když je nejlidnatější stát světa v tomto oboru nejcitovanější, přesto není jediný, kdo se využíváním změn počasí zabývá.

Často je využití této techniky zmiňováno v USA i Rusku. Za celou dobu existence této technologie se výzkumu nebo praktickému použití věnovalo více než padesát zemí na celém světě. 

Stát přitom patří spíše mezi objednatele než dodavatele. Nejčastěji tuto práci dělají soukromé instituce, které tak činí na základě smluv s organizacemi majícími na starost správu vodních zdrojů. Výjimkou ale nejsou ani lyžařské areály.

Nejdůležitější otázka. Funguje to?

Efekt zasévání mraků, Labrador, 45 minut po akci
Důkaz, že to funguje? Po 45 minutách zasévání. Labrador. Foto: North American Weather Consultants, Inc.

Je málo vědeckých oborů, které jsou natolik rozporuplné jako "weather modification". Například Americká akademie věd po 30 letech výzkumu tvrdila, že neexistují důkazy, že umělá změna počasí funguje.

Stále se jedná o začarovaný kruh. Je totiž téměř nemožné odpovědět na základní otázku, zda by pršelo, i kdyby tam ty chemikálie nebyly přidány. Každý další experiment totiž pracuje v nové situaci a opět je tam chemikálie buď přidána, či nikoliv. V případě desítek a stovek pokusů v jedné lokalitě je možné již zapojit statistiku, ale interpretace není snadná.

Americká organizace North American Weather Consultants tvrdí, že zvýšení srážek se pohybuje okolo 5 - 20% v kontinentálních oblastech a mezi 5 - 30% v pobřežních.

I přes množství výzkumných institucí, asociací i soukromých firem jsou někteří odborníci skeptičtí. "Nejnovější vědecký závěr zní, že existuje jen velmi velmi málo důkazů úspěchu při zasahování do zvýšení či snížení množství srážek nebo úplného zastavení deště," říká Leonard Barrie ze Světové meteorologické organizace (WMO) sídlící ve Švýcarsku.

S blížícím se dnem zahájení olympiády konec optimismu?
I Čína se s blížícím startem her mírní ve svých vyjádřeních o naprosté kontrole nad počasím.

Když se programu začala věnovat intenzivněji, právě v rámci příprav na celosvětovou sportovní událost, zaznívaly informace, že se počítá se stoprocentními výsledky.

Ale nyní čínský Úřad pro úpravu počasí podstatně mírní optimismus. Již si není ani zdaleka jistý úspěchem při snaze odvrátit špatné počasí hrozící deštěm při slavnostním zahájení olympijských her. "Pokud se nad Pekingem vytvoří husté bouřkové mraky napité vodou, pak jsme bezmocní,“ přiznává otevřeně.

Místo závěru
Na druhou stranu můžeme být spíše rádi, že se zatím nedaří počasí měnit se stoprocentní úspěšností. 

Stačí si představit, jakému tlaku by musely čelit instituce, které by měly v rukou ovládání těchto změn.

Lobbování od vlády typu "dnes máme významnou návštěvu a chceme se s ní odpoledne projít po Praze, zařiďte, ať neprší" počínaje přes turistické asociace, které by mohly chtít upravovat počasí podle počtu turistů, až po zemědělce, kteří by si v konečném důsledku mohli takto "krást" vodu. I když mnohem častěji by možná požadovali ochranu před kroupami, jež mohou zničit měsíce pěstovanou úrodu.

Kdo by reguloval, zda si soukromí zemědělci nebudou střílet také pár raketek, aby nemuseli kropit z cisterny? A kdo globálně?

Odkazy

Weather Modification Association - sdružuje jednotlivce i instituce, které se profesionálně zabývají tímto oborem
North American Weather Consultants, Inc. - jedna z největších soukromých společností v této oblasti
Nevada State Cloud Seeding Program





Hlavní zprávy

Další z rubriky

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Audi A8 je první vozidlo, které nabídne autonomní řízení třetí úrovně. Jednotku...
Nový počítač od Nvidie zcela nahradí řidiče. Objeví se příští rok

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Společnost Nvidia představila na konferenci GTC Europe první superpočítačový systém zabudovatelný do automobilu, který bude schopen zcela nahradit (a vynechat)...  celý článek

Poškozený motor číslo 4 - Air France let číslo 66
Cestující zažili děsivé okamžiky, Airbusu se nad oceánem obnažil motor

V Kanadě nouzově přistál francouzský Airbus A380-800 s rozbitým motorem. Za letu nad Atlantickým oceánem se dopravnímu letadlu poškodil jeden z motorů. Nikdo z...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.