Zpracování mléka

Zpracování mléka | foto: Profimedia.cz

Češi našli způsob, jak lépe vydělávat na mléce

  • 66
Nový způsob získávání cenné bílkoviny z mléka by mohl udělat z českých mlékáren významného hráče na miliardovém trhu. A také alespoň zčásti vrátit do potravin to, o co je potravinářské technologie bezděky připravují.

Než se mléko dostane od zdroje k nám na stůl, zmizí z něj spousta věcí. V řadě případů je to dobře, hlavně v případě škodlivých mikroorganismů, ale někdy je to na škodu. To je i případ bílkoviny laktoferinu. Ta za běžných okolností slouží jako "doping" pro mláďata. Přímo zabíjí některé patogeny, má zřejmě i mírné protinádorové účinky a podporuje funkci imunitního systému. Sám o sobě laktoferin určitě není všelék, ale pozitivní účinky prokazatelně má.

Z většiny mléka však zmizí při tepelné úpravě, třeba při známé pasterizaci (i nepasterizované mléko z automatů má podle vědců podstatně nižší obsah laktoferinu). Chemicky se nezničí, ale vysoká teplota změní jeho podobu tak, že přestává v těle účinkovat. "Zkroutí" se jejím působením tak, že už na buňkách nezapadne na místa, kam by měl.

Asi vás napadne, že by bylo zajímavé tuto látku od mléka oddělit před ohřátím, abychom o její účinky nepřišli. Mnohé firmy po celém světě už to dnes dělají. Na světě se každým rokem zobchoduje laktoferinu zhruba za 100 milionů eur (2,5 mliardy korun).

Významným odběratelem jsou asijské trhy, kde je laktorferin povoleno přidávat do potravin. Dává se do mléka, do kojenecké výživy či do jogurtů. "V Evropě to jde pomaleji, ale nakonec to také půjde," říká Anna Kolorzová z firmy Ingredia, která se specializuje právě na získávání produktů z mléka. Navíc už v tuto chvíli je u nás možné látku přidávat do doplňků stravy.

Ale i když trh už existuje, poptávka výrazně převyšuje nabídku. Laktoferin je vzácný. Zhruba prý platí, že kilogram (s průměrnou cenou několik set eur) lze získat z 10 tisíc litrů mléka, i když tento údaj samozřejmě může podle různých okolností kolísat. Separace je náročná a vyžaduje dost specializované vybavení.

Ale díky Čechům (či přesněji hlavně Moravanům) by se to mohlo změnit. V olomouckém Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) při Palackého univerzitě vznikl ve spolupráci právě s firmou Ingredia způsob, jak prospěšnou bílkovinu z mléka získat podstatně jednodušeji a levněji.

Železo je základ

Oddělování cenného materiálu obstarává hodně "na jemno" namleté částečky s obsahem železa. V Olomouci funguje už zhruba deset let specializovaný tým na využití nanočástic (tedy speciálně tvarovaných a vyráběných částeček řádově o velikosti miliardtin metru). Vznikla tu firma, která vyrábí nanočástice železa, které se dnes už používají třeba k čištění podzemních vod.

Jedním ze směru výzkumu je i využití magnetický nanočástic oxidu železa k získávání zajímavých látek z různých roztoků a podobně. Vyrábí se vždy ze dvou dílů. Tím prvním je samotná železitá nanočástice, druhým na míru vytvořený "chemický přívěsek", vytvořený tak, aby se vázal na látku, kterou má částice zachytit. Olomoučtí vědci nedávno například publikovali o práci o úpravě nanočástic pro zachycování hormonu dopaminu, který je důležitý pro funkci mozku a může hrát důležitou roli v onemocněních, jako je Parkinsnova choroba.

Podobné je to i v případě laktoferinu, jen "přívěšek" je samozřejmě šitý na míru právě této bílkovině. Chemikům z Hané se podařilo v tomto případě najít velmi účinný "magnet". "Dokážeme z mléka získat většinu laktoferinu, možná až 80 procent. A to v té nejlepší kvalitě a čistotě." říká ředitel RCPTM Radek Zbořil.

Díky tomu, že nanočástice jsou magnetické, lze je pak z mléka lze snadno oddělit magnetickým polem. V dalším kroku se pak od nich laktoferin oddělí a nanočástice se mohou použít znovu. "V podstatě je tedy výsledkem vývoje jednoduché zařízení, které nijak nekomplikuje ani neprodlužuje mlékárenský  výrobní proces," přibližuje Kateřina Holá z olomouckého centra.

Sušené mléko pro posádku vesmírné stanice ISS. Pokud víme, je bez laktoferinu.

Jednoduchost si chválí i potravináři. "Je to celé tak jednoduché, že by se to v podstatě nemuselo dělat ani v mlékárně, ale přímo u zemědělce," vysvětluje Anna Kolorzová z firmy Ingredia. (U starších technologií vadil tuk obsažený v mléce, a tak se muselo oddělení laktoferinu provádět až po odstředění mléka v mlékárně.)

V laboratoři prý postup pracuje naprosto dokonale. V poloprovozních podmínkách se našly drobné problémy, ale všechny by měly být poměrně snadno řešitelné, shodují se všichni zúčastnění. Ale to s sebou přenos z laboratoře do výroby - tedy zhruba od mililitrů k hektolitrům - nese vždy. Postup se patentuje a na podzim by mělo být vše vyřešeno a připraveno k případnému nasazení do praxe. (To by se mělo každopádně stihnout do příštího roku, kdy končí zhruba 10milionový grant Technologické agentury na vývoj této metody a autoři z něj budou skládat účty.)

Účastníci projektu jsou o tom alespoň pevně přesvědčeni a za projektem vidí možnost velmi slušného zisku. "Slibujeme si od toho hodně," říká Radek Zbořil z olomouckého výzkumného centra a dodává: "I proto, že novou technologií získáváme velmi kvalitní a čistý laktoferin, což se projeví na jeho antibakteriálních účincích, a to samozřejmě zase na ceně." 

Pokud - či snad až - se nová technologie se dostane do praxe, bude to tak trochu návrat do starých časů, říká Anna Kolorzová: "Když má být mléko trvanlivé, musí být prakticky sterilní, to znamená tepelně upravené a bez účinného laktoferinu." Jinak to prakticky není řešitelné - těžko si můžeme všichni ráno dojít nadojit mléko sami a kdyby se nesterilizovalo, zdravotní škody by byly větší než přínos laktoferinu v mléce. "Ale tímhle způsobem konečně dokážeme v praxi částečně napravit to, že moderní potraviny z nezbytnosti přichází o spousta zajímavých látek."