Gatesovi dají peníze jen vědcům, kteří výsledky publikují pro všechny

aktualizováno 
Nadace Billa a Melindy Gatesových od ledna 2015 uplatňuje nová, přísnější pravidla pro sponzorování vědeckého výzkumu. Peníze od nich dostanou týmy pod podmínkou, že své výsledky zveřejní v tzv. open acces časopisech. Článek musí být přístupný pro všechny, zdarma a natrvalo.

Manželé Gatesovi, zakladatelé nadace Billa a Melindy Gatesových | foto: Profimedia.cz

O podpoře otevřeného přístupu k vědeckým článkům (tzv. open access science) se hovoří už mnoho let. Nadace Billa a Melindy Gatesových v roce 2015 nastolila vůbec „nejpřísnější“ politiku pro sponzorování vědeckého výzkumu. Vyžadují, aby výsledné články byly přístupné všem, okamžitě, zdarma a natrvalo. A co více, článek musí být publikován pod licencí Creative Commons a být tedy okamžitě využitelný ostatními, a to i ke komerčním účelům. Jedinou podmínkou licence CC-BY je uvedení původního autora.

Další zprávy, na které jsme málem zapomněli

Netradiční výběr od zapomnětlivých redaktorů Technet.cz

Gatesovi tak významně přispěli k propagaci tzv. open access hnutí, které usiluje o zpřístupnění vědeckých článků široké odborné i laické veřejnosti. V současnosti je totiž velká část prestižních vědeckých časopisů (přesný podíl se těžko počítá kvůli různým definicím) veřejnosti nepřístupná. Univerzity a výzkumné firmy mívají předplacený hromadný přístup do databází vědeckých článků, ostatní mají k dispozici pouze náhled či abstrakt článku a za stažení celého článku musejí zaplatit jednorázový poplatek v řádu stovek korun. Podle kritiků taková praxe přispívá k propastnému rozdílu v možnostech vzdělávání mezi chudými a bohatými.

Nizozemské univerzity dosáhly dohody s vydavatelem

Open Access

Otevřený přístup (tzv. open access) nabourává dosud běžný model, kdy vědecký žurnál inkasuje peníze jak od přispěvatelů, tak od odběratelů, navíc často publikuje i reklamy.

Hnutí nabralo na síle s rozvojem internetu v 90. letech, kdy se praxe placeného přístupu dostala do kontrastu se snadnou dostupností informací.

Existuje řada portálů, které dokumentují otevřené vědecké časopisy, jeden z nich provozuje i UNESCO. Kniha Open Access (Peter Suber, MIT, 2012) je, v duchu hnutí, zdarma ke stažení.

Koncem roku 2015 si hnutí propagující otevřený přístup k vědeckým článkům připsalo další významné vítězství. Po tříletém vyjednávání vydavatel Elsevier ustoupil požadavkům nizozemských univerzit a povolil jim možnost publikovat ve formě open access. To znamená, že vydavatel nesmí požadovat od publikujícího (či instituce) žádné náklady navíc za to, že jeho práci zveřejní tak, aby k ní měli přístup všichni, nejen platící čtenáři.

Vydavatel Elsevier sídlící v Amsterdamu je největším vydavatelem vědeckých časopisů na světě. Přestože se dohoda zatím týká jen nizozemských univerzit (konkrétně členů asociace VSNU), jedná se o významný krok směrem ke zpřístupnění vědeckých článků širokému publiku.

Kritikové open access hnutí poukazují na to, že důsledkem otevřeného bezplatného přístupu jsou zvýšené náklady pro autory článků, nárůst predátorských časopisů a postupně snížená kvalita článků.

Celkově je po světě tisíce časopisů, které nabízejí otevřený přístup ke zveřejněným článkům. Mnoho dalších experimentuje s kombinací - některé články jsou (např. právě kvůli požadavkům poskytovatele grantů) dostupné zdarma, jiné za poplatek.

Autor:


Nejčtenější

Nelíbí se mi, kam se internet vydal, říká vynálezce WWW. Chce to změnit

Tim Berners-Lee představuje vizi nového, decentralizovaného internetu...

V roce 1990 spustil první webový server a odstartoval tak revoluci. Díky němu se internet rozšířil do celého světa, do...

Mučení a vraždu novináře prý nahrály hodinky Apple. Nejspíš to bylo jinak

Apple Watch 2

Údajná vražda opozičního saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího na konzulátu v Turecku vyvolává mezinárodní...



Ve věku 65 let zemřel na rakovinu Paul Allen, s Gatesem založil Microsoft

Paul Allen na snímku z prosince 2017.

Ve věku 65 letech zemřel v pondělí spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen. Miliardář, filantrop a hledač lodních...

Návrat „imperialistického brouka“? Výzkumný program USA vzbudil obavy

Program „Hmyzí spojenci“ má změnit škůdce v pomocníky v zemědělství.

Skupina vědců v časopise Science varuje před možným zneužitím amerického výzkumného programu, který vyvíjí zcela nový...

Grafika snů: podrobné srovnání RTX 2080 s GTX 1080Ti

Porovnání grafických karet s čipem Nvidia GeForce RTX 2080 a GTX 1080Ti (vpravo)

Porovnali jsme novou grafickou kartu RTX 2080 s předchozí špičkou GTX 1080Ti. Výsledky jsou zajímavé a ačkoli v mnoha...

Další z rubriky

Co na změně času vadí vědcům. V Rozstřelu bude bioložka Helena Illnerová

Fyzioložka a biochemička Helena Illnerová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel

Je střídání času podle vědy škodlivé a případně pro koho? Dozvíte se to v Rozstřelu od bioložky Helen Illnerové....

Víte, proč chcete volit stranu XY? Politici využívají chyby našeho mozku

Jak se náš mozek rozhoduje? (ilustrační foto)

Emoce jsou důležitější než fakta. Opakování vytváří dojem pravdivosti. A když dva dělají totéž, není to totéž. Náš...

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii...

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k...

Advantage Consulting, s.r.o.
PRACOVNÍK LABORATOŘE - STUDENTSKÁ POZICE

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 20 000 - 30 000 Kč



Najdete na iDNES.cz