Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Gatesovi dají peníze jen vědcům, kteří výsledky publikují pro všechny

aktualizováno 
Nadace Billa a Melindy Gatesových od ledna 2015 uplatňuje nová, přísnější pravidla pro sponzorování vědeckého výzkumu. Peníze od nich dostanou týmy pod podmínkou, že své výsledky zveřejní v tzv. open acces časopisech. Článek musí být přístupný pro všechny, zdarma a natrvalo.

Manželé Gatesovi, zakladatelé nadace Billa a Melindy Gatesových | foto: Profimedia.cz

O podpoře otevřeného přístupu k vědeckým článkům (tzv. open access science) se hovoří už mnoho let. Nadace Billa a Melindy Gatesových v roce 2015 nastolila vůbec „nejpřísnější“ politiku pro sponzorování vědeckého výzkumu. Vyžadují, aby výsledné články byly přístupné všem, okamžitě, zdarma a natrvalo. A co více, článek musí být publikován pod licencí Creative Commons a být tedy okamžitě využitelný ostatními, a to i ke komerčním účelům. Jedinou podmínkou licence CC-BY je uvedení původního autora.

Další zprávy, na které jsme málem zapomněli

Netradiční výběr od zapomnětlivých redaktorů Technet.cz

Gatesovi tak významně přispěli k propagaci tzv. open access hnutí, které usiluje o zpřístupnění vědeckých článků široké odborné i laické veřejnosti. V současnosti je totiž velká část prestižních vědeckých časopisů (přesný podíl se těžko počítá kvůli různým definicím) veřejnosti nepřístupná. Univerzity a výzkumné firmy mívají předplacený hromadný přístup do databází vědeckých článků, ostatní mají k dispozici pouze náhled či abstrakt článku a za stažení celého článku musejí zaplatit jednorázový poplatek v řádu stovek korun. Podle kritiků taková praxe přispívá k propastnému rozdílu v možnostech vzdělávání mezi chudými a bohatými.

Nizozemské univerzity dosáhly dohody s vydavatelem

Open Access

Otevřený přístup (tzv. open access) nabourává dosud běžný model, kdy vědecký žurnál inkasuje peníze jak od přispěvatelů, tak od odběratelů, navíc často publikuje i reklamy.

Hnutí nabralo na síle s rozvojem internetu v 90. letech, kdy se praxe placeného přístupu dostala do kontrastu se snadnou dostupností informací.

Existuje řada portálů, které dokumentují otevřené vědecké časopisy, jeden z nich provozuje i UNESCO. Kniha Open Access (Peter Suber, MIT, 2012) je, v duchu hnutí, zdarma ke stažení.

Koncem roku 2015 si hnutí propagující otevřený přístup k vědeckým článkům připsalo další významné vítězství. Po tříletém vyjednávání vydavatel Elsevier ustoupil požadavkům nizozemských univerzit a povolil jim možnost publikovat ve formě open access. To znamená, že vydavatel nesmí požadovat od publikujícího (či instituce) žádné náklady navíc za to, že jeho práci zveřejní tak, aby k ní měli přístup všichni, nejen platící čtenáři.

Vydavatel Elsevier sídlící v Amsterdamu je největším vydavatelem vědeckých časopisů na světě. Přestože se dohoda zatím týká jen nizozemských univerzit (konkrétně členů asociace VSNU), jedná se o významný krok směrem ke zpřístupnění vědeckých článků širokému publiku.

Kritikové open access hnutí poukazují na to, že důsledkem otevřeného bezplatného přístupu jsou zvýšené náklady pro autory článků, nárůst predátorských časopisů a postupně snížená kvalita článků.

Celkově je po světě tisíce časopisů, které nabízejí otevřený přístup ke zveřejněným článkům. Mnoho dalších experimentuje s kombinací - některé články jsou (např. právě kvůli požadavkům poskytovatele grantů) dostupné zdarma, jiné za poplatek.

Autor:


Nejčtenější

Termovize: podívejte se, jak se pečou turisté na Staroměstském náměstí

Záběry z termokamery na Staroměstském náměstí

Infračervené Slow TV se vrací. Na Staroměstské náměstí v Praze jsme umístili infrakameru, která v přímém přenosu...

Tento pancíř dá tankistům pocit bezpečí a jistoty. Ale bude to stačit?

SMART PROTech na tanku Leopard 2

Německá firma IBD Deisenroth Engineering (IBD) představila prototyp balistické ochrany SMART PROTech pro obrněná...



Úspěšný start. Sonda míří ke Slunci tak blízko, jako žádná předtím

Úspěšný start rakety Delta IV Heavy 12.8.2018 v 9:31 se sondou Parker Solar...

V neděli ráno se ke Slunci vydala unikátní sonda Parker Solar Probe. Měla by se přiblížit k naší hvězdě podstatně blíže...

Záhada lidských lebek na rakvi velmože rozluštěna. Může za ně tajemný řád

Hrobka Jana Jiřího ze Švamberka. Detail nepravého madla v podobě dvou železných...

Nález nepoškozené hrobky a kovové rakve významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka byl sám o sám o sobě...

Hranice vesmíru by měla podle vědců být níže. Ale oni o tom nerozhodují

Ilustrace evropské sondy GOCE na oběžné dráze kolem Země. Šlo o specializovaný...

Hranici vesmíru by bylo lepší posunout o dvacet kilometrů níže, navrhuje americký astrofyzik. Jeho argumenty možná...

Další z rubriky

Sulfan jako lék? V lidských buňkách možná pomáhá zvrátit stárnutí

Klíč k procesu stárnutí tkví v DNA.

Tým vědců zkoumající jednu z příčin stárnutí oznámil úspěch, a to přímo na lidských buňkách v laboratorních podmínkách....

Žádné kecy a rovnou k věci. Přečtěte si nejkratší vědecké studie všech dob

Nejkratší vědecké studie - ilustrační foto

Vědecké studie jsou charakteristické přesným vyjadřováním, pečlivým citováním, poznámkovým aparátem, argumentací...

Můžeme oživit Mars? Inventura skleníkových plynů nevyznívá dobře

Model obydlí pro MARS od týmu Team Kahn-Yates

Zatím navrhované plány na přeměnu Marsu nejsou jen „odvážné“, ale přímo neschůdné, říká nová studie, která se snažila...

Najdete na iDNES.cz