Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Gatesovi dají peníze jen vědcům, kteří výsledky publikují pro všechny

aktualizováno 
Nadace Billa a Melindy Gatesových od ledna 2015 uplatňuje nová, přísnější pravidla pro sponzorování vědeckého výzkumu. Peníze od nich dostanou týmy pod podmínkou, že své výsledky zveřejní v tzv. open acces časopisech. Článek musí být přístupný pro všechny, zdarma a natrvalo.

Manželé Gatesovi, zakladatelé nadace Billa a Melindy Gatesových | foto: Profimedia.cz

O podpoře otevřeného přístupu k vědeckým článkům (tzv. open access science) se hovoří už mnoho let. Nadace Billa a Melindy Gatesových v roce 2015 nastolila vůbec „nejpřísnější“ politiku pro sponzorování vědeckého výzkumu. Vyžadují, aby výsledné články byly přístupné všem, okamžitě, zdarma a natrvalo. A co více, článek musí být publikován pod licencí Creative Commons a být tedy okamžitě využitelný ostatními, a to i ke komerčním účelům. Jedinou podmínkou licence CC-BY je uvedení původního autora.

Další zprávy, na které jsme málem zapomněli

Netradiční výběr od zapomnětlivých redaktorů Technet.cz

Gatesovi tak významně přispěli k propagaci tzv. open access hnutí, které usiluje o zpřístupnění vědeckých článků široké odborné i laické veřejnosti. V současnosti je totiž velká část prestižních vědeckých časopisů (přesný podíl se těžko počítá kvůli různým definicím) veřejnosti nepřístupná. Univerzity a výzkumné firmy mívají předplacený hromadný přístup do databází vědeckých článků, ostatní mají k dispozici pouze náhled či abstrakt článku a za stažení celého článku musejí zaplatit jednorázový poplatek v řádu stovek korun. Podle kritiků taková praxe přispívá k propastnému rozdílu v možnostech vzdělávání mezi chudými a bohatými.

Nizozemské univerzity dosáhly dohody s vydavatelem

Open Access

Otevřený přístup (tzv. open access) nabourává dosud běžný model, kdy vědecký žurnál inkasuje peníze jak od přispěvatelů, tak od odběratelů, navíc často publikuje i reklamy.

Hnutí nabralo na síle s rozvojem internetu v 90. letech, kdy se praxe placeného přístupu dostala do kontrastu se snadnou dostupností informací.

Existuje řada portálů, které dokumentují otevřené vědecké časopisy, jeden z nich provozuje i UNESCO. Kniha Open Access (Peter Suber, MIT, 2012) je, v duchu hnutí, zdarma ke stažení.

Koncem roku 2015 si hnutí propagující otevřený přístup k vědeckým článkům připsalo další významné vítězství. Po tříletém vyjednávání vydavatel Elsevier ustoupil požadavkům nizozemských univerzit a povolil jim možnost publikovat ve formě open access. To znamená, že vydavatel nesmí požadovat od publikujícího (či instituce) žádné náklady navíc za to, že jeho práci zveřejní tak, aby k ní měli přístup všichni, nejen platící čtenáři.

Vydavatel Elsevier sídlící v Amsterdamu je největším vydavatelem vědeckých časopisů na světě. Přestože se dohoda zatím týká jen nizozemských univerzit (konkrétně členů asociace VSNU), jedná se o významný krok směrem ke zpřístupnění vědeckých článků širokému publiku.

Kritikové open access hnutí poukazují na to, že důsledkem otevřeného bezplatného přístupu jsou zvýšené náklady pro autory článků, nárůst predátorských časopisů a postupně snížená kvalita článků.

Celkově je po světě tisíce časopisů, které nabízejí otevřený přístup ke zveřejněným článkům. Mnoho dalších experimentuje s kombinací - některé články jsou (např. právě kvůli požadavkům poskytovatele grantů) dostupné zdarma, jiné za poplatek.

Autor:



Nejčtenější

Bitcoin ztrácí. Ze 150 na 1 000 dolarů jej přitom dostal jeden člověk

(Ilustrační snímek)

Začátek třetího týdne nového roku není pro kryptoměny vůbec příznivý. Prakticky všechny ztrácejí na své hodnotě....

Odtud prý NASA vysílala falešné záběry z přistání na Měsíci

Lunar Crater

K nejbližšímu městu je to téměř 130 kilometrů. Okolo není nic než poušť a pár kusů dobytka, který se popásá na...



Prchající migy mířily na ostrov dánský. Američané jim chtěli dát letiště

MiG-15bis (s číslem 346 na přídi) na ostrově Bornholm. S letounem uprchl...

Během studené války se u Američanů vyvinula intenzivní touha po sovětských stíhačkách mig. Ne snad, že by je chtěli...

Jak ulovit patnáctku. Američané nabídli sto tisíc dolarů a marně čekali

MiG-15bis, se kterým ulétl severokorejský stíhač No Kum-sok do Jižní Koreje,...

Během korejské války chtěli Američané vypsáním vysoké finanční odměny zlákat některého z pilotů MiGu-15 k úletu na svou...

Proč na faktech nezáleží? Náš mozek panikaří a brání se cizím názorům

Souboj racionality a emocí (ilustrační foto)

Dohodnout se s tím, kdo s vámi nesouhlasí, je nesmírně těžké. Fakta budou dost možná překřičena emocionální reakcí....

Další z rubriky

Cesta do hlubin studentova střeva. Vědci zkoušeli nový „jedlý“ senzor

„Jedlý“ detektor vyňatý z obalu

V Austrálii vyzkoušeli nový způsob, jak nahlédnout pacientům do střev. Malý senzor, který je možné polknout, může měřit...

Praha poprvé přivítá světový festival novodobých kutilů: Maker Faire

Maker Faire (San Mateo 2016)

Přijďte se podívat nebo i sami předvést. Festival Maker Faire je pro všechny. Poprvé v Česku se sejdou kutilové a...

Jak se vyhnout chřipce? Věřte svým očím. „Přenašeče“ poznáte

Nemoc dokážeme poznat na první pohled

Vědecký experiment potvrdil to, co všichni tušíme: nemocného člověka dobře poznáme i jen podle obličeje. Také se...

Najdete na iDNES.cz