Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Peníze, které vám vláda neukradne. Za bitcoiny koupíte heroin i dolary

  14:24aktualizováno  14:24
Kvůli krizi na Kypru se opět začalo mluvit o anarchistické počítačové měně bitcoin. Po dvou letech tichého nástupu je z něj zdánlivě silná měna, na kterou jsou státy i banky (zatím) krátké. Nadšeni jsou z ní techničtí nadšenci a zastánci soukromí, ale také zločinci.

Virtuální měna Bitcoin zažívá ohromný vzestup. Je to bublina?

Bitcoin v dubnu nečekaně překonal hranici sta dolarů za jednu virtuální minci. Dnes se kurz vyšplhal dokonce přes hranici 180 dolarů za jeden bitcoin. Takový nárůst si před třemi lety nikdo nedokázal představit. V roce 2010 museli experimentátoři dát za obyčejnou pizzu deset tisíc bitcoinů. Teď by stejná částka stačila k nákupu luxusní vily i s pozemkem.

"Dnes se mě můj klient poprvé zeptal na bitcoiny," uvedl minulý týden Sebastian Galy, specialista na analýzu měn z Wall Streetu. "Současný prudký nárůst připomíná internetovou bublinu." Jeho šok pochopíme, když se podíváme na raketový nárůst ceny bitcoinu. Cena jedné virtuální mince vyskočila z několika haléřů na téměř tři tisíce korun.

Vývoj směnného kurzu bitcoinu vůči americkému dolaru prodělal od roku 2010

Vývoj směnného kurzu bitcoinu vůči americkému dolaru prodělal od roku 2010 bouřlivý vývoj. Začínal pod jedním dolarem za bitcoin, ale na jaře 2013 vystřelil přes 180 dolarů za 1 bitcoin.

Přísně vzato jsou všechny peníze - koruny, dolary či libry - tak trochu virtuální. Vždyť mince nebo bankovky mají především směnnou hodnotu, nikoli přímé využití. Ale "mince" Bitcoin (sloučenina "bit" a "coin", tedy bitová mince) jsou výjimečné. Jde o zašifrovaná data, jejichž pravost ověřuje automaticky síť počítačů.

1 BTC = 3600 Kč

(platilo 8.4. 2013)

Celkem je v oběhu 11 milionů bitcoinů.

Aktuální kurz můžete sledovat na Preev.com, detailní grafy na Bitcoinity.org nebo Bitcoin Charts.

Virtuální peníze nevydává banka nebo stát, ale jsou "emitovány" předem známou rychlostí. Uživatelé mince objevují nebo "těží" na svém počítači (viz box níže) a tímto těžením zároveň posilují síť, která umožňuje zabezpečené placení, nezávislé na jakékoli bance. A přestože každá virtuální mince si pamatuje svoji historii, díky promyšlenému zašifrovaní ji nikdo nedokáže vystopovat.

Bitcoin na vzestupu, i díky kyperské krizi

Co může za raketový nárůst ceny Bitcoinu v posledních dnech? Podle některých odborníků je za tím tvrdé "skrouhnutí" vkladů v kyperských bankách. Bývalý daňový ráj dostal od EU pořádnou lekci a s ním i všechny firmy, které se v něm před zdaněním schovávaly. Mezi nimi byly i firmy technologické. Někteří majitelé se nechali slyšet, že než aby se takhle nechali napálit znovu, raději přejdou na bitcoiny.

Více než trojnásobný nárůst za posledních 30 dní

Více než trojnásobný nárůst za posledních 30 dní

Na šifrovanou virtuální měnu  totiž žádné banky ani státy nedosáhnou. Vývoj měny je předem předurčen algoritmem programátora vystupujícího pod přezdívkou Satoshi Nakamoto. Otec Bitcoinu, jehož identita dodnes není známá, navrhl měnu tak, aby se jí nikdo nemohl zmocnit. Platnost mincí ověřuje komunita, emise nových mincí je předem známá, a nehrozí tedy, že by se měna znehodnotila kvůli nenadálému přísunu nových peněz. Nemůže proběhnout "měnová reforma".

Počet bitcoinů v oběhu: zatímco v roce 2009 přibývalo přibližně 50 bitcoinů

Počet bitcoinů v oběhu: zatímco v roce 2009 přibývalo přibližně 50 bitcoinů každých deset minut. Po každých čtyřech letech se tento počet zmenší na polovinu. Celkově nebude v oběhu nikdy více než 21 milionů bitcoinů - má se tak zabránit nečekané devalvaci. V současné době je mincí přes 11 milionů.

Jak probíhá těžba virtuálních mincí?

K výdělku teoreticky stačí obyčejný počítač, ale výnosnější jsou upravené těžící soupravy. Na počátku však mince padaly na účet jedna za druhou.

Každé peníze jsou založeny na důvěře. Obě strany musí důvěřovat nějaké autoritě, která za peníze ručí. V případě většiny měn je to stát a jím pověřeně instituce. Bitcoin namísto toho využívá desetitisíce komunitních uzlů k ověřeni platnosti mincí i každé transakce. Zjednodušeně řečeno si každá mince pamatuje v zašifrované podobě celou svoji historii, která je ověřena vůči tomu, jak si její historii pamatují ostatní uzly sítě uživatelů.

Toto ověřovaní je výpočetně velmi náročné. Výpočty navíc musejí být prováděny decentralizovaně, aby se měny nemohl někdo zmocnit. Satoshi Nakamoto tento problém vyřešil elegantně. Výpočty distribuuje mezi desetitisíce uživatelů. V poměru odpovídajícím poskytnutému výpočetnímu výkonu (měřeném v operacích, "hashích") se mezi zapojené uživatele náhodně rozdělují nové mince.

Těžba běžným počítačem se moc nevyplatí, za noc si vyděláte asi 50 haléřů.

Těžba běžným počítačem se moc nevyplatí, za noc si vyděláte asi 50 haléřů.

Takhle mohl vypadat i váš účet, kdybyste bitcoiny začali těžit včas (ilustrace).

Takhle mohl vypadat i váš účet, kdybyste bitcoiny začali těžit včas (ilustrace).

Speciální hardware na těžbu bitcoinů je stotisíckrát výkonnější než běžný...

Speciální hardware na těžbu bitcoinů je stotisíckrát výkonnější než běžný počítač.

Zpočátku bylo do projektu zapojeno málo uživatelů a mince rychle přibývaly, ale každý rok se nárůst počtu mincí zpomaluje. Zároveň roste počet těžitelů. Dnes už se tedy běžným uživatelům zatěžování obvodů nevyplácí. To už radši skládejte proteiny.

Existuje nicméně řada nadšenců, kteří sestavují specializované "těžební" počítače, obvykle jednoúčelové, s řadou grafických karet. Ty slibují až tisícinásobnou rychlost těžby (a také trochu vyšší spotřebu energie).

Těžaři se spolčují do komunit ("pool"), aby vylepšili své šance na nalezení nových mincí. Výtěžek si pak rozděluji podle věnovaného výkonu. K těžbě lze použít jak standardní klient, tak specializované programy umožňující právě skupinové těžení.

Po počáteční horečce nadšení trochu opadlo, ovšem současný kurz bitcoinu jistě naláká nové těžaře. Je však potřeba podotknout, že výdělek není zaručený a závisí na dalším vývoji této virtuální měny.

Z prvotních nadšenců jsou teď milionáři

Před dvěma roky byl přísun nových mincí dvakrát větší než dnes. A hlavně byly rozdělovány mezi mnohem méně lidí. Ti, co začali bitcoiny těžit včas, patřili obvykle mezi počítačové nadšence nebo programátory-experimentátory. Hodnota jednoho bitcoinu byla tehdy zanedbatelná. Směnná hodnota prakticky neexistovala.

Postupem času začaly Bitcoin podporovat některé specializované obchody, často především jako experiment, či snahu o zviditelnění. Bitcoin se v roce 2011 těšil popularitě především mezi nadšenci a odborníky. Stále šlo jen o nezávazný experiment. A v jistém slova smyslu je to tak pořád.

Později, během prvního bitcoinoveho boomu v létě 2011, směnná cena 1 BTC vyskočila dočasně až přes 10 dolarů, tedy bezmála tisícinásobně. To byl první signál, že Bitcoin má potenciál. Používaly jej již desítky obchodů, později už tisíce.

Nevystopovatelnost měny z bitcoinu zároveň učinila ideální prostředek pro nelegální transakce. Bitcoin se používá například k nákupu drog. Na "Amazonu nelegálních látek" je prý ke koupi takřka libovolná zakázaná substance.

Připomeňme také, že touto dobou zmrazily banky a nadnárodní společnosti účty Wikileaks a policie si došlápla na Kim Dotcoma a jeho MegaUpload. Bitcoiny se i díky těmto službám dočkaly většího přijetí.

Dnes přijímají platbu Bitcoiny mnohé e-shopy i někteří významní poskytovatelé webových služeb. Kromě toho se vynořilo nespočet směnáren, virtuálních trezorů a dalších služeb zaměřených přímo na uživatele Bitcoinu. O Bitcoin a jeho další rozvoj se stará opensourcová komunita a sdružení Bitcoin Foundation.

Budoucnost zářivě nejistá

Právě teď se nedá říci, jaká bude budoucnost měny Bitcoin. Její kurz může nadále růst, pokud překročí jistou hranici a získá si důvěru odborné veřejnosti a později třeba i masovou popularitu. Nebo také může stagnovat a ustálit se. A samozřejmě také může klesnout tam, odkud vzešel, až bublina praskne.

"Bitcoin je zatím stále jen experiment. Neinvestujte do něj žádné peníze, které si nemůžete dovolit ztratit."

Také Timothy Lee z Forbesu vybízí k opatrnosti. Stále jde o experiment a je potřeba se podle toho chovat. "Prosím, neinvestujte do Bitcoinu víc peněz, než si můžete dovolit ztratit."

Budoucnost Bitcoinu je závislá například na rozhodnutí některých státních úřadů. Ty sice nemohou měnu ovlivňovat technologicky, nebo finančně, ale teoreticky by ji mohly postavit mimo zákon (například kvůli využití v kriminálních transakcích). Bitcoin sám o sobě by sice takový zásah autorit bez problémů ustál, ale jeho cena by prudce klesla kamsi k jeho počátkům.

Zdroje a odkazy

Další problémy vycházejí z technické povahy peněz. Specializované služby jsou terčem hackerů. A ztracené peníze jsou, díky jejich nevystopovatelnosti, obtížně nahrazovány. Také uživatelé mohou v novém neregulovaném prostoru snáze naletět podvodníkům a poslat peníze na falešný účet. I tady je pak dohledání viníka prakticky nemožné.

I přes tyto problémy je zájem o troufalý projekt Bitcoin oprávněný. Je to revoluční myšlenka, která se z několika příspěvků na odborných fórech vypracovala až do svébytné mnohamilionové horské dráhy. Ať už je čeká další exponenciální růst, střízlivá stabilizace, nebo strmý pád, bitcoiny naznačily, že finanční systém čekají velké změny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová dvoutisícová bankovka má na líci kosmodrom Vostočnyj, na rubu je most ve...
Chystá se ruská digitální měna. Kryptorubl nebudou uživatelé těžit

Digitální měna, která má poněkud jiná pravidla, než jsme si zvykli, vzniká v Rusku. Zcela pod kontrolou ji bude mít stát.  celý článek

Facebook po roce odkrývá, jakým způsobem mohlo Rusko ovlivnit americké...
PŘEHLEDNĚ: Facebook ukázal, jak jej během voleb zneužila ruská propaganda

Rusové si přes stovky prostředníků koupili v roce 2016 ohromné množství reklamy na Facebooku. Cílily na americké voliče v klíčových státech. Reklamy podle...  celý článek

Příchod sítí 5G je plánován na rok 2020
Nástup sítí 5G je zase o něco blíže. První vysílače jsou už postavené

Berlín Příchod sítí 5G je plánován až na rok 2020, ale k důležitým milníkům dochází už teď. Společnost Deutsche Telekom spustila první evropské vysílače umožňující...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.