Ve čtvrtek 22. srpna se ve Vysokých Tatrách odehrála svým dosahem nebývalá tragédie. Blesk nebo lépe řečeno několik jeho větví zasáhlo na různých místech skupiny turistů, kteří nedbali zhoršujícího se počasí a pohybovali se na vrcholcích hor. Pět z nich na to doplatilo životem.
Čtyři oběti jsou na polské straně, na slovenské zemřel Čech. Dalších více než třicet lidí je v hospitalizaci s popáleninami a dalšími zraněními. Stejně tak jako bouře se nad našimi hlavami odehrávají pravidelně, tak i turisté nerespektují změny počasí a je tedy vlastně štěstí, že o podobných událostech neslyšíme mnohem častěji.
Miliony metrů za sekundu a 25 000 °C
Na vrcholu Giewontu, kde se neštěstí odehrálo, stojí železný kříž (připomínající sloup elektrického vedení). Blesk nejspíše udeří do místa, kde je vysoká koncentrace elektrického náboje, což bývá právě na hrotových kovových předmětech. Proto jsou takto konstruovány bleskosvody. Rozdíl je v tom, že tyto jsou samozřejmě uzemněné a svedou elektřinu do země. Když nad sebou držíme například deštník, funguje přesně jako bleskosvod, ovšem uzemněn je přes naše tělo.
Blesk je silný elektrický výboj, většinou jdoucí z oblaku do země. Některé blesky však mohou probíhat od země k oblaku nebo mezi oblaky. |
Pokud blesk udeřil do onoho kříže, zem byla v okolí mokrá a na ní stáli, nebo se pohybovali lidé, „projel“ obří elektrický výboj cestou nejmenšího odporu i skrze ně. Voda je lepší vodič než zem, takže proud šel právě tudy.
Blesk mezi oblakem a zemí probíhá obvykle tak, že se nejprve vytvoří vodivý kanál, kterým proběhne vůdčí výboj (leader). Ten může nebo nemusí mít stupňovitý charakter. Rychlost jeho šíření je miliony až desetimiliony metrů za sekundu.
Proud leaderu dosahuje až 2 kA (slovy: dva kiloampéry neboli 2 000 ampérů!). Následuje vyrovnávání elektrostatického pole prostřednictvím blesku, jak ho známe, provázeného jasným světlem a teplotami kolem 25 000 °C. Hodnoty proudu pak mohou dosahovat řádově desítky kA.
Průměr bleskového kanálu bývá obvykle několik centimetrů, mnohdy však i více než 10 centimetrů. Celkový výboj blesku trvá od desetitisícin sekundy až po asi jednu sekundu.
Blesk se při úderu rozvětvuje a může tak zasáhnout i více bodů na zemském povrchu. Tak mohlo v Tatrách dojít k více úmrtím a zraněním na různých místech.
Nohy u sebe!
Úder výboje do země představuje nebezpečí i ještě několik metrů nebo i desítek metrů kolem místa dotyku (v našem případě kříže). Z již popsaného důvodu to platí zvláště ve chvíli, kdy je mokrá zem. Důležitým pojmem je v této souvislosti takzvané krokové napětí.
Pokud stojíme rozkročeni, je mezi chodidly velký rozdíl elektrického potenciálu, který může způsobit průchod smrtelného proudu naším tělem. Jsou známy případy zabití například dobytka, který má velké rozměry těla a jeho nohy jsou na zemi dále od sebe. Pokud nás tedy zastihne bouřka v terénu, je dobré zůstat stát s chodidly u sebe. V extrémním případě se postavit na jednu nohu.
Při zásahu bleskem se také projeví jeden zdánlivý paradox. Lépe na tom totiž může být ten zasažený, jehož oblečení je mokré (ideálně má na sobě pláštěnku), zatímco on sám je suchý. Jak už bylo zmíněno, blesk si vybere cestu nejmenšího odporu a tou je právě voda. Sjede tedy po oblečení a oběti samotné nemusí (není to však pravidlo!) příliš ublížit.
Pokud však vyjde člověk do bouře suchý například z nějakého úkrytu a zrovna v tu chvíli jím projede výboj, následky mohou být fatální. Naše tělo je totiž složeno z 80 procent z vody a je tedy také velmi dobrým vodičem.
Počasí za to nemůže. Změní se z minuty na minutu
Bouře je jeden z nejrizikovějších atmosférických jevů. Ta, která se odehrála 22. srpna 2019 ve Vysokých Tatrách, nebyla svým rozsahem nijak mohutná. Souvisela se slábnoucím zvlněným frontálním rozhraním, které se téměř nepohybovalo a den předtím ovlivňovalo východ České republiky, pak se zvolna přesunulo nad Slovensko.
Atmosférická fronta je rozhraní mezi teplejším a studenějším vzduchem a v letním období jsou takovéto fronty typické častou tvorbou bouřek.
Slovenští meteorologové o situaci informovali a vydali výstrahu. Přestože ráno panovalo z pohledu turisty ideální počasí, je obecně známo, že v horách se může změnit z minuty na minutu. A to platí doslova!
Orografie popisuje konkrétní tvar terénních překážek, především hor. Právě tvar významně ovlivňuje proudění plynů a kapalin kolem těchto překážek. Má proto významný vliv zejména v meteorologii. |
Hory svou členitou orografií značně zesilují účinky tvorby bouřek, nehledě na to, že svahy, exponované ke slunečním paprskům, jsou v létě vydatně zahřívány a vznikají zde silné termické proudy, které předcházejí vývoji bouřkových oblaků cumulonimbus.
Cumulonimbus mívá v našich podmínkách vertikální dosah do 10-14 kilometrů a často i více. Výstupné rychlosti termických proudů v bouřkových oblacích bývají 30-50 m/s, takže během jediné minuty vyroste takový oblak o jeden až tři kilometry. Výšky 14 kilometrů tak dosáhne za několik minut.
Od nevýrazného kupovitého oblaku k prvnímu zahřmění může uplynout 15-20 minut. Bouřka nás tedy může velice rychle a nečekaně překvapit. I proto je nezbytné dbát předpovědi počasí.
Co určitě nedělat?
Odpověď je jednoduchá. I když ráno praží sluníčko, ale předpověď říká, že odpoledne bude bouřka, pak do hor prostě nevyrážejme.
Pro případ bouřkového počasí platí jediná obecná rada: nechodit do otevřeného terénu a nejlépe zůstat v budově chráněné bleskosvodem. Ani pohyb v ulici ve městě není zárukou přežití. Je znám případ z nedávné minulosti, kdy byla žena v pražské ulici smrtelně zasažena bleskem. Ve městě je přitom jednoduché se před bouřkou schovat.
Když už nás bouřka přeci jen zastihne v krajině, je zbytečné to řešit obskurními postupy, jako lehat si na zem nebo být v podřepu. Rozhodně bychom však neměli tvořit vyčnívající „bleskosvod“, zejména na hřebenech hor.
Pokud však blesk „bude chtít“, najde si nás. Dobrou ochranou nejsou ani stromy, které samy působí jako bleskosvod. Když blesk udeří do stromu, jeho vysoká teplota způsobí prudkou expanzi vody v tělese stromu, který se tak rozštípne a doslova exploduje.
Blížící se bouřku většinou poznáme určitě alespoň 15 minut předem a máme tak téměř vždy možnost najít nějaký viadukt nebo cokoli, co nás může ochránit. Nejlepší ovšem je prevence. Dbejte výstrah a sledujte předpověď počasí.
