Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bleskům neutečete. Vědci je umí detekovat, vyvolat, ale ne vysvětlit

aktualizováno 
Největší pravděpodobnost, že do vás uhodí blesk, máte, pokud si v červenci půjdete na Floridě zahrát golf. Ale nebezpečí na vás samozřejmě číhá i v jiných situacích. Radíme, jak se před bleskem chránit a co dělat, aby si vás nevybral.
Blesky nabízejí fascinující podívanou. Možná právě proto, že víme, jak jsou nebezpečné.

Blesky nabízejí fascinující podívanou. Možná právě proto, že víme, jak jsou nebezpečné. | foto: iDNES.cz

Zaburácel hrom. Lidé, ještě oslepeni prudkým zábleskem světla, se otřesou spolu s celou okolní přírodou. Dechberoucí zvuk, mrazící do morku kostí, na nás má podobné účinky, jako na naše prapředky, kterým nejspíš blesk snesl z nebe první oheň a reprezentoval pro ně nejmocnější božstva. Dnes už pro nás blesk není ničím nadpřirozeným. Přesto je pro nás bouřka i dnes děsivý, nebezpečný a fascinující jev.

  1. Co je to blesk Blesk?
  2. Výzkum blesků
  3. Detekce blesků
  4. Vědci a blesky
  5. Jak se chránit před bleskem

Sestavili jsme pro vás rozsáhlý článek pojednávající o blescích. Narazili jsme přitom na mnoho pozoruhodných zjištění. Víte, že vědci dodnes přesně neví, co vede ke vzniku blesku? Že meteorologové i pojišťovny vědí o každém blesknutí v Evropě či USA? Víte, jak před bleskem bránit své domovy a své životy?


Co je to blesk

Elektrické výboje vědce odjakživa fascinovaly

Bouřkový blesk není ničím jiným než elektrickým výbojem. Jiskrou, dalo by se říci. Výboj atmosférické elektřiny cestuje rychlostí cca 60 tisíc m/s (216 tisíc km/h) s rozptylem až 500 MJ energie a nábojem 1 - 5 coulombů. Proud se pohybuje kolem 40 kA, může ale dosáhnout hodnot násobně vyšších. Napětí se odvíjí od délky blesku a dosahuje až miliardy voltů (od sto megavoltů po jeden gigavolt).

Teplota bezprostředně kolem bleskového kanálu dosahuje 10 tisíc stupňů Celsia - vyšší, než na povrchu Slunce - někdy se dokonce udává teplota okolního vzduchu až 30 000 °C. U náhle zahřátého vzduchu dojde k prudkému rozpínání, které je původcem ohlušujícího zvuku, který nazýváme hřměním.

Blesk

Podstatu blesku začali vědci odhalovat až v 18. století. Mezi známé průkopníky patří americký vědec a významná renesančně všestranná osobnost Benjamin Franklin (1706 - 1790). Jeho pokus s "chytáním blesku" na létajícího draka vešel do dějin a byl mnohokrát opakován, často s tragickými výsledky. V roce 1752 Franklin spolu s pomocníkem vypustil za bouřky létajícího draka. Šňůru pak obvázal kolem kůlu a na druhý konec připevnil kovový klíč. Když přiblížil ruku ke klíči, přeskočila jiskra. Experiment byl o několik týdnů dříve proveden i ve Francii. U nás si v té době s nebeskou elektřinou pohrával Prokop Diviš.

Benjamin Franklin

Dalším důležitým krokem nejen pro poznání podstaty blesku, ale i pro výzkum elektřiny jako takové, bylo napodobení bouřkových blesků v laboratořích. Výboje byly dlouho téměř jediné pozorované projevy elektrické energie.

Ani po sto padesáti letech výzkumů ovšem ještě vědci nevědí, jak přesně blesk vzniká, konkrétně co způsobuje polarizaci elektrického náboje v bouřkové oblačnosti. "Těch teorií je více," vysvětluje RNDr. Petr Novák, Phd., vedoucí radarového oddělení ČHMÚ. "Žádná zatím dokonale nevysvětlila veškeré jevy, které v souvislosti s blesky pozorujeme." Jedna z nejuznávanějších teorií, někdy nazývaná gravitační, mluví o hromadění kladného elektrického náboje v malých částicích vody v horní části mraku, zatímco dole se nacházejí větší částice s nábojem záporným. Náboj se mezi stoupajícími a klesajícími částečkami přenáší dotykem, jakoby se odíral.

Narůstá zde tedy napětí v centru negativního náboje (spodní část mraku) a mezi zemí (pozitivní náboj). Vzduch, který zde působí jako izolátor, už posléze nedokáže napětí oddělit - dochází k výboji.

popisekPodívejte se:
Jak probíhá úder blesku - jednotlivé fáze na videu Discovery Channel

Ale ani to není tak jednoduché. Atmosferický blesk, který vnímáme jako jediný výboj, je obvykle série několika výbojů. "Nejprve dochází k takzvanému vůdčímu výboji, ten ale běžným okem obvykle nepozorujeme," přibližuje Petr Novák. "Teprve následný zpětný výboj, který nese hlavní náboj, vnímáme jako blesk." Dojde k již zmíněnému rozžhavení vzduchu uvnitř bleskového kanálu a zahřmění. Vysoká teplota je taky důvodem, proč může blesk těžce poškodit stromy - při průchodu dochází k rapidnímu zahřívání vody na povrchu větví či přímo uvnitř dřeva, ta se okamžitě přemění v páru a strom doslova roztrhne zevnitř.

Detekce blesků

Po Evropě (a také v USA a na jiných místech) probíhá nepřetržitá detekce atmosférických výbojů. V Česku probíhá detekce na dvou místech: v meteorologických stanicích v Praze a poblíž Humpolce. Obě jsou provozovány společností Siemens. Jelikož k detekci blesků dochází pomocí triangulace, je nutné mít k dispozici údaje z minimálně tří stanovišť. České stanice jsou součástí větší evropské sítě - dává svá data k dispozici a zároveň čerpá z dat ostatních.

Všechny základny mají přesný čas synchronizovaný pomocí signálu GPS. Díky citlivým přístrojům zachycují aktuální elektromagnetické dění a po spojení údajů z různých stanic je možné z dat dát dohromady velice přesnou lokaci každého jednotlivého blesku. "Detekční systémy nejsou stoprocentní (tedy nedetekujeme všechny blesky v Evropě a USA). Typická pravděpodobnost detekce bleskových výbojů se pohybuje kolem 90%. Dosti záleží i na použitých čidlech a jejich konfiguraci nebo rozmístění," upřesnil Petr Novák.


Aktuální mapa blesků

Aktuální blesková data

Radarové oddělení - zpracování bleskových dat 
(verze bez JavaScriptu)

Mapa ukazuje aktuální bleskovou aktivitu nad územím ČR. Čas je udáván v GMT, tedy v létě je za tím naším pozadu o dvě hodiny (SELČ), v zimě o hodinu (SEČ).

Stejnou nabídku naleznete i na portálu iDNES.cz. Stačí si na stránkách pocasi.idnes.cz kliknout na tlačítko Blesky.

Více o radarovém zpracování bleskových dat na stránkách ČHMÚ.

Databáze každého jednotlivého blesku je jistě obdivuhodná, nebylo mi ale zprvu jasné, jaké může mít praktické využití. Zeptal jsem se tedy, zda se meteorologům hodí třeba k upřesnění předpovědi počasí. Petr Novák mi vysvětlil, že odběrateli dat je i soukromý sektor. "Detekce blesku v reálném čase je velice důležitá pro tzv. nowcasting, tedy česky poněkud nepřesně velmi krátkodobou předpověď počasí. Pro upřesnění svých informací ji využívají třeba letiště a řízení letového provozu." A ten soukromý sektor? "V databázi máme velice přesné informace o bleskové aktivitě a tato data jsou zpětně dohledatelná. To slouží například pojišťovnám k ověřování nahlášených pojistných událostí." Aha. Chatař si tedy nemůže jen tak vymyslet, že jeho domek řekněme podpálil blesk, v konfrontaci s daty v systému by jeho tvrzení neobstálo.

Vědci a blesky

Bylo by nefér konstatovat, že vědci nevědí, jak blesk vzniká. Naopak, vědí toho velice mnoho o tvorbě bouřkových mraků i o samotném průběhu výboje. Problematické je zatím spíše vysvětlit původ elektrického náboje, k jehož polarizaci v mračnech dochází.

Blesky

V USA má blesk na svědomí desítky úmrtí ročně (v posledních třiceti letech je to průměrně 62). I když zatím vědci neumí původ blesku uspokojivě vysvětlit, umí již blesk uměle odpálit. Potvrdil to letošní pokus amerických vědců, kterým se povedlo "svést" blesk po laserovém paprsku, který tak vlastně zastal úlohu již zmiňovaného vůdčího výboje. Magazín Science Daily jejich pokus přirovnal právě k legendárnímu Franklinovu drakovi. Místo vlhké hedvábné šňůry ovšem na vrchu hory South Baldy Peak v Novém Mexiku použili pulzující laserový paprsek, který vytvořil blesku cestičku. Jérôme Kasparian z Univerzity v Lyonu to v rozhovoru s Science Daily označil za průlomový krok. Umožní totiž cílené studium bouřkových mraků a může vést k lepšímu pochopení toho, co se v nich odehrává.

Jak se chránit před bleskem

Zásah bleskem není nutně smrtelný. Celých 80 % osob zasažených bleskem zásah přežije. Zasažený ovšem obvykle potřebuje okamžitou pomoc. Oběť může být v šoku, může mít zástavu, častou příčinou úmrtí je také pád z výšky, kde k zasažení bleskem došlo.

Blesk

Muži jsou bleskem zasaženi čtyřikrát častěji než ženy. Možná za to může golf...?

I když osoba přežije zásah elektrickým proudem (který je mnohem silnější, než zásah proudem ze zásuvky, udává se až 300 kiloampérů; trvá však velmi krátkou dobu, v řádu milisekund), jsou tu ještě popáleniny a nervové šoky. Často se následky zásahu bleskem projeví na funkčnosti nervového systému až po nějaké době. Je tedy jasné, že není o co stát. Jak se tedy zásahu můžeme vyhnout.

NASA nám radí opačně: "Chcete se nechat zasáhnout? Jděte si zahrát v červenci golf. V bouřce. Nejlépe na Floridě, kde je pravděpodobnost zásahu nejvyšší." Jak se tedy chovat prozíravě, když se dostanete do blízkosti bouřky?

Neobvyklé blesky

Zatím jsme se bavili o tom nejobvyklejším typu blesku, tedy blesk mrak-země. Vědci ale rozeznávají mnoho druhů blesku, některé jsou velice neobvyklé a většina z nich je ještě záhadnější, než blesky obyčejné.

  • Pozitivní blesky
  • Kulové blesky
  • Blesky mrak - mrak
  • Blesky země - mrak
  • "Skřítci"

K těmto jevům bych se rád vrátil ve zvláštním článku.



Bouře a naše bezpečnost

Začíná to plánováním

  • Buďte informováni o předpovědi počasí, pokud vyrážíte na delší cestu
  • Mějte připraven plán pro případ zhoršeného počasí

V průběhu bouře

  • Nalezněte si bezpečný úkryt, kde bouři přečkáte

Vyhýbejte se nebezpečným místům a situacím. Za obzvláště rizikové lze považovat:

  • Pohyb po otevřené krajině nebo dokonce na vyvýšeném místě
  • Pohyb v otevřeném vozidle (kolo, motorka, traktor, ...)
  • Pobyt na vodní hladině (přehrady, rybníky, řeky). Obzvláště nebezpečné je surfování, plavání, rybaření...
  • Manipulace s kovovými předměty
  • Pohyb nebo pobyt u stožárů a dalších vysokých nebo kovových objektů
  • Telefonování pevnými linkami
  • Mobilní telefony jsou zase nebezpečné v kombinaci s dalšími nebezpečnými kritérii
  • Kontakt s vodou (sprchování, koupání...)
  • Vzrostlé stromy. "Pozor,"  varuje ČHMÚ, "některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších."

Za relativně bezpečné útočiště lze považovat:

  • Pobyt v autě s uzavřenou plechovou karosérií (nedotýkejte se jí). Při výstupu z auta buďte opatrní, váš kontakt se zemí by mohl být právě ten kontakt, který blesk k uzemnění hledal, hrozí zvláště pokud jsou suché pneumatiky). Zavřete okénka, v žádném případě nevystrkujte ruce z okna. Pokud máte před bouří čas, stáhněte či odmontujte antény.
  • V domě, který je chráněný hromosvodem

Pokud nás bouře zastihne v krajině:

  • Vyhledáváme co nejnižší polohy (ale varujeme se míst, které by mohly být zatopeny
  • Neležíme, snažíme se mít co nejmenší kontakt se zemí (podřep)
  • Skupina se rozdělí, rozptýlí, v žádném případě se nedrží za ruce. Pokud by byl zasažen jeden, odnesli by to všichni. Je třeba, aby zasaženému měl kdo poskytnout první pomoc - dýchání z úst do úst a/nebo masáž srdce, je-li to potřeba

Kromě blesku je třeba dát si pozor i na další doprovodné projevy bouřky: vítr, déšť, krupobití.

Více informací o bezpečnosti:

Blesk nápad

Eiffelova věž zasažená bleskem 1902

Eiffelova věž zasažená bleskem - rok 1902






Použité zdroje, odkazy, další zajímavé informace:

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Samořídící autobus VVO zde bohužel svou orientaci v prostoru nepředvedl.
Výstava světového formátu na Pražské tržnici: drony, VR, AI a budoucnost

Virtuální realita, umělá inteligence a mobilita budoucnosti - to byla hlavní lákadla technologického festivalu Future Port Prague, který se uskutečnil 7. září...  celý článek

Testovací dráha soutěže kapslí pro systém Hyperloop
Potrubní pošta pro lidi Hyperloop přesáhla 320 km/h, návrh je 1 300 km/h

Myšlenka Elona Muska na dopravu lidí pomocí kapslí ve speciálním potrubí dostává stále reálnější obrysy. V rámci jedné ze soutěží týmů, které pracují na...  celý článek

Nývlt Václav: Acer Vision 360
Nehodu natočí, ať přijde odkudkoli a záznam odešle do bezpečí

Berlín (Od zpravodajů Technet.cz) Nová palubní kamera Acer Vision 360 má dva objektivy a proto snímá nejen dění před vozidlem, ale i ve vozidle a skrze okénka i v jeho okolí. V případě nehody...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.