Pozvánka na předávání Bludných balvanů.

Pozvánka na předávání Bludných balvanů. | foto: Sisyfos

Anticena Bludný balvan nově tíží Radu Českého rozhlasu nebo čtení z oka

  • 249
Klub českých skeptiků Sisyfos již posedmnácté vyhlašoval cenu Bludný balvan. Ta má upozorňovat na jednotlivce a skupiny, kteří prosazují pavědecké metody nebo se jim dávají prostor bez korekce.

Ani letos neměla porota o adepty na cenu Bludný balvan nouzi. Ta od roku 1999 oceňuje všechny, kdo matou veřejnost tím, že nevědecké metody podávají jako exaktní.

„Posuzovali jsme více než 80 došlých nominací, což je o něco méně než obvykle. Startovní pole bylo však mimořádně vyrovnané, takže první zasedání se protáhlo až do bílého rána,“ popisoval s nadsázkou první výběrové kolo Jiří Grygar, který má na starosti popularizaci klubu Sisyfos.

Letos cenu získali převážně alternativní medici a zdravotnická zařízení, ale mezi oceněné pronikla i Rada Českého rozhlasu. Někteří ocenění šli ve šlépějích již dřívějších laureátů ceny.

Štítná žláza jako štít

Zlatý balvan skeptici přisoudili lékaři Janu Hnízdilovi „za diskreditaci psychosomatické medicíny“ a královéhradecké fakultní nemocnici kvůli provozování tradiční čínské medicíny.

Hnízdil podle skeptiků na svých přednáškách s chutí vysvětluje, že „věda není nic jiného než potvrzování pravdy lidových přísloví“. Místo skutečných diagnóz prý chrlí lidová moudra. Mimo jiné údajně posluchačům řekl, že štítná žláza se jmenuje podle toho, že je emočním štítem, a proto s ní mají častěji problémy ženy, protože „muži si své emoce vybijí na fotbale nebo v hospodě“.

Lékař, který dříve sám býval aktivním členem klubu skeptiků, si trofej jako jediný z oceněných přišel převzít. S nadsázkou uvedl, že si ceny velmi váží. „Vědeckou medicínu mám ve velké úctě. Nemám žádné léčitelské schopnosti, neposkytuji žádnou zázračnou energii, protože té vlastní mám velmi málo. Pacientům vysvětluji souvislosti s jejich nemocemi. Slibuji, že se budu ze všech sil snažit rozvíjet česko-čínskou medicínu, zlatý kámen vydražím a peníze věnuji na vybudování kanálu Dunaj - Odra - Labe,“ prohlásil za potlesku auditoria Hnízdil, který svůj projev zahájil v čínštině.

Právě za čínskou medicínu „uspěla“ při rozdávání cen Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde od loňského září funguje ambulance tradiční čínské medicíny. Skeptici tento směr označili za „náhražku vědecké medicíny založenou na čchi a meridiánech“. Poukázali na to, že neexistuje dostatek důkazů o jeho objektivním působení. Ředitel královéhradecké nemocnice Roman Prymula ČTK řekl, že se názoru skeptiků může jen smát. „Je dostatek důkazů, že metody tradiční čínské medicíny fungují,“ řekl a zmínil například bylinné preparáty a akupunkturu. Zkušenosti čínské medicíny navíc podle něj úspěšně využívá i celá řada západoevropských či amerických nemocnic. Konkrétní studie a zdravotní ústavy však neuvedl.

Místo rozborů a skenování stačí pohled na tělo

Stříbrné balvany získali psycholog Ján Šramo a Rada Českého rozhlasu. Šramo „zaujal“ tím, že propaguje antropologickou biotypologii. V ní není k diagnostice pacienta zapotřebí pohovorů, dotazníků ani testů, postačí vyhodnotit vnější znaky lidského těla. „Je to úžasné matení veřejnosti, návrat k dávno překonaným badatelským představám a k nefalzifikovatelné magii,“ konstatoval klub Sisyfos s tím, že dnešní medicína se naopak obrací k nezjevnému: analýze krve a tkání nebo zobrazení vnitřních orgánů.

Rozhlasoví radní si anticenu vysloužili za „odstrašující příklad zdůvodnění, proč Český rozhlas Dvojka vysílal pavědecké díly v seriálu Kupředu do minulosti“. Posluchači, který si stěžoval na zveřejňování neověřených informací, rada odpověděla, že úkolem Českého rozhlasu je „dávat prostor také alternativním náhledům“. V pořadu hovořilo i několik držitelů Bludných balvanů z předchozích let, přičemž podle skeptiků vystupovali jako úctyhodní experti a ve studiu neměli žádného oponenta.

Čtení nemoci z oka

Bronzovým balvanem pak byli oceněni oční lékař Libor Němec a rehabilitační oddělení příbramské nemocnice. Vyškovský zastupitel Němec dostal cenu za to, že praktikuje i iridologii, tedy určování diagnózy z oční duhovky. Podle skeptiků se „odklání k podivným praktikám, které jsou sotva v zájmu pacientů“. Citují přitom mimo jiné německého oftalmologa profesora Eugena Schrecka, který na toto téma prohlásil: „Stojíme zde před neslýchaným paradoxem a groteskou až absurditou, v celém lékařství ojedinělou, která spočívá v tom, že lidé chtějí poznávat nemoci z normální tkáně.“

V Příbrami pak skeptikům vadí to, že nemocnice pacientům nabízí placené „podivuhodné procedury, na lékařských fakultách dosud nevyučované“, například detoxikační medové masáže, magnetoterapii či elektroakupunkturu.

V posledních ročnících se tak klub Skeptiků zaměřuje na problematiku zdraví, kde mohou nekritické metody způsobit největší škody.

,