Let společnosti DHL mířící ve čtvrtek 4. března do Brna vzbudil pozornost tím, že v letové hladině opsal několik koleček – správně vyčkávacích obrazců – a poté se otočil a vrátil do Lipska. Nejjednodušší vysvětlení – špatné počasí – napadlo na první dobrou asi většinu těch, co záznam z Flightradaru nebo dalších služeb viděli. Některé dezinformační servery a někteří veřejní činitelé však nastínili mnohem divočejší scénář (viz. Letadlo nad Brnem a šíření covidu? přemítá Volný. Kroužilo však kvůli mlze).
Co se stalo?
Nákladní letadlo Boeing 757-236(SF) s imatrikulací G-BMRJ společnosti DHL Express létá z Lipska do Brna pravidelně. Z dopravního hubu startuje brzy ráno, u moravského distribučního centra DHL přistává zhruba o 45 až 55 minut později.
„Jedná se o pravidelnou leteckou linku DHL Express z Lipska do Brna, která zajišťuje šestkrát týdně letecké spojení oblastí jižní Moravy a Vysočiny s naším mezinárodním hubem v Lipsku,“ doplňuje Martin Valík ze společnosti DHL.
Seriózní informace @letovyprovoz pro některé "odborníky". Včerejší přistání DHL v Brně na základě rozhodnutí velitele letounu pro nepříznivé podmínky (hustá mlha) zrušeno, standardní postup. Safety first! https://t.co/p11DUaY4oW
„Kvůli přetrvávajícím mlhám a sníženému výhledu na letišti Brno-Tuřany nebylo možné bezpečně přistát, proto bylo letadlo v 7:00 nasměrováno zpět na letiště v Lipsku. Náklad z výše zmíněného letu se podařilo doručit v ten samý den, a to ve večerních hodinách,“ vysvětluje Valík.
Proč letadlo opakovaně kroužilo?
Pokud je počasí v cílovém letišti dlouhodobě – několik hodin – takové, že posádka má pochybnosti o možnosti úspěšného přistání, neopouští svou letovou hladinu, ale rozhodne se vyčkávat v původní výšce. To proto, že let nízko, v hustších vrstvách atmosféry, podstatně zvyšuje spotřebu paliva, a pokud by nakonec museli letět jinam, ať už na záložní letiště, nebo zpět, museli by znovu stoupat, a tedy spotřebovat další palivo.
Záznam vyčkávacích obrazců letu DHL Express z Lipska do Brna
Je stále zimní období a v Evropě je v tuto dobu naprosto normální, že se některým letadlům nepodaří přistát na letišti, kam měla namířeno, ale namísto toho musí odletět na letiště záložní, takzvaně divertovat.
Z tohoto důvodu mají všechna velká evropská letiště vybavení pro přistávání za špatných podmínek, tedy malé viditelnosti, která jsou však poměrně drahá a není divu, že menší letiště se zdráhají do nich investovat, pokud to jejich provoz nevyžaduje. Letiště Brno-Tuřany výbavu pro provoz za snížené dohlednosti nemá. Tím se tedy vysvětluje konspirační argument, že letadlo se ani nepokusilo přistát. Nepokusilo, protože se to tak v reálném světě nedělá.
Pokud je na letišti špatné počasí, je v kompetenci kapitána letadla rozhodnout, zda bude vyčkávat ve vzduchu, dokud se počasí nezlepší, nebo rovnou odletí na jiné letiště.
Špatným počasím se rozumí nejčastěji dohlednost, za standardních podmínek alespoň 550 metrů, a výška základny oblačnosti alespoň 60 metrů, přesněji 200 stop. Za určitých okolností o možnosti přistání rozhoduje také vítr, pokud je z boku a překračuje maximální povolenou hodnotu, nebo sněžení – v případě, že dráha není očištěná, klouže a letadlo by nebylo schopné bezpečně zabrzdit.
Výškový a rychlostní profil letu QY5568 ze dne 4.3.2021.
Tato pravidla platí po celém světě s malou výjimkou – v Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu může o případném přistání rozhodnout také letištní věž, tedy řízení letového provozu. Ve zbytku světa je to jen a pouze na rozhodnutí kapitána letadla.
Šlo by z dopravního letadla „rozhazovat“ covid-19?
Některé konspirátory však napadlo, že takové zdánlivě bezcílné kroužení by se mohlo využít i ke shazování nákladu z letadel. Třeba nebezpečného viru. Jenže nedalo. Letadlo je přetlakované – jak jinak, když v jedenácti kilometrech se nedá normálně dýchat, a kromě toho letadlo letí takovou rychlostí, že je naprosto nemožné otevřít jakékoli dveře nebo poklopy a snažit se něco vyhodit.
Ze záznamu letu (screenshot výše) je patrné, že při kroužení se letadlo pohybovalo v letové hladině 11 277 metrů, přičemž rychlost se pohybovala od 630 do 770 km/h.
Čtvrtého března na brněnském letišti nepřistál ani Boeing 737-4M0 společnosti FedEx
I kdybychom trochu popustili uzdu fantazii a připustili, že by po vypnutí klimatizace (tj. přetlakování, díky kterému působí na dveře letadla z vnitřní strany tlak 10 tun a proto je nikdo nemůže otevřít) někdo otvor do letadla otevřel a pokusil se něco „vyhodit“ ven, vnější dynamický tlak je tak vysoký, že by jeho proudění vytvořilo v otvoru defakto neprostupnou zeď. Předmětu, který by ji měl proniknout, by bylo nutné udělit opravdu vysokou rychlost. Jinak by se vše, co bychom do otvoru hodili, odrazilo zpět do prostoru letadla.
Šlo by trefit Brno?
V jedenácti kilometrech skoro vždycky vanou poměrně prudké větry, sto padesát kilometrů za hodinu není žádnou výjimkou. Předmět v této výšce nad Brnem by mohl spadnout na zem třeba u Košic, ale možná taky až u Černého moře.
Letiště v LipskuAčkoli je tohle místo pro cestující veřejnost pojem téměř neznámý, jedná se o jedno z nejfrekventovanějších evropských nákladových letišť, kde má firma DHL svoji základnu. Kromě toho sem létají nákladní letadla Aero Logic, která zde také sídlí, a kromě spousty dalších společností sem často míří Air Bridge Cargo, Silkway, ostatní společnosti z bývalého Sovětského svazu jako třeba Antonov Airlines se svým jedinečným An-22, který loni několikrát odstartoval z Pardubic a přistál právě tady. Nákladní letecká doprava operuje často v noci, z jednoduchého důvodu, že ráno má být všechno připravené pro zákazníky, kteří v noci většinou spí. |
Když se za studené války rozhazovaly ze vzduchu nějaké předměty, namátkou jmenujme třeba letáky z ostrova Bornholm, které měly doputovat do Polska, bylo to z balonů a z malé výšky a proti větru od místa zamýšleného dopadu. I tak se jich odhadem vždycky zhruba tři čtvrtiny ztratily neznámo kde, nejspíš v moři. Účinnost byla velmi nízká.
V atmosféře, která je v neustálém pohybu, dochází kromě horizontálního pohybu větru také k vertikálním proudům. Ty jsou ale v zimě minimální. To je důvod, proč v zimě nelétají kluzáky, které potřebují nalézt takový neviditelný „komín“, začít kolem něj kroužit a vystoupat na takovou výšku, že ho mohou opustit a třeba půlhodinu se udržet ve vzduchu. Tyto stoupavé proudy se tvoří nad místy, kde se díky silné sluneční aktivitě vzduch ohřívá rychleji než jinde.
Avšak za dvacet pět let profesionálního létání jsem se nesetkal s nějakými vzdušnými vodopády, kde by docházelo naopak k prudkému klesání z horních vrstev atmosféry až k zemskému povrchu. Neexistuje pro to fyzikální mechanismus.
Aktualizace 17:30 - Doplnili jsme informaci o letadle společnosti FedEx, které se nad Brnem stejného rána také pouze otočilo.
Aktualizace 18:10 - Upřesněna formulace ohledně dynamického tlaku a vyhazování předmětů z letadla.
