Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bouračky ve vesmíru nejsou nic nového. Družice se však srazily poprvé

aktualizováno 
Na oběžné dráze okolo Země se srazily dvě družice – funkční americká a dávno vyhaslá ruská. Srážky těles ve vesmíru se stávají už léta. Tak mohutná tělesa se však srazila poprvé.

Smetí ve vesmíru ohrožuje nejen družice. | foto: ESA

Asi 800 kilometrů nad Sibiří se ve čtvrtek 12. 2. 2009 střetly americký satelit komunikačního systému Iridium a nefunkční ruská vojenská družice Kosmos - další podrobnosti naleznete v článku Ve vesmíru se srazily satelity, po družici Iridium zbyl „mrak trosek“.

Do té doby jsme zaznamenávali střetnutí družic s troskami jiných umělých kosmických těles, byly jich tisíce. Mnohdy se nic nestalo – například když se raketoplán vrátil s mírně škrábnutým sklem nebo když při poslední opravě Hubblova teleskopu napočítali kosmonauti na jeho plášti na 800 drobných ďobnutí. Ale už se několikrát stalo, že se některá družice náhle, jakoby bez příčiny, odmlčela – odborníci se obávali, že ji poškodilo nějaké drobné tělísko.

Když se před půlstoletím začaly vypouštět družice, sondy a kosmické lodi, nikdo nedomýšlel, že by mohl vzniknout nějaký malér. Tělesa, která se dostala na nízké dráhy okolo Země, do 300-400 kilometrů, padala dolů vlivem tření o atmosféru a nakonec v ní po několika měsících většinou shořela. Ovšem ve vyšších výškách zůstávala roky a desetiletí, rozpadala se, případně se tyto trosky dál srážely a drobily. Na to, aby se všechna umělá kosmická tělesa po skončení provozu snášela do menších výšek, kde by shořela, případně bez úhony přistála, neměl nikdo peníze.

Do vesmíru jsme vypustili takřka 34 tisíc umělých těles, z toho je něco přes 6 tisíc v provozu. Americké a ruské radary sledují veškeré dění na oběžné dráze. Velké prostředky vynakládají na registraci úlomků. Objekty od 10 centimetrů lze vidět asi do výšky 500 kilometrů – těch je nyní na 18 tisíc. Těch drobnějších, které nejsou viditelné, se odhaduje na 110 tisíc.

Američané upozorňují řídící středisko Mezinárodní kosmické stanice ISS na případná rizika, takže kosmonauti se mohou střetnutím včas vyhnout. Totéž dělají vzdušné síly u vojenských družic – špionážních, spojových, navigačních atd. I majitelé civilních družic, jako bylo Iridium, které zničil nefunkční ruský vojenský Kosmos, dostávají varování, ale nikoli naprosto přesná – první měření totiž ukázala, že obě tělesa se minou o 800 metrů.

Srážkám komerčních a vědeckých družic se dá zabránit jedině tak, že budou vybaveny korekčními motorky pro případný únik a dostanou naprosto přesné údaje ze sledování. A to nebude zadarmo.

Odborníci si už několik desetiletí lámou hlavu nad tím, jak by se dal vyčistit prostor okolo země od trosek. Bohužel zatím není žádná technicky schůdná a ekonomicky přijatelná metoda v dohledu. Nicméně výpravy kosmonautů a lety důležitých družic jsou pod takovým dohledem, že by neměly být ohroženy.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Loď Šen-čou 9 před spojením s experimentálním modulem Tchien-kung 1
Čínská stanice zrychluje svůj pád k Zemi. Kam spadne, není jisté

K Zemi se blíží několikatunová kosmická stanice, jež byla vůbec první, kterou se Číně podařilo vynést na oběžnou dráhu. Původní odhad dopadu až 100 kg zbytků...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.