Smetí ve vesmíru ohrožuje nejen družice.

Smetí ve vesmíru ohrožuje nejen družice. | foto: ESA

Bouračky ve vesmíru nejsou nic nového. Družice se však srazily poprvé

  • 23
Na oběžné dráze okolo Země se srazily dvě družice – funkční americká a dávno vyhaslá ruská. Srážky těles ve vesmíru se stávají už léta. Tak mohutná tělesa se však srazila poprvé.

Asi 800 kilometrů nad Sibiří se ve čtvrtek 12. 2. 2009 střetly americký satelit komunikačního systému Iridium a nefunkční ruská vojenská družice Kosmos - další podrobnosti naleznete v článku Ve vesmíru se srazily satelity, po družici Iridium zbyl „mrak trosek“.

Do té doby jsme zaznamenávali střetnutí družic s troskami jiných umělých kosmických těles, byly jich tisíce. Mnohdy se nic nestalo – například když se raketoplán vrátil s mírně škrábnutým sklem nebo když při poslední opravě Hubblova teleskopu napočítali kosmonauti na jeho plášti na 800 drobných ďobnutí. Ale už se několikrát stalo, že se některá družice náhle, jakoby bez příčiny, odmlčela – odborníci se obávali, že ji poškodilo nějaké drobné tělísko.

Když se před půlstoletím začaly vypouštět družice, sondy a kosmické lodi, nikdo nedomýšlel, že by mohl vzniknout nějaký malér. Tělesa, která se dostala na nízké dráhy okolo Země, do 300-400 kilometrů, padala dolů vlivem tření o atmosféru a nakonec v ní po několika měsících většinou shořela. Ovšem ve vyšších výškách zůstávala roky a desetiletí, rozpadala se, případně se tyto trosky dál srážely a drobily. Na to, aby se všechna umělá kosmická tělesa po skončení provozu snášela do menších výšek, kde by shořela, případně bez úhony přistála, neměl nikdo peníze.

Do vesmíru jsme vypustili takřka 34 tisíc umělých těles, z toho je něco přes 6 tisíc v provozu. Americké a ruské radary sledují veškeré dění na oběžné dráze. Velké prostředky vynakládají na registraci úlomků. Objekty od 10 centimetrů lze vidět asi do výšky 500 kilometrů – těch je nyní na 18 tisíc. Těch drobnějších, které nejsou viditelné, se odhaduje na 110 tisíc.

Američané upozorňují řídící středisko Mezinárodní kosmické stanice ISS na případná rizika, takže kosmonauti se mohou střetnutím včas vyhnout. Totéž dělají vzdušné síly u vojenských družic – špionážních, spojových, navigačních atd. I majitelé civilních družic, jako bylo Iridium, které zničil nefunkční ruský vojenský Kosmos, dostávají varování, ale nikoli naprosto přesná – první měření totiž ukázala, že obě tělesa se minou o 800 metrů.

Srážkám komerčních a vědeckých družic se dá zabránit jedině tak, že budou vybaveny korekčními motorky pro případný únik a dostanou naprosto přesné údaje ze sledování. A to nebude zadarmo.

Odborníci si už několik desetiletí lámou hlavu nad tím, jak by se dal vyčistit prostor okolo země od trosek. Bohužel zatím není žádná technicky schůdná a ekonomicky přijatelná metoda v dohledu. Nicméně výpravy kosmonautů a lety důležitých družic jsou pod takovým dohledem, že by neměly být ohroženy.