Oproti předcházejícím ročníkům, kterým dominovaly stroje a technologie především pro těžký průmysl, přibylo v roce 1957 expozic spotřebního zboží, zejména nové modely praček, sporáků, a v Brně se poprvé veřejnosti představila typizovaná sektorová kuchyně do panelových domů.
Lidé obdivovali hudební skříně, tedy gramofony s rádiem, i nové typy televizních přijímačů. Do tajů právě zaváděné televize, o které se mluvilo jako o zázraku současnosti, mohli návštěvníci nahlédnout v jednom z pavilonů, odkud jako součást výstavy živě vysílalo televizní zpravodajské studio.
Jiným výkřikem komunikační techniky byl také dálnopisný stroj. Ten si lidé stejně jako většinu ostatních exponátů mohli prohlédnou v plném v provozu. Všichni pracovníci, kteří se starali o obsluhu vystavených strojů, byli jako v minulém roce oblečení ve slušivých pracovních stejnokrojích béžové barvy.
Mezi technologiemi těžkého průmyslu dostaly v roce 1957 větší prostor důlní stroje, ale ty, stejně jako revoluční linky na výrobu špekáčků, másla a bílého pečiva či první řepný kombajn, své umění v praxi návštěvníkům nepředvedly.
Zato v lesích nad Brněnskou přehradou speciální pásové traktory zájemcům dokazovaly svoji sílu v trhání pařezů, ale více bylo těch, které v pavilonu B lákala první československá napařovací žehlička či vysoušeč vlasů. Nebe nad výstavištěm patřilo akrobacii jednoho z exponátů - dvoumotorového letadla Super Aero.
Branami výstaviště v roce 1957 prošlo 1 milion 600 tisíc návštěvníků, což bylo sice o 200 tisíc méně než v roce minulém, zato 7 tisíc zahraničních delegátů, s nimiž byly uzavřeny mnohamilionové kontrakty, dalo jasný signál o tom, jaký rozměr bude mít příští výstava.
