Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bratislava-Vídeň za pár minut. Zamíří Hyperloop na Slovensko?

  18:03aktualizováno  18:03
Slovensko tento týden navštívil šéf jedné z firem, která se pokouší postavit funkční prototyp „potrubní pošty pro lidi“ a měl tam jednat tam o možném rozšíření projektu i na Slovensku. Hyperloop by měl dopravovat potrubní drahou pasažéry rychlostí přes tisíc kilometrů za hodinu.

Maximální rychlost Hyperloopu by mohla dosahovat až 1200 km/h. | foto: Hyperloop Tech

Bratislava zažila zajímavou zahraniční návštěvu - alespoň z hlediska technických fandů. Na Slovenku tento týden byl Dirk Ahlborn, šéf firmy Hyperloop Transportation Technologies. Setkal se s mladými podnikateli v IT a technických oborech (oni sami by se mnohem spíše označili za „startupisty“) a - což je kupodivu zajímavější - i představiteli několika ministerstev. Na pořadu jednání totiž byl i projekt Hyperloop, tedy návrh na jakousi potrubní poštu pro lidi, která by měla nabídnout v podstatě výrazně rychlejší rychlovlaky.

Jedna ze součástí budoucí testovací tratě pro dopravní systém Hyperloop. Na...

Jedna ze součástí budoucí testovací tratě pro dopravní systém Hyperloop. Na dodávkách se mají podílet renomované firmy. Vakuové pumpy například dodá švýcarská firma Oerlikon, která se například podílela na stavbě urychlovače v CERNu.

O projektu jsme už psali podrobněji, nyní jen připomeňme, že by se mělo jednat o nadzemní tubus se sníženým tlakem, ve kterém se na vzduchovém polštáři pohybují kapsle urychlované elektrickými motory po stěnách tunelu. Cestovní rychlost by mohla dosahovat zhruba od několika set do 1 300 kilometrů za hodinu, odhaduje Elon Musk, šéf firem SpaceX a Tesla, který je duchovním otcem nápadu.

Musk představil Hyperloop jako koncept, na jehož realizaci nemá čas a energii. Napřed to vypadalo, že půjde jen o fantazii na papíře (který jak známo snese vše). Ale i když je kolem konceptu stále dosti otazníků, brzy se kupodivu našli lidé, kteří tvrdí, že jsou ochotni se do realizace pustit. Jde o dva subjekty: jedním je z nich je Hyperloop Technologies, rizikovým kapitálem financovaná malá firma, která chce postavit zkušební trať ve státě Nevada.

Tím druhým je právě Hyperloop Transportation Technologies (HTT) vedená Dirkem Ahlbornem, která už má údajně zažádáno o stavební povolení několikakilometrové zkušební trati v Kalifornii. Firma pracuje tak trochu jako „sdružení zapálených profesionálů“. Podle rozhovoru jejího spolumajitele Bibopa Gresta pro TechCrunch z letošního ledna pro firmu pracuje asi 520 lidí téměř výhradně jen za opce na nákup akcií (samozřejmě nejde o práci na plný úvazek, minimální „úvazek“ je 10 hodin týdně). I kvůli netradiční struktuře společnosti její šéf Ahlborn objíždí celou řadu zemí světa (třeba reportér Popular Science ho potkal v Dubaji) - shání pro projekt vhodné spolupracovníky a samozřejmě i finanční zdroje.

Jak má fungovat Hyperloop

První oficiální vizualizace dopravního systému Hyperloop

První oficiální vizualizace dopravního systému Hyperloop

Slovensko je tak jen jednou z jeho zastávek, ovšem alespoň podle slovenského ministerstva hospodářství byla její důležitost zřejmě o něco vyšší než obvykle. Prvním krokem Hyperloopu v Evropě by mohlo být propojení Bratislavy a Vídně. Následovat by mohlo postupné rozšiřování sítě. Podle mluvčí ministerstva Miriam Žákové se totiž na návštěvě mělo mluvit také „o možnosti spojení metropolí zemí V4 a Vídně přes Hyperloop, protože v takovém malém regionu je letecká doprava nákladná a neefektivní.“

Slovenské ministerstvo hospodářství a HTT během návštěvy podepsaly memorandum o vůli ke vzájemné spolupráci, které však nic moc neznamená a nenaznačuje, jak by spolupráce mohla vypadat a kdy mohlo dojít k jejímu naplnění. Neměli bychom si tedy dělat velké naděje a alespoň zatím v Ahlbornově návštěvě nevidět nic víc, než prezentaci jednoho hodně ambiciózního startupu, který slibem nezarmoutí. A můžeme s napětím čekat, zda a případně co se bude dít dále.

Podívejte se, jak hyperloop funguje:

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Má po světě 76 pomníků. V ČR je ale „Osvoboditel sedláků“ neznámý

Před 100 lety zemřel Osvoboditel sedláků Hans Kudlich

7. října 1848 byl rakouským Říšským sněmem schválen zákon o zrušení roboty, jehož návrh v červenci téhož roku podal...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Revoluce v ČSA: letadlo, které vyjíždělo z dráhy a přistávalo s padákem

TU-104 A ČSA ve zbarvení po roce 1960.

Před 60 lety v Praze poprvé přistál proudový letoun s československou imatrikulací. Slavné TU-104 vstoupilo do služeb...

Největší problém umělé inteligence: nelze zjistit, „proč“ se rozhodla

Technický ředitel společnosti Fujitsu, Dr. Joseph Reger

Umělá inteligence a strojové učení jsou budoucností průmyslu. Přináší však s sebou problémy, které zatím v oblasti...

Bezmotorová stíhačka Luňák startovala i ze svislého visu pod vrtulníkem

LF-107 Luňák během převleku z Vajnor na letecký den do rakouského Welsu (rok...

Akrobatický Luňák patří mezi nejslavnější kluzáky v historii československého letectví. Ve své době upoutával pozornost...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.