Když se v hlavním městě USA zeptáte, do kterého muzea zajít, skoro všichni vám poradí Národní muzeum letectví a vesmíru. Je k tomu šedesát tisíc důvodů, právě tolik exponátů zde mají. Některé lákají víc pozornosti než jiné. Nás upoutal maličký kousek dřeva, který nádherně shrnuje historii létání.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Muzeum bylo založeno prezidentem Trumanem v roce 1946, tehdy ještě jako Muzeum letectví. "Vesmír" dostalo do názvu až po programu Apollo v roce 1976. Exponáty z letů na Měsíc patří pochopitelně k nejoblíbenějším.
Autor: Profimedia.cz
K 50. výročí prvního kroku na Měsíci vystavilo muzeum poprvé po třinácti letech původní skafandr Neila Armstronga.
Autor: Profimedia.cz
Výroční výstavu zahájil americký viceprezident Mike Pence 16. července 2019.
Autor: Profimedia.cz
Muzeum stojí za návštěvu nejenom kvůli programu Apollo. Na ploše patnácti tisíc metrů čtverečních jsou zde vystaveny originály i repliky historických letounů a kosmického vybavení.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Třeba 7,5tunový letoun Douglas DC-3, vyrobený v roce 1936, který pomohl zpopularizovat a rozšířit civilní leteckou dopravu v USA. Dále je na fotce Northrop Alpha, celokovový jednomístný letoun s otevřenou kabinou z roku 1930. Procházet se pod ohromnými letadly je fantastický zážitek, člověk tak mnohem lépe docení, jak velké (nebo naopak v některých případech překvapivě malé) letouny jsou.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Pozornost poutá také jasně červené letadlo Lockheed Vega 5B, ve kterém slavná americká letkyně Amelia Earhartová v roce 1932 jako první žena (a druhý člověk) v historii přeletěla Atlantský oceán bez zastávky. Letoun prodala Earhartová muzeu ve Filadelfii v roce 1933, když si polepšila na novější model 5C Vega od stejného výrobce.
Autor: foto: Pavel Kasík, Technet.cz, repro: National Portrait Gallery
Návštěvník zde však narazí i na letadla z úplně opačného spektra, a to jak zaměřením, tak vzhledem. Třeba Boeing X-45A, bezpilotní letoun vyvinutý ve spolupráci s DARPA a americkým námořnictvem pro potřeby neviditelného letu. Je to první americký bezpilotní letoun, který provedl úspěšný test zbraňových systémů nebo úspěšnou automatickou koordinaci letové formace. V muzeu se nad hlavami lidí vznáší jeden ze dvou vyrobených kusů.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Velké pozornosti se těší vše, co se týká jednoho z největších projektů 20. století: mise Apollo. Tento kryt pochází z velitelského modulu Columbia, je to ta část Apolla 11, ve které se astronauti vrátili zpět na Zem. Kryt musel zajistit vzduchotěsnost ve vakuu, tepelnou odolnost při vstupu do atmosféry, také musel být vodotěsný. Přesto jej lze otevřít během pěti sekund, obsahuje totiž natlakovaný dusík, který se postará o rozpohybování komplexního systému mechanických pojistek.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Zapomeňme na chvíli na let na Měsíc a pojďme se místo toho vrátit na samotný začátek létání. Seriózní debaty o letadle těžším, než vzduch začaly přibližně v polovině 19. století. A všimli si jich i bratři Wrightové, živící se jako výrobci bicyklů. Svou dílnu otevřeli v roce 1893, rok poté, co si mladí bratři koupili svá první kola.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Na těchto fotografiích z roku 1905 jsou mladší Orville (vlevo) a starší Wilbur (vpravo) Wrightovi. V době založení opravny jízdních kol jim bylo 22 a 26 let.
Autor: Wikipedia.org, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
Expozice věnovaná bratřím Wrightům popisuje jejich cestu až k přelomovému dvouplošníku, jehož replika se tísní uprostřed výstavy.
Autor: US Patent Office
Bicykly měly s létáním leccos společného. Obojí byla relativně nová technologie, obojí lákalo nadšence a obojí vyžadovalo mechanickou vynalézavost.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Wrightové však nechtěli stavět jen na instinktech. Chtěli se poučit z úspěchů a chyb svých předchůdců. Dokládá to i dopis, který je dnes součástí muzejní sbírky: „Vážení pánové, zajímám se o fenomén mechanického létání už od malička...“ napsal v roce 1899 Wilbur Wright do Smithsonian Institution, organizace sdružující americká státní muzea. „Rád bych se seznámil se vším, co je k problematice létajícího stroje již známo, a pak bych rád přiložil svou trochu do mlýna, abych pomohl přispět k úspěšnému letu.“
Autor: National Air and Space Museum
Wrightové se poučili například z pokusů francouzského vynálezce Octave Chanuteho, jehož kluzák v roce 1896 (na snímku) uletěl na svou dobu úctyhodných 107 metrů v řízeném letu.
Autor: Wikipedia.org, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
O motorové létání se pokoušel britský vynálezce Hiram Maxim. Jeho letoun měl hmotnost tři a půl tuny a poháněly jej dva naftu spalující parní motory, každý o výkonu 180 koní. Letoun se pohyboval po kolejích, ke kterým byl připoután, aby se nemohl vznést výše než pár stop.
Autor: National Air and Space Museum, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
Ve svých pokusech tedy bratři nezačínali od píky. Navazovali na více než padesát let poznatků svých předchůdců, vědců a nadšenců z celého světa. Nemuseli tak znovu objevovat kolo a mohli se pustit do vylepšování již existujících konceptů.
Autor: NASA
Wrightové nebyli jen mechanici. Dělali i řadu experimentů, sestrojili si k tomu dokonce větrný tunel, aby správně naměřili koeficienty související se vztlakem. Podařilo se jim opravit do té doby nezpochybňovaná, leč chybná čísla. I to je posunulo o krok blíže úspěchu.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Za klíčový problém Wrightové považovali naklánění letadla při letu.
Autor: US Patent Office
Ve svém patentu podaném roku 1903 vysvětlují konstrukci svého dvouplošného kluzáku, která využívá "otočných" křídel k vyrovnávání drobných odchylek.
Autor: US Patent Office
Podobně jako je potřeba dbát o stabilitu kola, musí být při letu stabilní i letadlo, jinak se nakloní po křídle a jde k zemi. Na kole se o stabilitu stará setrvačnost točících se kol. Wrightové podobný koncept napodobili křížovým uchycením křídel.
Autor: US Patent Office
Kluzáky byly lehké, vyrobené ze dřeva a plátna. Cílem bylo rychle otestovat různé druhy konstrukcí. První kluzáky se podobaly spíše drakům, další už měly blíže budoucím dvouplošníkům. Ten na fotce byl vyroben v roce 1900, měl 24 kg a rozpětí křídel 5,2 metru.
Autor: National Air and Space Museum
Wrightové pečlivě zaznamenávali rychlost větru a úhly náklonu. Využívali k tomu anemometr (měřič rychlosti větru) francouzské výroby.
Autor: National Air and Space Museum
První kluzáky se neosvědčily. Jejich vztlak byl asi poloviční oproti tomu, který Wrightové očekávali. Rozhodli se proto zkonstruovat mnohem větší, s téměř dvojnásobným povrchem křídel.
Autor: National Air and Space Museum
Wrightové na tomto kluzáku ulétli maximálně 90 metrů. Měl však své problémy, především s ovládáním směru.
Autor: National Air and Space Museum
Důležitá byla horizontální pozice pilota. Znamenalo to menší odpor a snazší vyvažování stability letadla. Wrightům se v roce 1902 podařilo dosáhnout významně lepších výsledků a rozhodli se, že jsou připraveni pokusit se o motorový let.
Autor: Profimedia.cz
Pro Wrighty byl klíčový i motor. Všechny motory na trhu pro ně byly příliš těžké, a tak si sestavili vlastní spalovací čtyřválcový motor. Lehčí byl i díky tomu, že jeho velká část byla odlita ze slitiny hliníku (92 %) a mědi. Motor měl hmotnost 82 kg a výkon 12 až 16 koňských sil.
Autor: National Air and Space Museum
Časté úpravy byly nutnou součástí vývoje. V muzeu je vystaveno nářadí spolupracovníka bratří Wrightů, Charlieho Taylora, který pracoval na jejich motoru a přišel s myšlenkou vodou chlazeného hliníkového čtyřválce.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Ve své dílně v Kitty Hawk na pobřeží Severní Karolíny Wrightové zkonstruovali letoun ("Flyer") během léta a podzimu 1903. Měl rozpětí 12,3 metru, hmotnost 341 kg i s pilotem a křídla měla povrch 47 metrů čtverečních.
Autor: Profimedia.cz
17. prosince 1903 bratři uskutečnili celkem čtyři motorem poháněné lety. Ten první trval pouhých 12 sekund. Ale nemohlo být pochyb o tom, že to byl přelomový okamžik.
Autor: National Air and Space Museum
Orville se v 10:35 na letounu vznesl ze startovacích kolejnic a za asi 12 sekund urazil vzdálenost 36 metrů.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Šlo o první motorový let v dějinách lidstva. Na něj navázaly tři další lety. Wilburovi se podařil téměř minutový let (260 metrů).
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
"Výsledkem bylo, že letoun najednou vystoupal o tři metry vzhůru, stejně tak rychle šel také k zemi, asi 30 metrů od místa, kde se od země odlepil. Trvalo to asi 12 sekund," napsal si Orville Wright do svého diáře.
Autor: Orville Wright, Library of Congress Diaries and Notebooks
Bratři o svém úspěchu také telegramem informovali svého otce: "Úspěšné čtyři lety ve čtvrtek dopoledne všechny proti 33km/h větru, start ze země a jen pomocí motoru, průměrná rychlost ve vzduchu 50 km/h. Nejdelší let trval 57 sekund. Informuj tisk."
Autor: Library of Congress
Originál letadla, které jako první v historii dosáhlo motorového řízeného letu, je impozantní nejen svou velikostí, ale hlavně detaily. Za každým záhybem, švem a drátem je příběh, hodiny lidské práce a vynalézavosti.
Autor: National Air and Space Museum
Vrtuli na letadle vyměnili už bratři Wrightové, poškodila se už první den. Její originál je uchován v muzeu.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
V roce 1984 muzeum letadlo kompletně rozmontovalo, zdokumentovalo a vyčistilo každou součástku, poté letoun znovu smontovalo. Pouze rozpadající se plátno bylo, po dlouhé debatě v rámci týmu restaurátorů, nahrazeno novým.
Autor: National Air and Space Museum
Pro bratry Wrightovy byl úspěšný let odrazovým můstkem k dalším experimentům. Jejich dílna si postupně získala věhlas po celých Státech.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Wrightové ovšem museli ukázat, že jejich letoun zvládne více než jen samoúčelné lety.
Autor: National Air and Space Museum
Během let 1904 a 1905 bratři dále zlepšovali konstrukci, zvyšovali stabilitu letadla i výkon motoru. V říjnu 1905 uletěl Wilbur neuvěřitelných třicet koleček kolem pole. Nalétal tak přes 39 km v kuse za 39 minut.
Autor: Profimedia.cz
Po tomto úspěchu si dali Wrightové přestávku od létání a soustředili se na patentování a propagaci svého vynálezu. V roce 1907 svůj letoun předvedli v Evropě.
Autor: Profimedia.cz
Významnější úspěch zaznamenali jedině ve Francii, kde se to ostatně už v té době hemžilo leteckými nadšenci, kteří sami podnikali podobné experimenty.
Autor: Profimedia.cz
V roce 1914 vyjel z dílny bratrů Wrightových první letoun s trupem. „Model F“ byl z větší části z hliníku, což mu vyneslo přezdívku „plechová kráva“. Z dnešního pohledu šlo o krok směrem k moderním letadlům.
Autor: Profimedia.cz
Bratři Wrightové měli brzy konkurenci v USA i Evropě. Létání se rozvinulo nejen díky nadšencům, ale také první světové válce, což byl první konflikt s ozbrojenými leteckými souboji. Po válce pak vrtulová letadla obletěla doslova celý svět. V roce 1924 se to poprvé povedlo americkému armádnímu týmu.
Autor: National Air and Space Museum
Létání změnilo svět a svým způsobem jej zmenšilo. První pravidelný let spojující starý a nový kontinent nabídla britská společnost British Overseas Airways Corporation (BOAC) v roce 1958.
Autor: National Air and Space Museum, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
V roce 1969, pouhých 63 let po prvním řízeném letu bratrů Wrightů, se Neil Armstrong se svými kolegy vydali na Měsíc. Málokdo ví, že s nimi tam letěl i symbolický kousek historie.
Autor: NASA, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
Plátek dřeva a ústřižek bílého plátna pocházejí z původního letadla, kterým bratři Wrightové v roce 1903 zahájili éru motorového létání.
Autor: National Air and Space Museum, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
Plaketa v muzeu obsahuje oba tyto artefakty, spolu s potvrzením Neila Armstronga, že s ním vzácný exponát skutečně cestoval na Měsíc a zpátky.
Autor: Pavel Kasík, Technet.cz
Neil Armstrong sám sebe označil za "oddaného obdivovatele" bratří Wrightů. Na Měsíc s sebou proto vzal několik kousků pocházejících z jejich slavného letadla.
Autor: NASA
Konkrétně šlo o části původní levé dřevěné vrtule a kousek plátna z levého horního křídla, uvedl v potvrzujícím dopise Harold Miller, jeden ze správců pozůstalosti bratří Wrightů.
Autor: National Air and Space Museum, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
"Potvrzuji, že jsem dřevěné a plátěné předměty, které mi poskytlo Letecké muzeum, uložil na palubu Apolla 11 a vzal jsem je s sebou na měsíční povrch na palubě lunárního modulu Eagle při prvním přistání člověka na Měsíci 20. července 1969," stvrdil Armstrong svým podpisem.
Autor: National Air and Space Museum, úprava: Pavel Kasík, Technet.cz
Podobně vzal v rámci své "osobní výbavy" ("personal preference kit") také několik dalších předmětů, které později daroval různým organizacím. V tom, že vzal na let dlouhý přes milion kilometrů část letadla, které svým šestatřicetimetrovým letem odstartovalo lidské létání, je jedinečná symbolika.
Autor: collectspace.com, koláž: Pavel Kasík, Technet.cz
V roce 2003, při oslavě stého výročí prvního letu bratří Wrightů, vyzdvihli jejich význam i další astronauti: "Jejich duch žije dál, v každém, kdo se nechá inspirovat jejich příkladem, kdo si představuje, sní, vytváří a pohání svět kupředu," řekl John Glenn, první americký astronaut.
Autor: Profimedia.cz
Šestidenní oslavy stého výročí prvního letu bratří Wrightů v Kitty Hawk v Severní Karolíně korunoval let pilota Kevina Kochersbergera, který vzlétl s replikou původního letounu.
Autor: Profimedia.cz
Přišla se podívat i prapraneteř bratří Wrightů, Amanda Wrightová Laneová (na fotografii), spolu s Marianne Millerovou Hudecovou, poslední členkou rodiny Wrightů, která se osobně setkala s Orvillem Wrightem. Amanda je dnes jedním ze správců dědictví po bratrech Wrightových.
Autor: Profimedia.cz
To, jakým způsobem se bratři Wrightové odlepili od země, si zaslouží připomínat nejen památníky a sochami (na fotografii památník v Daytonu v Ohiu, kde měli Wrightové svou cyklodílnu).
Autor: Profimedia.cz
"Vybaveni odvahou, vytrvalostí a samostatně nabytým vzděláním, bratři Wrightové vsadili na spolupráci a na důslednou aplikaci vědecké metody," stojí u památníku, který byl odhalen u příležitostí stého výročí jejich historického letu. "To, co se jim podařilo, navždy změnilo celý svět."
Autor: Profimedia.cz
Vlastně i díky bratřím Wrightům může existovat tato fotografie, na které jsou zachyceny oslavy výročí. Snímek vznikl z paluby ISS, mezinárodní vesmírné stanice, která se "ve vzduchu" drží už 654 milionů sekund. A začalo to 36 sekundami dřevěného "draka". V dílně na pláži jej smontovali dva nadšenci, kteří se nebáli otestovat hranice fyziky na vlastní kůži.
Autor: NASA