V Brně v pondělí začaly Dny jihomoravské kosmonautiky, takzvané Brno Space Days. My jsme se vypravili do brněnské hvězdárny a planetária, kde probíhalo vyvrcholení soutěže picoBalloon Challenge. Úkolem přihlášených amatérských týmů bylo sestrojit sondu a pak ji z hvězdárny vypustit na malém balónu.
Sonda má za úkol vysílat telemetrické údaje – aktuální výšku a polohu, některé týmy k tomu přidaly i informaci o teplotě a atmosférickém tlaku. Jaká čidla soutěžící použijí, jak vyřeší napájení a přes kterou komunikační síť budou sondy získaná data odesílat, to bylo čistě na rozhodnutí konstruktérů.
Zdrojem energie byla buď baterie, někdy alkalická, jindy lithiová, případně solární panýlky doplněné kondenzátory. Takto osazená sonda má šanci být v provozu i několik týdnů. Problematické se ukázaly keramické panýlky, pokud se sonda dostala během odletu při poryvu větru do kolize s větví, často se poškodily. Pružné plastové varianty byly houževnatější.
Komunikace zpravidla probíhala pomocí sítě LoRa, APRS, RTTI a v jendom případě SigFox, které umožňují odesílání krátkých datových sekvencí při velmi nízké spotřebě elektrické energie. Jeden z týmů pak zvolil netradiční komunikaci na frekvenci 14 MHz, která sice potřebuje dvacetimetrovou anténu (zde ji tvoří měděný vlasec), ale funguje na velmi dlouhé vzdálenosti, a má tak celosvětové pokrytí. Oproti tomu třeba 144 MHz APRS nemá v některých oblastech východní Evropy a Asie pokrytí.
Sondy byly vypouštěny na fóliových balónech, které mají oproti běžným latexovým balónům nižší prostupnost plynů – hélium z nich uniká mnohem pomaleji. Zatímco z latexového ho během dvou dnů většina uteče, fóliový zůstane (bez zásahu jiných vlivů) naplněný minimálně dva týdny.
Plnění balónků héliem se odvíjelo od hmotnosti sondy. Výsledná vztlaková síla totiž musí mít hodnotu přesně dva gramy. To je hodnota, při které balón přestane stoupat zhruba v osmi tisících metrech a v této výšce sonda zůstane a obíhá zeměkouli. Nejmenší přihlášená sonda měla necelých pět gramů, nejtěžší pak jen těsně nepřesáhla dvacetigramový limit.
Soutěže se zúčastnilo dvaadvacet týmů, zpravidla z různých radioamatérských klubů, v několika případech zahraničních. Překvapivým účastníkem byl otec se dvěma malými dětmi, kteří na procházce našli spadlou vaisalu (meteorologická sonda, kterou hydrometeorologický úřad několikrát denně vypouští), očesali z ní nepotřebné prvky, přehráli firmware a jen drobnými úpravami z ní udělali svoji sondu.
Start z brněnské hvězdárny komplikovalo větrné počasí a některé sondy zakotvily na okolních stromech. Většina z nich ale v pořádku odletěla a nyní krouží nad našimi hlavami. Vítězem bude tým, jehož sonda bude komunikovat nejdéle. Mohou to být hodiny, dny i týdny. Výsledky bude Hvězdárna a planetárium Brno zveřejňovat na své facebookové stránce.
