Nissan X-Trail s pohonem na palivové články

Nissan X-Trail s pohonem na palivové články | foto: iDNES.cz

Brzy budete topit a svítit pomocí palivových článků. Vyvíjí je laboratoř v Ostravě

  • 9
Mikrokogenerační palivové články mohou v budoucnu běžně sloužit jako zdroj energie pro rodinné domky. Vývoj těchto článků byl dnes zahájen v nové laboratoři v Ostravě. Články produkují elektrický proud a teplo s mnohem vyšší účinností, než dnešní běžná zařízení.

Vývojem mobillních  prostředků, které využívají vodíku jako energetického nosiče a stacionárních jednotek pro mikrokogeneraci (kogenerace = společná výroba tepla a el. energie) v rodinných domcích, se bude zabývat dnes otevřená laboratoř palivových článků (LPČ) VŠB-TUO v Ostravě.

Cílem dalšího vývoje v LPČ je zejména snížení nákladů na pořízení palivového článku pro mobilní a stacionární jednotky. Poté se stane palivový článek vhodným zdrojem energie zejména i pro malé stavby a rodinné domky i přes vyšší pořizovací cenu. Pořízením palivového článku získáte vlastní zdroj el. energie a také tepla. Jeho uživatel ušetří za nákup energie.

O vývoj cenově akceptovatelného a spolehlivého palivového článku vhodného pro automobily, který v laboratoři také probíhá, se zajímají nejen samotné automobilky, ale také subdodavatelské firmy. 

Pro svou vysokou cenu se palivové články dnes používají zejména v raketoplánech a ponorkách.

Jak fungují palivové články?

Palivový článek je elektrochemické zařízení, které katalytickou reakcí na elektrodách přemění chemickou energii vodíku a kyslíku na elektrickou energii a teplo. Z pohledu laika se dá říc, že se jedná o obrácenou elektrolýzu vody.

Jako palivo pro palivové články je nejvhodnější vodík. Jenže ten je vysoce výbušný. Navíc jeho skladování není jednoduché. Proto se používají pro palivové články také paliva obsahující vodík (metan, zemní plyn, etanol), který se musí uvolnit reformovacím procesem.

Hlavní předností palivového článku je, že dokáže přeměnit palivo obsahující vodík, např. zemní plyn, na elektrickou energii  s asi 60 až 70% účinností. Při využití tepla se zvýší energetická účinnost na 80%. Spalovací motor přitom dokáže využít tuto energii jen z 30 až 40%.

Laboratoř se aktivně spolupracuje s průmyslem. Jmenujme firmy jako Siemens, Hoerbiger, LabTech, UTC, Ballard, Heliocentris, BMW, CompLet, Remerx či Tufo. Dále spolupracuje s vysokými školami, např. TU Liberec, VŠCHT Praha, VUT Brno. Spolupráce sahá i na Slovensko, na výzkumu se také podílí  Univerzita Bratislava a TU Košice.

I díky spolupráci se laboratoř v Ostravě stala v roce 2006 nositelem ocenění Ceny Siemens za výzkum. V loňském roce se podílela na realizaci projektu vývoje vozítka na vodíkový pohon HydrogenIX.