Bude vláda investovat do gripenů, nebo do oblasti eGovernmentu?

Důkladnější podpora elektronického výkonu státní správy, stanovení jasného legislativního rámce pro teleworking a homeworking, levnější internet. Podpoří nově zvolení poslanci a nová vláda rozvoj moderních informačních technologií, nebo se Česká republika zařadí mezi rozvojové země?

Důkladnější podpora elektronického výkonu státní správy, stanovení jasného legislativního rámce pro teleworking a homeworking, levnější internet. Podpoří nově zvolení poslanci a nová vláda rozvoj moderních informačních technologií, nebo se Česká republika zařadí mezi rozvojové země?

Tyto tři oblasti jsou hlavním tématem materiálu, který včera zveřejnilo Sdružení pro informační společnost (SPIS), které je profesním sdružením padesáti největších a nejvýznamnějších firem působících na českém trhu v oblasti informačních a komunikačních technologií. Hlavním cílem tohoto sdružení je prosazování tzv. informační společnosti, tj. zvýšení vnímání důležitosti moderních informačních technologií jako základního nástroje pro budování efektivní státní správy. Zatím nejúspěšnější akcí, za kterou SPIS stojí, je prosazení zákona o elektronickém podpisu. Činnost, kterou sdružení vyvíjí, je tedy možno z určitého hlediska považovat za veřejně prospěšnou. Nelze však zapomínat, že se jedná o uskupení komerčních společností, které samozřejmě sledují i své obchodní zájmy.

Oprostěme se však od podezřívavosti a vyhledávání možných partikulárních zájmů a podívejme se důkladněji na jednotlivé oblasti, které SPIS považuje za prioritní…

eGovernment - elektronický výkon státní správy - by mohl být nástrojem k jistému omezení front na některých úřadech, ke zjednodušení a zrychlení výkonu veřejné správy z pohledu občana a zlevnění výkonu státní správy z pohledu státu. Mínění veřejnosti je zde zcela na straně SPISu, který požaduje důkladnější a systémovější podporu ze strany budoucí vlády. Celých 80 % občanů se podle výsledku průzkumu zpracovaného agenturami DEMA a TNS FACTUM domnívá, že by se výkonnost státní správy v případě většího využívání moderních informačních technologií zvýšila a urychlení výkonu veřejné správy by mohlo znamenat méně stresu nejen pro občany, ale i pro samotné úředníky. Podle výsledků průzkumu je možno zájem o využívání internetu ke komunikaci s úřady veřejné správy pozorovat i u té části populace, která internet doposud nevyužívá, a lze se tak domnívat, že politika vlády zdůrazňující prohloubení informatizace veřejné správy by mohla nalézt širokou společenskou odezvu. Tento průzkum také ukázal, že Českou republiku je možno v současnosti považovat za zemi se střední mírou využití internetu k on-line komunikaci s veřejnou správou, čímž se stavíme na roveň takovým zemím, jako je např. Francie, Estonsko, Japonsko či Korea. Podle názoru Sdružení pro informační společnost by vláda měla zajistit využití elektronického podpisu jako elektronického dokladu totožnosti, přidělení elektronické obdoby rodného listu každému občanu spolu s adresou elektronické pošty určenou pro styk s veřejnou správou a plně legalizovat elektronický styk občana i podnikatelských subjektů s úřady veřejné správy.

Podobná situace jako v oblasti eGowrnmentu je i v oblasti teleworkingu a homeworkingu. Moderní informační a komunikační technologie sice již dnes vytvářejí technické předpoklady pro nezávislost některých pracovníků na místě výkonu práce, ale stávající legislativa to bohužel zcela neumožňuje. Ve smyslu platných legislativních norem tak nemohou doma pracovat např. ani programátoři či matky s malými dětmi. O tom, že by uplatňování možnosti práce z domova mohlo být řešením pro regiony s nedostatkem pracovních míst, je podle provedeného průzkumu přesvědčeno 67 % dospělé populace v ČR, přičemž téměř 90 % občanů se domnívá, že by zaměstnavatelé měli umožnit svým zaměstnancům práci doma - pokud to daný typ práce dovoluje. V rámci Evropské unie představuje práce mimo prostory zaměstnavatele podstatnou a rostoucí formu zaměstnanosti. V současné době tak v EU pracuje přibližně 9 milionů zaměstnanců s tím, že dvě třetiny z nich takto pracují pravidelně a jedna třetina pouze příležitostně. Pro zaměstnavatele tento způsob zaměstnanosti znamená především snížení nákladů na pronájem a provoz kanceláří, ale ani zaměstnanci v oblasti úspor nepřijdou zkrátka - mají nižší náklady na cestovné a širší paletu pracovních příležitostí. V této oblasti SPIS vládě navrhuje prosazení takových změn Zákoníku práce a navazujících legislativních norem, aby byl prakticky umožněn výkon práce na dálku, a to jak z domova, tak i z center práce na dálku. Cílem by měla být explicitní právní úprava práce na dálku a práce v centrech práce na dálku.

Poslední oblastí, ve které se Sdružení pro informační společnost angažuje, je „levnější internet“. Většina českých občanů je totiž podle již výše zmíněného průzkumu toho názoru, že cena za připojení k internetu je vysoká, a přibližně tři čtvrtiny populace si myslí, že by se v oblasti zásadního zlevnění připojení k internetu měla angažovat vláda. Ta se však brání s tím, že telekomunikační trh je liberalizován, a vláda tak nemůže jednotlivým soukromým subjektům nařizovat, kolik mají účtovat za telekomunikační služby. Poskytovatelé připojení se na druhou stranu brání nutností amortizace investic, za něž v posledních deseti letech vybudovali telekomunikační infrastrukturu. Představitelé SPISu však nalezli možnost, jakým způsobem může česká vláda snížení cen za připojení k internetu dopomoci. Touto cestou je osvobození datových přenosů od daní a poplatků. Datové přenosy jsou v současné době zatíženy 5 % daní z přidané hodnoty, přičemž kvalifikovaný odhad výběru DPH za datové přenosy představuje částku nejvýše jedné miliardy korun. SPIS argumentuje také tím, že jsou-li od DPH osvobozeny poplatky za běžnou listovou poštu, proč daní zatěžovat poštu elektronickou. Osvobozením datových přenosů od DPH by vláda vyslala k občanům jasný a jednoduchý signál - že to se zpřístupněním internetu široké veřejnosti myslí skutečně vážně.

Podněty Sdružení pro informační společnost jsou jistě zajímavé a záslužné, otázkou však je, jak na ně bude pohlížet politická reprezentace, která vzejde z blížících se parlamentních voleb. Obávám se totiž, že projekt „informační společnosti“ není napříč politickým spektrem jako významná priorita příliš podporován…