Jen drobné upřesnění. I když to tak z článku může působit, tak Atos není objevitelem této myšlenky. Takové systémy po světě již fungují a mnoho firem vyvíjí technologie, aby toho dosáhly. Je to možná budoucnost především pro země, kde nemohou nebo nechtějí vyrábět elektřinu centrálně.

Projekt za evropské peníze, to mohli napsat hned. Banda vyžírků, nic jiného.

Tak ono krom pár nadšenců čerpají všichni.

Vzhledem k tomu, že 60-75% populace již dnes nezvládá (nevyužívá) současné běžné technologie typu "chytrých" founů, PC, aut, atd. atd. tak je naprosto iluzorní se domnívat, že si nějaká zásadní většina pořídí do baráku/bytu něco v této podobě ...

Ale dokud tečou dotace tak samozřejmě nic nebrání těmhle věrozvěstům "pokroku" dále vymýšlet Kolumbova vejce a kvadraturu kruhu.

Tak VTM ( Věda a technika mládeži ) z roku 1955 předpokládala, že v roce 1975 bude zahájen provoz pravidelné osobní linky Praha Mars,v každém domě taková malá štěpná " pícka " ,.....

Takže tím jsme vyřešili _všechny_ domácnosti, tedy nějakých 25 % celkového odběru.

Zbývá vyřešit zbylých 75 % spotřeby elektřiny v průmyslu, dopravě, komerční sféře a občanské vybavenosti. Tak třeba Metro by asi nemělo jezdit podle počasí.

A to vůbec nemluvím o účinosti přelévání energie na velké vzdálenosti tam a zpátky, účinnosti akumulace a nutnosti všechny tyto ztráty v síti pokrýt výrobou. Předpokládám totiž, že potřebný objem akumulace pro Prahu se do Prahy nevejde a akumulační kapacity budou rozmístěny do značné vzdálenosti.

Aby se nakonec nestalo, že chytrá síť potřebuje na vstupu více energie právě pro krytí ztrát v akumulacích a ve vedení. Samozřejmě dotované energie, jelikož OZE ani po 50 letech (fotovoltaika), dokonce ani po 130 letech (větrníky) není konkurence schopná.

Elektrická energie se dá ale nakupovat i za zápornou cenu. Tj. dostanete zaplaceno, když odeberete. Z toho plyne, že dostanete (můžete dostat) zaplaceno dvakrát. Při nabíjení a při prodeji. Nevím, jak je toto konkrétní řešení navržené, ale jde v podstate o realizaci Smart Grids pomocí IT technologí. Konkrétně internetu věcí. Budete potřebovat mít doma ještě internet, baterie bude mít (nejspíš) IP adresu a domluví se s nějaký jiným zařízením (třeba pračka), že chce odebírat. V jednom okamžiku dojde k sepnutí střídače a k zahájení odběru. Pak bude ještě muset být provedená ještě finanční transakce - platba. Všechno to může proběhnout automaticky. Jse jenom o to, aby uživatek na straně zdroje (baterie) nastavil nějaké parametry, tj. kdy nabíjí, kdy generuje energii do sítě, za kolik. Podobně i na straně odběratele.

Může to být jako s taxíky. Ozve se ten, který to má nejblíž, nebo ten, který je ochotný vás odvézt za 12Kč/Km bez vstupního poplatku.

Takže majitel EV bude chtít uchovávat energii kolem poledne, to je zhruba v době, kdy je nyní minimální spotřeba. Uživatel EM bude chtít nabíjet svoje auto v noci, kdy většínou nefouká vítr a ani slunečního záření není na rozdávání.

Ještě možná ty domovní superbaterie od Tesly.

Trochu problém, že tyto si pořídí většinou lidé, kteří tu el. energii chtějí uchovávat pro sebe.

Ale neboj, všechno zachrání internet, apky a chytré ledničky.

"Další službou může být využití baterií z elektromobilů ke skladováníelektřiny."

Jakože poskytnu baterii svého elektromobilu někomu jinému (respektive energii z ní) a když pak budu chtít někam vyjet, tak bude baterka prázdná?

To záleží na tom, co plánujete a kdu to plánujete. Pokud víte, že někam pojedete, tak naopak nakoupíte od někoho. Pokud chcete mít jistotu, že dojedete alespoň někam, při neplánované cestě, tak nastavíte max. vybití při takovém režimu třeba jenom na cca 40%. Což bych u baterie elektromobilu doporučoval tak jako tak. Hlubší vybíjení zkracuje výrazně životnost.

Při předpokládaném vývoji cen a technických parametrů by mohla za pár let 100kW baterie stát 200.000 Kč a měla by zvládnout 1000 nabíjecích cyklů. K tomu je nutné připočítat náklady, dejme tomu dalších 100k za příslušenství s průměrnými náklady na provoz a údržbu 10k za rok.

Aby se to vyplatilo, musel by distributor za využití zaplatit víc, než 330.000 Kč za tři roky. Za tu dobu by baterie vydala 300 MW. To znamená nárůst ceny jedné kWh přibližně o třicet haléřů, jestli dobře počítám. To není tak strašné.

Otázkou ovšem je, jak v případě těchto pidiúložišť zabránit jejich provozu na naftu.

Co je to 100 kW baterie ?

Trochu jako FB, trochu jako AppStore, trochu jako Google a tento ekosystem nas bude stat 4 miliony EUR na dotacích, víc ten blábol netřeba číst...

Trošku mi to připomíná systém malých "vysokých" pecí, které zkoušeli svého času v Číně a moc se jim to tam neosvědčilo. Osobně v tom vidím dost komplikací technického druhu - i kdyby nakrásně někdo obětoval baterii elektromobilu na skladování elektřiny, jak (a hlavně kdy) se bude energie čerpat zpět? Jak (a kým) bude zaručována technická způsobilost mikrouložišť? Připomínám, že ještě dnes není pro většinu domácích odběratelů k dispozici ani průběžné měření, popřípadě spínání sazby dle aktuálního vytížení sítě - a to je tech. proveditelné.

Třeba mají v kapse nějaké geniální řešení, ale co mně však vytáčí jsou minimálně ty 4 mil. EUR, které do toho EU(=my) vrazíme. A když se to nakonec nerozjede, tak se vracet jistě nebudou. Jaká jsou finální kritéria, která musí nakonec splnit jsem se taky nedočetl. Takže předpokládám, že po skončení založí další podobnou aktivitu.

Musíte prostě mít v autě nebo si koupit k baterii "chytrý střídač", který bude umět tu elektřinu posílat obojím směrem. Ideálně, pokud to majitel dovolí, na příkaz inteligentní elektrické sítě tehdy, když někde jinde chce zákazník zrovna odebírat elektřinu. To znamená si připlatit. Na ten střídač, na chytrý elektroměr, na členství v takovém elektrickém distribučním systému, na pravidelné revize elektrických rozvodů v baráku, aby byly v pořádku......

Na druhé straně, pokud budou odměny za takovou službu dostatečné, to umožní ekonomické vlastnictví elektromobilu i v případě, že se s ním jezdí málo, protože když se s ním nejezdí, bude stárnutí baterie elektromobilu kompenzovat příjem za takovou službu.

Nebo to umožní třeba prodloužit životnost stacionární baterie v baráku, protože bude ekonomicky reálné použít baterii s větší kapacitou a prvních 5 - 10 let ten přebytek kapacity poskytovat síti a potom, až baterie stárnutím kapacitu sníží, třeba dalších 10 let, prostě jen přestat s touto službou.

Ale všechno bude záviset na detailech, jak bude složitá manipulace a jaký výdělek.