Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jak udělat z elektrické sítě tržiště, kde může obchodovat každý

  0:04aktualizováno  0:04
Projekt SHAR-Q se pokouší navrhnout a připravit systém, který by umožnil spotřebitelům elektřiny přímo se domlouvat a obchodovat s jinými uživateli a vytvářet tak místní soběstačné komunity. Jak by to mělo fungovat, vysvětlujte Adam Kapala z firmy Atos IT Solutions and Services.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

O SHAR-Q

Projekt SHAR-Q je veden konsorciem, ve kterém je 11 partnerů, za Česko je to dceřiná společnost francouzské firmy IT firmy Atos. Je dotován celkem čtyřmi miliony eur z rozpočtu Evropské unie. Celková doba trvání jsou tři roky, konec pak na konci roku 2019.

Začněme úplně jednoduše: jak by měla vaše představa v praxi fungovat?
Dobře představitelný příklad je nabídka využití vašeho úložiště, například baterie, ať už domovní, nebo v elektromobilu. Do takové služby se nejprve zaregistrujete, a pak vám lidé mohou platit za využití vašeho úložiště. Některé služby – třeba zapojení do služby pokrytí špiček ve spotřebě – bude zapotřebí například, abyste ostatním poskytli svou polohu a distributoři budou moci využít vaší baterii jako rychlou zálohu. To je služba, na kterou distribuční společnosti a provozovatelé sítí slyší - jakmile se tedy v síti v rámci evropské strategie navýší výroba z obnovitelných zdrojů s nestálou výrobou a obchodovat s elektřinou bude moci i malý koncový odběratel. Další službou může být využití baterií z elektromobilů ke skladování elektřiny.

Má to být trochu podobné jako Facebook v tom, že se mohou podporovat vazby v komunitě. A trochu jako App Store, protože umožňujeme registrovat nové aplikace a volný přístup k nim. Výsledek by měl být také podobný protokolu, který nabízí Google pro „chytrá“ domovní zařízení, ale my kromě takových možností, jako je sledování spotřeby, chceme nabídnout i energetické aplikace pro vaše vlastní systémy - s tím rozdílem, že SHAR-Q platformou budou uživatelská data pouze protékat. Google spíše sbírá informace o chování spotřebitele, na těch umí vydělávat, to energetika moc ne. Ale zato dokáže vydělávat na jiných věcech.

A proč to děláte? Co si představujete, že bude výsledkem?
Jedním cílem je srazit ceny malých, necentrálních zdrojů energií v kombinaci s úložištěm. Čistá cena elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje, který můžete mít doma, tedy nejspíše fotovoltaiky, se po započtení všech nákladů pohybuje dnes zhruba řečeno kolem pěti korun za kilowatthodinu. Když k tomu přičtete ještě náklady na nějaké úložiště, tedy baterii, dostanete se na zhruba 7,50 až 8 korun za kilowatthodinu. To vše v situaci, kdy běžný malý spotřebitel platí něco přes čtyři koruny za kilowatthodinu – a to včetně nákladů na distribuci a tak dále. (Samotná elektřina tvoří jen menší část této ceny, na burze se prodává za cca 80 haléřů za kWh. - pozn.red.) Pronájem takových systémů přes služby, které vyvíjíme, by měl přispět k tomu, aby se vložené peníze vrátily. Samozřejmě, nebude to hned teď, je to příprava do budoucna. Ale nástup obnovitelných zdrojů, elektromobilů a regulace podporující přístup koncového odběratele na trh s elektřinou energetiku změní.

O kolik byste si představovali, že by to mohlo pomoci?
My jsme si interně dali hranici, že by se například investice do úložiště měla koncovým uživatelům vrátit zhruba do pěti let, firmám zhruba do osmi let. Ale nejde jen o investice individuální: vedlejším cílem je snížit celkové společenské náklady na pořizování úložišť elektřiny, protože je bude možné sdílet v rámci podobného ekosystému. To by měla být motivace třeba pro distributory.

Sonnen, původně SonnenBatterie, vyrábí baterie pro uskladnění elektřiny z...

Baterie pro domácnost firmy Sonnen, která je jedním z mnoha výrobců na zatím malém trhu, ale z českého hlediska je zajímavá tím, že v ní drží nepřímo podíl i ČEZ.

Aby se distrubutoři do systému přidali?
Ano, distributoři by díky tomu v naší představě mohli ušetřit část nákladů do investice na provozování sítě. Místo toho, aby sami investovali do infrastruktury, mohli by využívat toho, co si nakoupí koncoví uživatelé. V některých lokalitách České republiky dnes obnovitelné zdroje nemůžete připojit, protože není místní síť dostatečně posílená. Využití baterií u uživatelů výhledově může distributorovi pomoci se s těmito problémy vyrovnat s nižšími investicemi.

Co motivace ostatních stran?
Motivací pro výrobce by mělo být zvýšení prodejů jeho produktů. Uživatele bychom chtěli nalákat za prvé tím, že mu nabídneme expertní informace: odhad budoucího stavu a využití jeho zařízení, model jeho ekonomické návratnosti, informace o vývoji legislativy a tak dále. Pokud byste si například chtěli kupovat solární panely, měl byste díky našemu systému získat přístup ke statistickým údajům o osvitu v dané lokalitě založený na několika desítkách let informací z databáze firmy Ubimet a díky tomu samozřejmě mnohem přesnější představu o ekonomické návratnosti celého projektu. Několik takových služeb, ještě například prodej elektřiny sousedovi a využití baterie jako síťové zálohy, by mělo být v projektu od začátku, vyvíjí se a pilotně se testuje už v jeho rámci. A druhou věcí jsou pak další služby s přidanou hodnotou, kterých může být neomezené množství.

A co motivace samotného Atosu? Jste běžná komerční firma...
V projektu se sice vytváří produkt, který nebude na konci tříléteho období “dospělý” a nebude připraven k vydání na trhu, ale jeho dílčí části jsou inovativní. My chceme projekt dokončit a dostat toto řešení na trh i bez dotační pomoci. Dané řešení pak můžeme jako Atos implementovat u zákazníků, v určitých případech i provozovat, tam můžeme vydělat. Neztratí se samozřejmě ani know-how, které v evropském projektu získáme, to můžeme přenést i jinam. A zároveň vyvíjíme i další koncepty, které se v ideálním případě dají s Shar-Q kombinovat. Do budoucna ho můžeme třeba rozšířit o platby za energie postavené na blockchain (blockchain je speciální typ databáze, která se používá hlavně v kryptoměnách, například bitcoinu, pozn.red.).

Dokážu si představit celou řadu protiargumentů. Co například transakční náklady na provoz takové peer-to-peer sítě (tj. sítě, ve které si účastníci jako „rovný s rovným“ vyměňují „zboží“ v rámci určitých pravidel, pozn.red.). Co na to provozovatelé sítě a další?
Samozřejmě, určitě se najdou společnosti, které se budou změně bránit. A náš úkol je navrhnout v rámci projektu i postupy, jak řešit vliv ekosystému na ostatní, tedy včetně zbytku sítě. Vyžaduje to nový legislativní rámec, který již známe, za stávající situace by to nefungovalo. Transformace energetického trhu již začala a my hodláme projekt ukončit v době, kdy bude těchto služeb potřeba a legislativa je podpoří. Pro peer-to-peer přenosy elektřiny stále využíváte síť distributora, bylo by tedy fér, mu za to patřičně zaplatit. Toto jsou věci, které bude řešit nově zaváděná regulace ve všech členských zemích, a my to v projektu neopomeneme.

A pokud jde o odpor, ten bych čekal třeba ze strany provozovatelů podpůrných zdrojů, které zajišťují stabilitu sítě, což je samozřejmě velký byznys, ze kterého služby SHAR-Q mohou ukousnout. Ale kromě odpůrců je dost těch, kterým by takové služby zase pomohly.

Jan Procházka předvádí tepelnou odolnost separátoru (membrány oddělující...

Jan Procházka z české společnosti HE3DA předvádí tepelnou odolnost separátoru (membrány oddělující elektrody) z baterií firmy. Vyrábí ho český Pardam (dříve Kertka Nanotechnology) a jde o zvlákněný oxid křemičitý, a tak je odolný proti hoření. HE3DA je jedna z řady světových firem, které doufají, že na rostoucí trhu se skladováním energie se pro ni najde místo. Zatím se snaží rozjet výrobu baterií právě pro stacionární skladování, třeba jako zálohu obnovitelných zdrojů, či pro domovní systémy.

Jak by platforma mohla v praxi vypadat a ovládat se?
Vzniká na základě jiné platformy pro internet věcí, která chce jednoduše propojit co nejvíce zařízení do otevřeného systému. Velkou inspirací pro vývoj naší platformy - či interoperabilního prostředí, kdybychom chtěli být techničtější - je Facebook. Je založena na podobném komunikačním protokolu, který je robustní a projde jakoukoliv branou, a stejně důležité je, že uživatelsky by to mělo být podobné. Vy sám byste si měl kontrolovat a regulovat, s kým se dohodnete, s kým budete spolupracovat. Ne, že byste měl přístup k něčím osobním údajům bez jeho svolení, ale měl byste mít možnost jednoduše identifikovat jednotlivé uživatele a s nimi se pak dohodnout. Na druhou stranu, detaily ještě nejsou úplně jasné, projekt je teprve na začátku.

Jak bude platforma dostupná?
Je to projekt za evropské peníze, tak je přístupný pro každého. Vznikne otevřené rozhraní, které bude dostupné na internetu, a jednotliví výrobci zařízení pro energetiku, třeba domácích systémů pro řízení baterií nebo domácích výroben elektřiny, ho mohou použít ve svém výrobku. A můžete si ho nainstalovat samozřejmě na vlastní hardware, třeba Raspberry PI.

Adam Kapala

Architek řešení a ICT poradce pro oblast elektroenergetiky. Během 8 let v oboru získal zkušenosti implementací systému inteligentního měření. V poslední době se zaměřuje na transformaci elektroenergetiky. SHAR-Q je v řadě třetí projekt vědy a výzkumu, kde s dalšími partnery z různých evropských zemí pracuje na inovačních ICT řešení pro energetiku,

Jen aby to zaznělo jasně, celý ekosystém by měl být propojen přes internet, ne přes samotné elektrické vedení (tj. jako spínání „nočního proudu“, pozn.red.)?
Ano, my bychom si to tak představovali, výhledově v kombinaci s nějakým „chytrým elektroměrem“, který vám a koneckonců i zájemcům o využití vaší baterie například na grafu dlouhodobé spotřeby doloží, že máte pravidelně volnou kapacitu pro regulaci nebo naopak přebytečnou výrobu v době, kdy je na trhu zapotřebí. To nemá být nic povinného, ale pokud chcete své zařízení pronajmout, kupující bude chtít vědět, že skutečně máte, co nabízíte. Komunikace přes elektrické vedení neumožňuje dnes využít všechny možnosti třeba právě chytrých elektroměrů - a to ani zdaleka. Takže ano, musí to být přes internet.

Nedopadne SHAR-Q jako „chytré sítě“, které jsou sice stále módní slovo, ale v praxi je v Česku s výjimkou pár pilotních projektů nenajdete?
Nenajdete, na druhou stranu mám pocit, že o chytré sítě roste zájem mezi možnými odběrateli. Já jsem například narazil na řadu lidí ze samospráv, kteří se po nich ptají, rozhlížejí se, ale realizace pravda příliš nejde. Ale to je mimo jiné důvod, proč se snažíme přijít se systémem, ve kterém by si každá ze zúčastněných stran přišla na něco. Od distributorů po koncové spotřebitele, kteří jsou v rozhodování pružnější než třeba velké distribuční společnosti, a mohou pomoci vše rozhýbat. Proto chceme ekosystém vybudovat zdola, od spotřebitelů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Eureka Park a část startupů z Francie.
Deset českých startupů pojede v lednu do Las Vegas. Můžete to být vy

Agentura CzechInvest vybere deset začínajících firem, které budou vystavovat v obřím start-up pavilonu na veletrhu CES 2018 v Las Vegas. CES je největší...  celý článek

Před 100 lety se narodil Henry Ford II, vnuk slavného Henryho
Před 100 lety se narodil Henry Ford II., vnuk průkopníka automobilového průmyslu

VIDEO 4. září 1917 se narodil Henry Ford II. Po 2. světové válce nahradil ve vedení společnosti Ford svého dědečka a zakladatele firmy Henryho Forda. Za jeho...  celý článek

Nývlt Václav: Nanoleaf
V obýváku rozproudí večírek, v ložnici vášně. Aurora reaguje i na zvuk

Berlín (Od zpravodaje Technet.cz) LED panely chytrého osvětlení Nanoleaf Aurora jsou v prodeji i na našem trhu, díky novému modulu se nově naučily reagovat i na zvuk, zejména na hudbu.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.