Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Budoucnost patří živým robotům

  11:26aktualizováno  11:26
Budou za pár let opravovat kosmické stanice, nebo jen rozšíří bohatý rejstřík lékařských nástrojů? Ať tak či tak, „strojům“ vyrobeným z křemíkových destiček a buněk krysího srdce se přisuzuje velká budoucnost. Možná i proto, že tito „bioboti“, vyvinutí americkým vědcem Carlem Montemagnem, jsou vůbec první „živé stroje“.
„Určitě jsou živé. Myslím tím, že buňky tu skutečně rostou, množí se, hromadí se - a samy vytvářejí struktury. Takže to zařízení je živé,“ tvrdí o svých výtvorech Montemagno.
Bioboti zatím dokážou jen růst a pohybovat se. Stačí je ponořit do roztoku glukózy a jejich svaly se začnou natahovat či smršťovat. Křemíková destička se tak může sama přemisťovat. Rychlost pohybu není valná, nějakých 40 mikronů za vteřinu. Důležitá je však velikost: se vším všudy sotva 300 mikronů, tedy asi třetina milimetru.
Takovéto stroje se pak dají nasadit k zásahům i v nejobtížněji dostupných částech lidského těla, kde vždy najdou dost „paliva“ (glukózy). „Bioboty by bylo možné použít například pro čištění tepen,“ soudí Jianzhong (Jeff) Xi, který vydal spolu s Montemagnem studii v časopise Nature Materials. Zúžení či ucpání tepen je jednou z významných příčin předčasných úmrtí.
Bioboti by mohli pomáhat i paralyzovaným lidem, u nichž by stimulovali postižené nervy. Nepotřebovali by ani tak nožičky pro pohyb, jako spíše zařízení pro vytváření elektrických impulzů.
Americká vesmírná agentura NASA, která výzkum financovala, má však s bioboty daleko větší plány. Podle ní by tato zařízení mohla časem nahradit kosmonauty při obtížných a nebezpečných opravách vně kosmické lodi. Ale takoví „živí roboti“ patří spíše do hájemství fantazie a asi ještě dlouho v ní zůstanou. Zatím jsou totiž bioboti jen pozlacené či chromované kousky křemíku, na nichž roste pár nožiček, pro které Montemagno a jeho kolegové z University of California dělají „kostry“ z plastů.
Je to výsledek tří let pokusů. První úspěch se objevil až poté, co vědci upustili od původního postupu, tedy od snah spojit svaly s křemíkovou destičkou. Nyní pěstují svalovou tkáň přímo na ní.
Autoři:


Témata: oprava, Robot, Srdce


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Audi A8 je první vozidlo, které nabídne autonomní řízení třetí úrovně. Jednotku...
Nový počítač od Nvidie zcela nahradí řidiče. Objeví se příští rok

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Společnost Nvidia představila na konferenci GTC Europe první superpočítačový systém zabudovatelný do automobilu, který bude schopen zcela nahradit (a vynechat)...  celý článek

„Počítačovou evolucí“ vytvořený návrh křídla pro Boeing 777. Podobné uspořádání...
Počítač navrhl křídlo pro Boeing 777. A je už na pohled jiné

Konstruktéři si nechali od počítače od základu navrhnout nové křídlo pro Boeing 777. Výsledný návrh je lehčí než dnešní konstrukce a ve vnitřku skrývá prvky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.