Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Vědecký bulvár: Francouzský úředník neměl mozek, nikdo si toho nevšiml

aktualizováno 
Je možné, aby někdo „žil celý život bez mozku“ a přesto se stal úředníkem ve státní správě? Tvrdí to bulvární článek, který koluje po českém webu. Jde však o starou zprávu a navíc značně zkreslenou. Pokud byl někdo bez mozku, rozhodně to nebyl onen úředník.

Bez mozku se žít nedá, ozhodně ne tak, jak to popsaly bulvární zprávy. | foto: Profimedia.cz

České bulvární weby začaly tento týden šířit zprávu o francouzském úředníkovi, který údajně žil 44 let bez mozku, aniž by se na to přišlo (z větších bulvárních médií vyšel článek na Blesk.cz a TN.cz). Zpráva si (zřejmě díky evidentnímu vtipu odkazujícímu na oblíbené stereotypy) získala i nemalou oblíbenost i na sociálních sítích.

„Úředník (44) žil celý život bez mozku, nikdo si toho nevšiml!“ 8. října na...

„Úředník (44) žil celý život bez mozku, nikdo si toho nevšiml!“ 8. října na TN.cz

„Státní úředník žil plnohodnotný život bez mozku 44 let: A nikdo si toho...

„Státní úředník žil plnohodnotný život bez mozku 44 let: A nikdo si toho nevšiml!“ 8. října na Blesk.cz

Oba bulvární weby používají spojení „bez mozku“, což je první nesmysl, který si podle nás zaslouží uvedení na pravou míru. Protože dokonce i stručný a zjednodušený text, který k tomuto senzačnímu titulku autoři přilepili, něco takového okamžitě popírá.

Měli bychom vlastně bulvár v tomto případě pochválit. Není běžné, že citují, odkud jejich informace pochází, ale tentokrát vědecký žurnál Lancet zmiňují. Ani jeden ze článků v bulvárních médiích ovšem neuvádí, kdy byla zpráva v lékařském periodiku publikována. My tušíme, proč tento údaj opomínají: ukázalo by se totiž, že jde o více než osm let starou zprávu. Zřejmě jim ji připomněla populární stránka IFLScience, která o případu informovala (samozřejmě nechybí uvedení data a odkazu).

Co se skutečně stalo?

Hydrocefalus

Onemocnění vzniklé na podkladě poruchy tvorby, cirkulace nebo resorpce mozkomíšního moku. Vzniká z příčin vrozených či získaných, ke kterým patří krvácení, zánět, trauma nebo nádor. Klinické projevy závisí na věku, typu a rychlosti vzniku hydrocefalu.
(zdroj: Václav Vybíhal)

V červenci roku 2007 vyšla v britském odborném lékařském časopise Lancet popsaná fotografie (nikoli studie) nejmenovaného 44letého úředníka. Stěžoval si na levou nohu. Tento muž byl ve věku šesti měsíců operován kvůli postnatální vodnatosti hlavy (hydrocefalus), příčina tehdy nebyla objasněna. Chirurgové mu tedy zavedli do mozku odvod přebytečného mozkomíšního moku (ventrikuloperitoneální zkrat, též ventrikuloperitoneální shuntu). Ve 14 letech měl mladík problémy s chůzí, a proto došlo k přeoperování.

Muž vedl „jinak normální život“: oženil se, měl dvě děti a pracoval jako úředník. Neuropsychologické testování ukázalo zaostalost: IQ 75 znamená umístění ve spodních zhruba šesti percentilech (verbální IQ 84 a výkonnostní IQ 70).

Vyšetření počítačovou tomografií (CT) ukázalo překvapivý fakt: mozkomíšní mok zabírá velkou část lebeční dutiny a vytlačil mozek k okrajům.

Mozek pacienta, kterému mozkomíšní mok utlačoval mozek. Počítačová tomografie...

Mozek pacienta, kterému mozkomíšní mok utlačoval mozek. Počítačová tomografie (A) a magnetická rezonance MRI (B, C, D). Černá oblast ukazuje nadměrně zvětšenou postranní komoru, III a IV pak třetí a čtvrtou komoru

Rozhodně ale nelze říci, že muž „neměl mozek“. Mozek samozřejmě měl, jen byl objemově výrazně omezený. Podle odborníků to ukazuje na velkou adaptabilitu lidského mozku: „Je úžasné, jak se lidský mozek dokáže vyrovnat s něčím, co vypadá na první pohled neslučitelné s životem,“ uvedl pro Reuters v roce 2007 doktor Max Muenke. Popisuje také, jak mohl mozek fungovat, i když velkou část jeho objemu vytlačil mozkomíšní mok. „Když se něco takového děje postupně, možná i po desítky let, tak se ty části mozku, které utlačované nejsou, postupně chopí funkcí těch ultačovaných částí.“

Proč jsou bulvární zprávy o vědě problematické

„Je to bulvár, co čekáte,“ dalo by se v tuto chvíli poznamenat. Ale naše stížnost nesměřuje k zábavnému rozměru bulvárních článků. Dokonce i výzva TN.cz na konci jejich článku (“Máte ve vašem okolí někoho, o kom se domníváte, že je patrně také bez mozku? Napište nám!“) se dá chápat jako odlehčení vážného tématu. Problematické však je šíření nesmyslné informace. Věta „žil bez mozku 44 let a nikdo si toho nevšiml“ dává zcela chybnou představu nejen o tom, co se francouzskému úředníkovi skutečně stalo, ale i o funkci mozku jako takového.

Vědecké poznání často působí jako arbitr pravdivosti, zejména pro svůj princip ověřitelnosti. Proto je nebezpečné rozšiřovat pseudovědecké mýty a snižovat tak vědeckou gramotnost publika. Obzvláště u medicíny, kde v případě špatného pochopení základních principů může jít i o život.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Z bláta do louže. Bisfenol A se někdy nahrazuje jiným jedem

Omezování využití bisfenolu A je obecný trend. Ne vždy se ovšem používají...

Bisfenol A je bezesporu nebezpečná látka a jeho používání by se mělo omezit, domnívá se biolog Jaroslav Petr. Ale...

Budoucnost lze předvídat. Lékárnice to zvládne lépe než CIA

ilustrační snímek

Co otřese světem v příštích letech, nelze dopředu vědět, ale někdy je potřeba předpovídat. Velký zájem na tom má...

Když nejste součástí systému, nemusíte dostat šanci, říká nobelista Hell

Stefan Hell

Stefan Hell s ročníkem narození 1962 patří spíše mezi mladší nositele Nobelovy ceny (průměr je 59 let), ale rozhodně ne...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.