Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Bush brání vývoji terapie proti nevyléčitelným nemocem

aktualizováno 
Věhlasný britský vědec Stephen Hawking napadl prezidenta Spojených států a evropské vlády kvůli jejich snahám zakázat výzkum embryonálních kmenových buněk.
Astrofyzik Stephen Hawking

Astrofyzik Stephen Hawking - Britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking na konferenci v Dublinu. Připustil, že jeho převratná teorie z roku 1975 o černých dírách ve vesmíru nebyla celkem správná. (21. července 2004) | foto: Reuters

George Bush totiž minulý týden využil svého práva a vetoval zákon, který by zrušil omezení ve výdaji veřejných prostředků na výzkum embryonálních kmenových buněk. Známý vědec se obává, že stejné stanovisko přijme i Evropská unie, která omezila podporu zkoumání živých buňek.

Hawking ve svém prohlášení pro britský „The Independent“ uvedl, že výzkum embryonálních kmenových buněk by mohl umožnit léčbu nemocí v současnosti považovaných za nevyléčitelné. Dal jasně najevo, že je zásadně proti jakýmkoli pokusům zakázat financování takových výzkumů.

"Evropa by neměla následovat reakční příklad prezidenta Bushe, který nedávno vetoval návrh zákona, schválený Kongresem a podporovaný většinou americké populace, který by povolil financování výzkumu kmenových buněk z federálních zdrojů," uvedl 64letý astrofyzik.

Výzkum kmenových buněk je podle něj klíčem k nalezení terapie degenerativních onemocnění, jako jsou například Parkinsonova choroba nebo amyotrofická laterální skleróza (ALS), kterou sám trpí.

Léčba cukrovky ohrožena

Embryonální kmenové buňky jsou velkým příslibem pro budoucnost léčby mnoha závažných onemocnění (od cukrovky až po Parkinsonovu chorobu). Tyto buňky si při svém množení zachovávají schopnost proměny v kterýkoli z 230 typů buněk dospělého lidského těla, což dává lékařům naději, že z nich budou moct vypěstovat náhradní buňky za ty, které byly zničeny chorobou.

Prezident Bush a jeho stoupenci především z řad náboženských kruhů argumentují, že mikroskopická, čtyři dny stará embrya, ze kterých se kmenové buňky získávají, jsou potenciální lidské bytosti.

Proto odebrání kmenových buněk z embryí považují za neetické, a to dokonce i v případě záchrany života. Naproti tomu profesor Hawking tyto námitky odmítá a přirovnává odnětí buněk z lidských embryí k transplantaci orgánů od mrtvých lidí. "Skutečnost, že kmenové buňky mohou pocházet z embryí není důvodem k odmítnutí výzkumu, protože embrya stejně zahynou," tvrdí. Uvedený výzkum naopak považuje za morální.

Hawkingova výzva vyšla před zasedáním Rady ministrů EU, na kterém se mělo rozhodnout o společném financování výzkumu lidských kmenových buněk.

Stephen Hawking, * 1942
britský teoretický fyzik, lucasiánský profesor matematiky na Cambridgské univerzitě (přesně to samé místo zastával zakladatel novodobé fyziky Isaac Newton), autor proslulé „Stručné historie času“, zřejmě nejznámější vědec současnosti. Proslul zejména vypracováním teorie kvantového vypařování černých děr, což je považováno za jeden z nejvýznamnějších objevů moderní astrofyziky.

V roce 1963 se u něj objevili první příznaky amyotrofické laterální sklerózy (ALS), degenerativního onemocnění, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla, proto je léta upoután na invalidní vozík a zcela odkázán na pomoc druhých, nemoc však nenarušuje jeho intelekt, od roku 1985 komunikuje s okolím pouze prostřednictvím speciálního počítačového hlasového syntezátoru.


Přečtěte si také:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Testovací dodávku StreetScooter německé pošty poznáte zejména podle...
Nová poštovní dodávka nepotřebuje řidiče. Svezli jsme se, nepřejela nás

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Autonomní poštovní dodávku, která může bez řidiče za volantem popojíždět po městě, nyní testuje společnost Deutsche Post. V rámci ukázkových jízd na konferenci...  celý článek

Paul Otellini
Zemřel Paul Otellini, bývalý šéf, který upevnil pozici Intelu

Ve věku 66 let zemřel Paul Stevens Otellini, bývalý ředitel americké společnosti Intel. Ve firmě pracoval od roku 1974, od roku 1998 byl v jejím vedení.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.