Astrofyzik Stephen Hawking

Astrofyzik Stephen Hawking - Britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking na konferenci v Dublinu. Připustil, že jeho převratná teorie z roku 1975 o černých dírách ve vesmíru nebyla celkem správná. (21. července 2004) | foto: Reuters

Bush brání vývoji terapie proti nevyléčitelným nemocem

  • 169
Věhlasný britský vědec Stephen Hawking napadl prezidenta Spojených států a evropské vlády kvůli jejich snahám zakázat výzkum embryonálních kmenových buněk.
George Bush totiž minulý týden využil svého práva a vetoval zákon, který by zrušil omezení ve výdaji veřejných prostředků na výzkum embryonálních kmenových buněk. Známý vědec se obává, že stejné stanovisko přijme i Evropská unie, která omezila podporu zkoumání živých buňek.

Hawking ve svém prohlášení pro britský „The Independent“ uvedl, že výzkum embryonálních kmenových buněk by mohl umožnit léčbu nemocí v současnosti považovaných za nevyléčitelné. Dal jasně najevo, že je zásadně proti jakýmkoli pokusům zakázat financování takových výzkumů.

"Evropa by neměla následovat reakční příklad prezidenta Bushe, který nedávno vetoval návrh zákona, schválený Kongresem a podporovaný většinou americké populace, který by povolil financování výzkumu kmenových buněk z federálních zdrojů," uvedl 64letý astrofyzik.

Výzkum kmenových buněk je podle něj klíčem k nalezení terapie degenerativních onemocnění, jako jsou například Parkinsonova choroba nebo amyotrofická laterální skleróza (ALS), kterou sám trpí.

Léčba cukrovky ohrožena

Embryonální kmenové buňky jsou velkým příslibem pro budoucnost léčby mnoha závažných onemocnění (od cukrovky až po Parkinsonovu chorobu). Tyto buňky si při svém množení zachovávají schopnost proměny v kterýkoli z 230 typů buněk dospělého lidského těla, což dává lékařům naději, že z nich budou moct vypěstovat náhradní buňky za ty, které byly zničeny chorobou.

Prezident Bush a jeho stoupenci především z řad náboženských kruhů argumentují, že mikroskopická, čtyři dny stará embrya, ze kterých se kmenové buňky získávají, jsou potenciální lidské bytosti.

Proto odebrání kmenových buněk z embryí považují za neetické, a to dokonce i v případě záchrany života. Naproti tomu profesor Hawking tyto námitky odmítá a přirovnává odnětí buněk z lidských embryí k transplantaci orgánů od mrtvých lidí. "Skutečnost, že kmenové buňky mohou pocházet z embryí není důvodem k odmítnutí výzkumu, protože embrya stejně zahynou," tvrdí. Uvedený výzkum naopak považuje za morální.

Hawkingova výzva vyšla před zasedáním Rady ministrů EU, na kterém se mělo rozhodnout o společném financování výzkumu lidských kmenových buněk.

Stephen Hawking, * 1942
britský teoretický fyzik, lucasiánský profesor matematiky na Cambridgské univerzitě (přesně to samé místo zastával zakladatel novodobé fyziky Isaac Newton), autor proslulé „Stručné historie času“, zřejmě nejznámější vědec současnosti. Proslul zejména vypracováním teorie kvantového vypařování černých děr, což je považováno za jeden z nejvýznamnějších objevů moderní astrofyziky.

V roce 1963 se u něj objevili první příznaky amyotrofické laterální sklerózy (ALS), degenerativního onemocnění, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla, proto je léta upoután na invalidní vozík a zcela odkázán na pomoc druhých, nemoc však nenarušuje jeho intelekt, od roku 1985 komunikuje s okolím pouze prostřednictvím speciálního počítačového hlasového syntezátoru.


Přečtěte si také: