Žvýkačka Wrigley´s Juicy Fruit, která 26. 6. 1974 odstartovala éru čárových...

Žvýkačka Wrigley´s Juicy Fruit, která 26. 6. 1974 odstartovala éru čárových kódů GS1. | foto: archiv Mikuláše Černého

Revoluci začala žvýkačka. V ČSSR čárový kód poprvé pípnul v Domě elegance

  • 72
Je 26. června 1974, osm hodin a jedna minuta ráno. Pokladní Sharon Buchananová ve městě Troy ve státě Ohio v USA skenuje na pokladně poprvé v historii v ostrém provozu standardní čárový kód na obalu produktu. Jednoduchý čin, který odstartoval revoluci v maloobchodním světě.

Tušila Sharon, že o 40 let později se bude tento úkon doprovázený charakteristickým pípnutím provádět pět miliardkrát denně, ve více než 150 zemích světa?

Na konci 60. let zástupci amerických řetězců bili na poplach. Náklady na pracovní síly (z většiny generované pracovníky v pokladních zónách) činily 2/3 všech nákladů a dvakrát převyšovaly výdaje za zboží od dodavatelů. Systém manuálního odbavování položek na kasách byl dále neudržitelný. Obchodní řetězce v USA volaly po hledání řešení pro kódování výrobků a možnost jejich automatického dekódování na pokladnách. Výzvu vyslyšelo několik technologických firem. V jedné z nich proběhl následující rozhovor.

1969, vývojové středisko IBM, Raleigh, Severní Karolína

„Paule, to nikdy nebude fungovat. Říkáš, že natiskneš tyto čáry na etiketu. Čárový kód nalepíš na krabičku cigaret. Přejedeš etiketou s kódem podél tohoto otvoru, ručně, proměnlivou rychlostí. Až na patnácti pokladnách najednou! Počítačový systém obchodu ti pak automaticky dohledá cenu, vytiskneš ji; to všechno stihneš tak rychle, že zákazníka neotráví čekání a neodejde z obchodu. A chceš po mně peníze na vývoj zařízení, které to všechno dokáže?“ zdvihl obočí Bob Evans. Ale svému kolegovi, Paulu McEnroemu, věřil: „OK. Dávám ti rok. Ale jestli ta věc nebude fungovat, můžeš si hledat jiné místo!“

2005: vznik GS1

Standard UPC (Universal Product Code), využívaný v USA a Kanadě brzy následoval systém EAN (European Article Number) vytvořený v roce 1977. Pod jménem EAN je příslušná sestava standardů dodnes u nás v povědomí, ačkoli v roce 2005 došlo ke sloučení obou standardizačních organizací do globální neziskové standardizační organizace GS1. Systém GS1 dnes představuje integrovaný soubor standardů pro identifikaci produktů, zařízení, služeb a obchodních partnerů a pro komunikaci mezi nimi.

K hádce Singapuru s Jižní Koreou o prefix 888 vznikla tato karikatura od Jaroslava Dostála.

Paul McEnroe si „flek“ udržel. Společnost IBM se zapojila do soutěže o vytvoření automaticky dekódovatelného symbolu nesoucího numerický formát pro identifikaci produktů, definovaný sdružením amerických maloobchodních společností Uniform Grocery Product Code Council v roce 1970. V týmu IBM pracoval i vynálezce prvního čárového kódu Norman Joseph Woodland.

Absolvent Drexelova institutu hledal na popud majitele lokální maloobchodní sítě řešení automatického markování zboží již v roce 1952. Spolu se spolužákem Bernardem Silverem patentoval „metodu a zařízení pro klasifikaci položek na bázi světelné odezvy na soubor čar“ (nejstarší čárový kód, tzv. býčí oko, měl formu soustředných kružnic).

Výsledkem práce týmu IBM byl bezmála dvacet let od vynálezu „býčího oka“ návrh symbolu UPC (Universal Product Code). Lineární čárový kód UPC v roce 1973 vybrali lídři průmyslu v USA za jednotný standard pro identifikaci výrobků. Prvním výrobkem s čárovým kódem UPC (dnes GS1), automaticky dekódovaným na pokladně, byl multipack žvýkaček Wrigley’s.

Co by v roce 1974 nikdo nečekal…

Před 40 lety začala revoluce, která převrátila svět maloobchodu naruby. Zavedení systému automatické identifikace pomocí standardního čárového kódu umožnilo okamžité bezchybné zadávání cen, které se do té doby neobešlo bez náročného opatřování každého výrobku cenovkami a jejich zdlouhavého markování pokladními.

Automatická identifikace na základě symbolů UPC a jejich pozdějšího evropského protějšku EAN (1977) položila základ pro další systémy, které napomohly rozvoji mezinárodního obchodu a významnému zvýšení efektivity dodavatelských řetězců. Označování obchodních a logistických jednotek umožnilo komputerizaci skladového hospodářství, zavedení elektronické výměny dat mezi obchodními partnery (EDI), vytvoření systémů pro predikci poptávky, či řešení pro automatickou vysledovatelnost zboží.

50 milionů unikátních obchodních položek

Čárové kódy dnes pomáhají k efektivní přípravě promoakcí, nové, prostorově méně náročné nosiče s větší datovou kapacitou určené pro platební terminály, GS1 DataBar, mohou kromě unikátního čísla obchodní položky nést další informace, jako např. doporučené datum spotřeby. Nejnovějším trendem je poskytování rozšířených produktových informací přímo konečnému spotřebiteli, vybavenému telefonem se čtečkou dvourozměrných symbolů (GS1 DataMatrix, GS1 QR Code).

Víte, že ...

pípnutí spojené s načtením čárového kódu GS1 v maloobchodě po celém světě zazní každý den více než 5 000 000 000krát?

využívání čárových kódů GS1 BarCodes ve Francii přináší každoroční úspory nákladů na pracovní síly kolem 11 miliard eur?

na přelomu let 1987/1988 vedly nové členské organizace EAN International, Singapur a Jižní Korea spor o přidělení prefixu čárového kódu 888 (osmička je v Asii považována za šťastné číslo)? Jižní Korea ustoupila - za to získala prefix 880 připomínající rok konání Olympiády v Soulu.

Zatímco k označení balíčku cigaret v laboratoři IBM musela být vytištěna samolepka s čárovým kódem, dnešní technologie umožňují tisk kódů přímo na obaly jakéhokoli výrobku. Na počátku bylo metou vývojářů simultánní skenování čárových kódů na patnácti pokladnách. Dnes najdeme supermarkety až s dvěma sty pokladními scannery, přes které prochází více než 3000 produktů za minutu.

Úspory, které čárové kódy v maloobchodu přinášejí, jsou impozantní. Například ve Francii se díky využívání čárových kódů GS1 každoročně ušetří kolem 11 miliard eur. Obdobný efekt čárové kódy přinesly i mimo retail. Využívají se v průmyslu, v zemědělství, ve zdravotnictví. Jejich doménou však zůstává obchod: pomocí čárových kódů je denně celosvětově realizováno až 5 miliard transakcí. Po čtyřiceti letech je využívání čárových kódu rozšířeno ve více než 110 zemích.

Čárové kódy GS1 označují více než 50 milionů různých výrobků, dodávaných více než milionem firem z celé planety; načítány jsou denně ve více než 500 000 maloobchodních prodejnách všech formátů. 

První pípnutí v Domě Elegance v Praze

Od konce 70. let tuzemské podniky zahraničního obchodu stále častěji narážely na požadavek západních odběratelů značit exportované zboží čárovými kódy. V roce 1979 ředitel exportu n.p. Čokoládovny Jaroslav Camplík (od roku 1994 prezident EAN Česká republika) přivezl z Velké Británie od zákazníka Tesco Stores čárový kód EAN. Čárové kódy EAN na čs. výrobcích byly zprvu vyráběné v zahraničí a nesly národní prefixy odběratelských zemí.

Nejstarší československý čárový kód s britským prefixem.

Československo se stalo 19. členem EAN již v roce 1983. Roku 1985 realizovalo pilotní projekt obchodního domu s aplikací čárových kódů, který se měl stát vzorem pro ostatní státy RVHP – v pražském Domě elegance se tak s čárovými kódy EAN poprvé setkali běžní zákazníci. ČSSR byla rovněž odpovědná za přípravu závazných norem upravujících oblast čárových kódů, a to opět pro celou RVHP. Také byla prvním socialistickým státem, který disponoval zařízením na přípravu tiskových předloh pro čárové kódy a byl tak plně soběstačný při jejich výrobě.

V roce 1994 došlo k založení EAN Česká republika a EAN Slovakia. S obchodními řetězci do českého maloobchodu přišly informační technologie, pokladní scannery, automatický sběr dat i EDI. Sdružení EAN Česká republika (od roku 2005 GS1 Czech Republic) registrovalo každoročně tisíce nových uživatelů. V roce 2002 počet zaregistrovaných společností dosáhl sedmi tisíc a dodnes se pohybuje mírně nad touto hranicí.


Témata: RVHP