Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Když počasí dá, můžete večer vidět zatmění i „československou“ kometu

aktualizováno 
Pokud nebude příliš zamračeno, bude v pátek 10. února večer možné na obloze vidět „zašpiněný“ měsíc a s dalekohledem i zelenou „československou“ kometu.

Předpokládaná podoba polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017. Světlost naší oběžnice poklesne jen o pár procent, ale přesto by zatmění mělo být snadno pozorovatelné. | foto: Petr Horálek (Astro.cz)

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně tři měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu.

Průběh zatmění nad Českou republikou v noci z 10. na 11. února 2017

Začátek polostínové fáze: 23 hod 34 min SEČ*

Maximální fáze zatmění: 1 hod 44 min SEČ

Konec polostínové fáze: 3 hod 53 min SEČ*

* Tato fáze není očima pozorovatelná.

V noci z pátku na sobotu uvidíme zatmění vysoko nad jihojihozápadním obzorem. Úkaz začíná již v pátek 10. února před půlnocí vstupem Měsíce do zemského polostínu ve 23:34 SEČ, ale tato fáze je očima i fotograficky zcela nezaznamenatelná. K viditelné části zemského polostínu (k blízkosti plného stínu) se Měsíc přiblíží o necelé dvě hodiny poději. Okolo 1:20 SEČ už by mohlo být očima patrné ztmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Maximální fáze zatmění připadá na čas 1:44, kdy se Měsíc bude takřka dotýkat plného stínu Země. Tehdy najdeme Měsíc ve výšce asi 45° nad obzorem.

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Obloha během polostínového zatmění Měsíce 11. února 2017

Jev bude očima i dalekohledy patrný ještě dalších zhruba 25 minut, tedy ještě do přibližně 2:10 SEČ, poté již úplněk získá zase normální vzhled (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu najdeme také na jihovýchodě krásné seskupení jasné planety Jupiter a hvězdy Spica v souhvězdí Panny.

Vzhledem k tomu, že potemnění bude na jasném úplňku opravdu kontrastní, nebude vůbec problém jej zachytit fotograficky. Ať už zrcadlovkou a vhodným větším objektivem ze stativu, nebo rovnou skrz dalekohled. Ale bude to možné i s případnou řídkou oblačností, na které se mohou díky svitu Měsíce vytvořit barevné optické úkazy.

Další zatmění viditelné z Česka, tentokrát už částečné, nastane již za půl roku, v pondělí 7. srpna při východu Měsíce. Na úplné zatmění Měsíce si budeme muset počkat až do 27. července 2018. Čekání se ovšem vyplatí, protože půjde o nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století.

Kometa ze Štrbského plesa (a Japonska)

Záhadná „mag“

Magnitudou (mag) se měří zdánlivá jasnost nebeských těles, přičemž čím menší číslo, tím jasnější hvězda je. Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu, nejjasnější hvězda noční oblohy (Sirius) má magnitudu -1,43. Planeta Venuše, Jitřenka nebo Večernice, může dosahovat hvězdné velikosti -4,5 magnitudy. Měsíc v úplňku má magnitudu cca -12,5 mag.

Ovšem pozor, stupnice je logaritmická, nikoliv lineární. Jeden mag rozdílu jasnosti odpovídá jasnostem v poměru 2,512:1. I zdánlivě malé rozdíly tedy ve skutečnosti odpovídají poměrně velkým rozdílům v jasnosti.

Když o víkendu přestane být Měsíc „začouzený“, můžete se věnovat hledání jiného ne úplně každodenního návštěvníka. V sobotu ráno se k Zemi na vzdálenost zhruba 12,5 milionu kilometrů přiblíží kometa 45P, která kolem Slunce obíhá jednou za pět a čtvrt roku. Zeleně světélkující těleso se kolem naší planety přežene relativní rychlostí více než 20 kilometrů za sekundu a bude ho možné spatřit v souhvězdí Herkula. Rozhodně si však k ruce musíte vzít dalekohled (ideálně samozřejmě co nejsilnější).

Jasnost komety bude cca 8 mag, takže bude několikrát slabší než nejslabší hvězdy u nás pozorovatelné pouhým okem, které mají 6 mag. I když je kometa v těchto dnech Zemi nejblíže, nejlépe pozorovatelná byla v prvním týdnu letošního roku, kdy byla s trochou štěstí a snahy i v našich podmínkách vidět pouhým okem (její jasnost byla právě kolem 6 mag). To je v Česku na hranici lidských možností kvůli světelnému znečištění a třeba i naší poměrně malé nadmořské výšce, v jiných částech světa (třeba na vysokých horách daleko od civilizace) je údajně možné zahlédnout i objekty s jasností kolem 8 mag.

Oficiální název komety zní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Jedním z jejích objevitelů byl v roce 1948 český astronom Antonín Mrkos, který ji pozoroval na observatoři na Skalnatém plese se slovenskou kolegyní Ludmilou Pajdušákovou. O několik dnů dříve ji nezávisle na nich objevil i japonský astronom Minoru Honda.

Autor:



Nejčtenější

Fotky z letecké nehody ukazují, že cestující se neumějí zachránit

Poškozený motor letounu spolešnosti Southwest Airlines

Jestli někdo potřeboval důkaz, že cestující nesledují bezpečnostní instruktáž posádky, čerstvá nehoda letadla...

Ruská armáda zavedla do výzbroje „smrtící kombajny“. Byly i v Sýrii

BMPT Terminátor

Ruská armáda dala do zkušebního provozu deset vozidel Terminátor určených pro palebnou podporu tanků. Některá z těchto...



Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Další z rubriky

Dopadlo to přesně opačně. Nový rozpočet USA vědě přidává

Vystoupení Donalda Trumpa před vojáky v San Diegu (13. března 2018)

Na podzim představený první návrh rozpočtu aministrativy Donalda Trumpa obsahoval velké škrty v podpoře vědy. Ale...

Čeští vědci po 60 letech přetvořili jed na možný lék proti rakovině

Nová chemická laboratoř profesora Holého je plná moderních přístrojů. Vypadá...

Tým vědců z pražského Ústavu organické chemie a biochemie dokázal prodat americké společnosti licenci na vývoj slibné...

Sklep v Říčanech vydává 600 let starou záhadu. Poklad ukrytý před Žižkou

Pražské groše z říčanského pokladu

Do toho hrnečku se vešly veškeré rodinné úspory. Proč je majitel do svého sklepa ukryl, nevíme jistě. Jisté ovšem je,...

Najdete na iDNES.cz