Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Částice z největší sluneční erupce posledních let míří k Zemi

  20:43aktualizováno  20:43
K Zemi se blíží vlny nabitých částic, které jsou důsledkem tří slunečních erupcí. Jedna z nich byla dokonce nejsilnější od roku 2006. K Zemi dorazí ze čtvrtka na pátek. V Číně si již nyní stěžují na problémy.

Erupce 1859

Obvykle to trvá několik dní, než bouře dorazí k Zemi. Důsledky velké erupce v roce 1859 se ale projevily za pouhých sedmnáct hodin. Odmlčely se telegrafy, nad Karibikem pozorovali polární záře a zlatokopové ve Skalistých horách začali vařit snídani v jednu hodinu ráno, protože mysleli, že svítá.

Ve dnech 13., 14. a 15. února zaznamenala družice Solar Dynamics Observatory masivní sluneční erupce.

"Poslední z těchto tří je patrně nejrychlejší a může dohonit oba předchůdce kolem 17. února," uvádí ve svém prohlášení americký Národní oceánografický a atmosférický úřad (Noaa), který má k dispozici data z družic sledujících sluneční aktivitu.

Erupce zaznamenaná 15. února byla nejsilnější za poslední čtyři roky. Podle americké agentury pro letectví a vesmír (NASA) se události dokonce dostalo nejvyšší klasifikace X-flare. Přesto její úroveň byla nižší než při bouři v roce 1989, která uvrhla v kanadské provincie Quebec šest milionů lidí do tmy v důsledku poškození elektrických rozvodů. A nebyla dokonce ani tak silná, jako ta v roce 2003, která způsobila škodu několika satelitům na oběžné dráze.

Důsledkem tak může být pozorování polární záře (Aurora Borealis) blíže k rovníku, než je obvyklé.

Sluneční erupce jsou způsobeny náhlým uvolněním magnetické energie uložené v atmosféře Slunce. Mohou mít vliv na moderní technologie na Zemi, například na elektrické rozvodné sítě či komunikační systémy.

Ačkoli vědci očekávají, že k největším geomagnetickým reakcím dojde ze čtvrtka na pátek, čínská státní média již hlásila narušení krátkovlnného vysílání v jižní části země. Dávají je za vinu právě zvýšené sluneční aktivitě.

Co se děje při geomagnetické bouři

Geomagnetická bouře je poruchou v magnetickém poli (magnetosféře) Země. Slunce ji může způsobit výronem koronární hmoty (zmagnetizovaného plazmatu), která dorazí k Zemi rychleji a s větší energií, než obyčejný "sluneční vítr". Projevem poruch magnetosféry jsou například polární záře, ale může dojít i k poničení elektroniky. V roce 1859 masivní výron koronární hmoty stlačil zemskou magnetosféru ze zhruba 60 tisíc kilometrů nad Zemí na sedm tisíc.

Vizualizace geomagnetické bouře

Zdroj (Aj): BBC, Noaa, Popular Science

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Uvnitř téměř zamrzlé stanice Saljut-7 v představě filmařů
Pracovali poslepu ve tmě, mrazu a nedýchatelném vzduchu. Zachránili Saljut 7

Na neovladatelné stanici Saljut 7 panoval mráz a tma. Kosmonauti se museli chodit ohřívat do své domovské lodi Sojuz. Takto prožili několik dlouhých dní....  celý článek

Sojuz T-13 na oběžné dráze Země letí vstříc nevyzpytatelné stanici Saljut-7....
Zabít je mohl každý krok. Měli se spojit s „mrtvou“ stanicí Saljut 7

Nikdo před nimi nic takového ve vesmíru nevyzkoušel. Dva ruští kosmonauti se musí spojit s neovladatelnou mlčící stanicí Saljut 7. Nikdo přesně neví, co se...  celý článek

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
První sovětská družice musela na poslední chvíli radikálně „zhubnout“

Sovětští raketoví konstruktéři museli ani ne rok před startem Sputniku zásadně změnit plány na jeho podobu. Družice nakonec musela být podstatně menší a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.