Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Některá CD začínají „rezivět“. Podívejte se raději na svou sbírku

  9:51aktualizováno  9:51
Technologie kompaktních disků je již několik desítek let stará, a tak se není co divit, že se do těch starších zakousl zub času.

Na začátku osmdesátých let přišla revoluce, která umožnila bez postupného poškozování nosiče přehrávat hudbu. Ale ani CD nemá nekonečnou životnost, a tak první hudební CD, která se do prodeje dostala již v roce 1982, mohou mít problém. Ale nejen ta.

Jak se vyrábějí zapisovatelná CD a DVD

Postupně se o tom přesvědčují lidé, kteří mají svou sbírku hudebních CD již delší dobu. Neexistuje přitom jasná hranice, kdy byste se měli o vylisovaná CD obávat (CD vypálená v PC jsou jiná kapitola). Nezáleží přitom jen na tom, kdy byl nosič vyroben, ale i na způsobu skladování.

Problém u lisovaných CD je vrstva hliníku, která slouží jako odrazová vrstva po data uložená v polykarbonátu. Ta je sice chráněná lakem, ale i tak se k ní časem může dostat vlhkost nebo UV záření. To ji může poškodit natolik, že budou hudební data nečitelná.

V některých případech tak můžete vidět jasné změny. Pokud podržíte disk proti světlu, uvidíte v kovové vrstvě něco, co vypadá jako skvrna od kávy.

Když není odrazová vrstva vytvořena z hliníku, ale využije se třeba postříbření nebo pozlacení, CD může vydržet o něco déle. Velký vliv na něj má skladování. Na tmavém místě se stálou pokojovou teplotou vydrží déle než na sluníčku a s velkými teplotními výkyvy.

Dvacet i 700 let

Časové rozložení degradace CD podle studie Kongresové knihovny USA. Bloky po 25...

Časové rozložení degradace CD podle studie Kongresové knihovny USA. Bloky po 25 letech ukazují, kolik disků při simulaci přišlo o svou čitelnost, pokud by byly uchovávány při 25 °C a 50% relativní vlhkosti.

Server CDM k tomu připomíná test (pdf) Kongresové knihovny USA, která má obsáhlou sbírku cédéček z různých dob. Z něj vplývá, že některé disky mohou vydržet až do 28. století. Některé z nich však mohou mít problém 20 až 25 let po vylisování.

Knihovna kongresu také zjistila, že i u CD s potenciálem dožití do 25 let by bylo možné prodloužit životnost až 25×. Musí však být skladováno při pěti stupních Celsia a 30% relativní vlhkosti. Takže se možná vyplatí dát sběratelskou edici do lednice.

Vliv podmínek na životnost optických disků. Jako výchozí je brána hranice 25 °C...

Vliv podmínek na životnost optických disků. Jako výchozí je brána hranice 25 °C a 50% relativní vlhkost. Z tabulky vyplývá, že lze životnost teoreticky prodloužit až 25,5×.

Vyplatí se tak zkontrolovat domácí sbírku dříve, než bude pozdě, a pro jistotu si obsah disku zazálohovat. Nyní již existují technologie, které umožní vyrobit si vypalovací disky, které vydrží déle než 150 let, ale rychlejší bude prostě obsah nahrát do počítače a na nějaký další disk jako zálohu.

Autor:


Témata: hudba, technologie


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Future Port Festival v Praze
Futuristické technologie si dají sraz v Praze: 3D, VR, singularita i drony

V Praze se 7. září uskuteční mezinárodní konference a festival Future Port Prague. Návštěvníci se budou moci zblízka seznámit - teoreticky i prakticky - s...  celý článek

AMD CrossFire končí.
AMD končí s označením CrossFire pro řešení s více grafikami

Podpora více grafických karet od AMD byla známa pod označením CrossFire, to se mění i kvůli různým DirectX formátům.  celý článek

Čip Toshiba
Toshiba se zbavila výroby čipů. Prodala ji fondu podporovanému Japonci

Čipová divize společnosti Toshiba má nového majitele. Je jím investiční fond Bain Capital, který podporuje i japonská vláda.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.