Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čeká nás státní regulace internetu?

  5:00aktualizováno  5:00
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání navrhuje, jak by měl být regulován obsah na internetu. Půjde o omezování "svobod internetu", nebo o aplikaci stávajících legislativních zásad i na internet?
Nedávno vydaná Zpráva Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) o její činnosti v roce 2001 je nejenom sumářem dění na českém mediálním trhu, ale nově přináší i kapitolu věnovanou internetu. V části věnované návrhům opatření zohledňujících nové technologie je pasáž věnovaná internetu a návrhům na jeho regulaci.

Vždy, když se řekne regulace internetu, zježí se internetovým harcovníkům vlasy na hlavě. A v okamžiku, kdy takový návrh předkládá přeci jen poněkud zprofanovaná Rada pro televizní a rozhlasové vysílání, člověk se neubrání dojmu, zda to s internetem nedopadne jako s naší televizní scénou.

Naštěstí je pasáž věnovaná regulaci internetu velmi střízlivá, jasná a v podstatě jen navrhuje kodifikaci, případně legislativní upřesnění již existujícího stavu. Žádné návrhy povinných registrací, žádné šmírování uživatelů nebo státem prolomitelné šifry, nic takového se nekoná. RRTV pochopila internet takový, jaký je – nástroj, za jehož využití i zneužití jsou zodpovědní lidé.

RRTV rozděluje problematiku regulace internetu do dvou okruhů.

  1. ilegální obsah – jím se rozumí například propagace fašismu, dětská pornografie, šíření drog, koordinace práce mafie atd.
  2. problematický obsah, tedy obsah škodlivý za určitých podmínek – tím se rozumí například publikování materiálů chráněných autorskými právy, matení uživatele ohledně autorství díla, ale i spekulativní registrace domén.

Ilegální obsah

Ilegální obsah je asi již i dnes bez diskuse. Stávající zákony na něj myslí a RRTV pouze navrhuje jasně říci, že dětská pornografie a jiný ilegální obsah stanovený zákonem na internetu je stejně trestný jako na ostatních médiích. Tedy například na CD-ROM nebo na papíru. Tak jako není tolerován tento obsah v tisku, není tolerován ani na internetu a již i dnešní legislativa internet zahrnuje pod pojem „jiným způsobem“.

Navíc RRTV navrhuje zvážit zvláštní úpravu definující zodpovědnost poskytovatele internetových služeb, tedy toho, kdo poskytuje služby subjektu, jenž ilegální obsah publikuje. RRTV zde nenavrhuje žádné konkrétní řešení, jen připomíná, že například v Německu je za publikaci takového ilegálního obsahu zodpovědný i internetový provider.

Ani zde se nelze příliš přít – právní úprava by jen jasně měla zakotvit stav, jaký panuje ve zbytku mediální sféry. Pokud je tedy za vylisování CD s fašistickým obsahem nebo dětskou pornografií postižitelný nejenom ten, kdo lisování zadal a médium prodává, ale také ten, kdo médium vylisoval, měla by stejná úprava platit i pro internet – za publikaci ilegálního obsahu by měl být zodpovědný nejenom ten, kdo jej publikoval, ale také ten, prostřednictvím jehož služeb k publikování došlo, tedy poskytovatel internetu.

Může se to zdát tvrdé a zejména free webhostingové služby se tím mohou cítit dotčeny. Nicméně, pokud již jednou zákon definuje, co je ilegální obsah, a definuje také trestní zodpovědnost, neměla by tato zodpovědnost být jiná v papírových médiích a jiná na internetu. V každém případě by ale měla být jasně stanovena – dnes se o tom, nakolik je poskytovatel internetové služby zodpovědný za obsah ve službě poskytovaný, vedou pouze plané diskuse. Například Sweb, provozovaný Seznamem, nebo diskusí server Pandora, provozovaný naší společností, již k eliminaci ilegálního obsahu tvrdě přikročil.

RRTV též připomíná, že v některých státech (Německo) je trestné i samotné prohlížení ilegálního obsahu. I zde by měla být situace dle mého soudu stejná jako u předchozího případu – pokud bude trestné prohlížení papírového fašistického časopisu, mělo by být trestné i čtení fašistického webu. Samozřejmě, nad smysluplností podobného zákonného ustanovení se i v Německu hodně diskutuje, zatím diskuse mnoho pro smysluplnost tohoto ustanovení nevyznívá a přistupovat ke kriminalizaci čtení ilegálního obsahu by bylo nešťastné a srovnatelné s „úspěchy“, jaké přinesla kriminalizace konzumace drog.

Problematický obsah

Internet je rájem pro porušování autorských práv. Nejrůznější P2P sítě, kradené obrázky, kradené reprodukce obrázků, publikování cizích článků atd. I tady jsou již majitelé práv chráněni stávající legislativou, ale velmi v plenkách je znalost toho, jak by měla probíhat dokumentace průkazního řízení. Právě tomu by doplněk legislativy velmi prospěl. RRTV upozorňuje, v případě ilegálního a problematického obsahu je třeba legislativní úpravy na úrovni EU, ideálně ale na úrovni celosvětové.

Televize a rozhlas na internetu

Zvláštní pozornost logicky RRTV věnuje rozhlasovému a televiznímu vysílání na internetu. RRTV konstatuje, že tomuto vysílání by neměly být kladeny žádné překážky stran vysilatele – tedy ani povinná registrace – ale mělo by být jasno v tom, co se smí vysílat. Vysílání by opět nemělo obsahovat žádný ilegální obsah. Takový požadavek asi nepřekvapí.

Regulovat, či neregulovat?

RRTV upozorňuje na to, že pokračující nečinnost na poli legislativních úprav vyjasňujících zodpovědnosti subjektů podnikajících na internetu může znamenat přesun mnoha stránek poskytujících ilegální obsah ze států, kde je tento obsah regulován a stíhán, do České republiky. Že by to znamenalo komplikace se vstupem ČR do EU a zvýšení mezinárodního tlaku na úpravy české legislativy, je asi zřejmé. RRTV upozorňuje, že takové případy se již staly – například zaostávání české legislativy a hlavně její aktivní vymáhání vůči drogovým dealerům a mafiím.

RRTV ve svém dokumentu nastiňuje velmi rozumnou a benevolentní doktrínu státní regulace internetu. Internet těžko může překročit stín státních svobod a stát se podsvětím, kde proudí jinak státem stíhané informace. Přikročit k vyjasnění zodpovědností jednotlivých stran je v zájmu všech. S postupujícím šířením internetu je zřejmé, že státní zásahy a vymáhání dodržování zákona vůči internetově publikovaným informacím budou stále častější.

Dlužno dodat, že RRTV navrhovaná regulace internetu se týká jen problémů, se kterými se RRTV střetává ve své působnosti, a tedy řeší vlastně jen problematiku legálnosti obsahu a nutnosti licencování nebo registrování subjektů publikujících na internetu. Je mnoho dalších aspektů internetu, které právně visí ve vakuu nebo ve zpochybnitelném právním výkladu, ať již jsou to mikroplatební systémy, činnost zpravodajských serverů nebo reklama a omezení reklamy platná v  ostatních médích.

Již dnes se celosvětově uplatňuje pravidlo "internet nediskriminovat a ani nezvýhodňovat". Pokud je zakázáno inzerovat tabákové výrobky v tisku, nesmějí být inzerovány ani na internetu.

Hlavní rozdíl mezi internetem a klasickými médii, jako je televize a rozhlas, totiž tkví v tom, že TV a rozhlas jsou šířeny prostřednictvím „omezených zdrojů“ – tedy rádiovými frekvencemi, jejichž počet je omezený a „nelze“ jej dále rozšiřovat. Proto se v oblasti TV a rádia uplatňuje systém licencí, kdy jen licencí pověřená firma smí vysílat (a zaplatit za blokování omezeného zdroje).

Oproti tomu na internetu může „vysílat“ kdokoliv, aniž by tím omezoval někoho jiného v možnosti „vysílat“ – proto je zbytečné uvažovat o jakémkoliv systému licencí nebo i registrací.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace struktury diskuze Kialo.com
Dá se na internetu diskutovat rozumně? Platforma Kialo to chce zkusit

Nová platforma chce nabídnout nástroj pro racionální debaty. Snaží se o to především strukturováním diskuze a upřednostňováním podepřených argumentů.  celý článek

Aplikace Uber
Apple nechal Uberu vlastní funkci, která umí nahrávat obrazovku uživatelů

Apple umožnil taxikářské aplikaci Uber kvůli aplikaci pro hodinky iWatch snímat obrazovky mobilních zařízení.   celý článek

Pivníci.cz
Tipy na zajímavé weby: Se stránkou plnou piv se vám bude hodit hlídání

Hodnocení piv, kam na ně zajít a kde jsou u nás pivovary, najdete na Pivníci.cz. Na hodinu, na dvě či celý den. Potřebujete pohlídat děti prověřenou chůvou?...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.