|
Miloš Čermák má Google rád. A líbí se mu také pravidlo, že se jeho zaměstnanci mohou dvacet procent pracovní doby zabývat čímkoliv, co je baví. Byť není zaměstnancem Googlu, ale novinářem na volné noze, využil tentokrát tohoto pravidla i on – a místo pravidelného sloupku napsal minipovídku. Co se stane, až Google bude vědět všechno? |
Domluvil si schůzku a požádal sekretářku, ať mu ji zapíše do kalendáře na Googlu. Měla se konat za více než měsíc a nerad by ji prošvihl.
Přišla za pět minut, že to není možné. "Jak není možné? Mám už ten den nějaký jiný program?" zeptal se udiveně. "Ne," zavrtěla hlavou. "Ten den v kalendáři vůbec nemáte."
Tak se dozvěděl, že poslední den v jeho kalendáři je 17. květen. To bylo za dva týdny. Nejdřív si myslel, že jeho sekretářka dělá nějakou chybu. Přihlásil se na Google ze svého notebooku. Ale s údivem zjistil, že kalendář opravdu končí 17. května. "Mají v tom pěkný bordel," zavrčel. Zkusil vypnout a zapnout počítač, ale bez výsledku.
Když rozkliknul v kalendáři 17. květen, zjistil, že ani tento den v něm nemá celý. Kalendář končil tlustou černou čárou zhruba v půl páté odpoledne. Řekl sekretářce: "Bude to zřejmě nějaký výpadek na jejich serverech. Zkuste to znovu později." Ale když odešla z místnosti, znovu se sklonil k počítači. Vrtalo mu to hlavou.
Otevřel si v Googlu svůj profil a zkusil změnit heslo i další nastavení. Ale nic to neměnilo na tom, že kalendář končil 17. května odpoledne.
Vytočil telefon svého kolegy. "Funguje ti kalendář na Googlu?" zeptal se. Kolega ho ujistil, že ano. "Mohl by ses podívat, jaký máš program 18. května?" "Proč to chceš vědět?" otázal se kolega udiveně. Zaimprovizoval, že dostal pozvánku na tenisový turnaj.
"Moment," ozvalo se ve sluchátku. A za okamžik: "Jo, osmnáctýho můžu. Kde se to koná?" Zabručel, že se ještě ozve. A telefon položil.
Byla to jedna z těch maličkostí, které ho vždycky rozčilovaly. Na techniku vůbec není spolehnutí. "Možná byste do toho Googlu mohla zavolat," požádal sekretářku, když mu přinesla k podpisu nějaké dokumenty.
Zatvářila se neochotně, ale slíbila, že to udělá. Když odešla, napadlo ho, že si zkusí na 18. května ráno nastavit buzení na svém smartphonu. A nešlo to! Na displeji se objevil text: "Buzení nelze aktivovat." Když to zkusil na stejný čas o den dřív, nebyl to nejmenší problém. Zavrtěl hlavou a řekl: "Zatracený šmejd! A tomu říkají chytrej telefon." Teď se už vážně nemohl soustředit. Sáhl po televizním ovladači a pustil televizor na opačném konci místnosti. Jako obvykle sportovní kanál.
Škoda, že se nedíval na zpravodajství. Moderátorka zrovna říkala, že takzvaná internetová krize je vyřešena. Jakýsi brýlatý vědec popisoval, že globální počítačová síť se několik hodin chovala nepředvídatelně. "Úplně jako kdyby získala nějakou vlastní inteligenci nebo co. Chvíli to vypadalo, že počítačové systémy znají i budoucnost. Ale to samozřejmě víme, že není možné," zasmál se chrchlavě vědec.
Mluvčí společnosti Google pak diváky ujistila, že počítačová síť je znovu plně pod kontrolou. Za půl hodinu nakoukla do místnosti sekretářka. "Šéfe, ten kalendář už je v pořádku. Měl jste pravdu, asi to byl nějakej výpadek. Dala jsem Vám tam tu schůzku." Když odešla, sám si kalendář zapnul.
Osmnáctý květen i všechny další dny byly zase na svém místě.
Na tváři se mu rozhostil spokojený úsměv. Měl vždycky rád, když věci fungují, jak mají.
A co myslíte vy, že se stane, až Google bude vědět všechno?
Napište svou krátkou povídku a pošlete ji do Technetu na adresy redakce@technet.cz a cermak@extra.cz.
Deset nejzajímavějších příspěvků odměníme komiksovou knihou WOW o Haně a Haně.
Aktuální díly seriálu Hana a Hana naleznete na iDNES.cz ZDE.
Miloš Čermák, Technet.cz
Narozen 1968, komentátor a autor. Vystudoval biokybernetiku na FEL ČVUT (1991) a když si po státnicích koupil v Londýně knížku "Jak blafovat o počítačích", měl před sebou kariéru počítačového odborníka. Na zpáteční cestu do vlaku si však koupil ještě knížku "Jak blafovat o médiích", takže se nakonec rozhodl pro žurnalistiku.
V letech 1991 až 2003 byl reportérem v Reflexu, v letech 2003 až 2005 šéfkomentátorem Lidových novin, pak se na půl roku vrátil zpátky do Reflexu a svou oficiální novinářskou kariéru zakončil jako strategický ředitel časopisu Respekt. Zjevně však zvolil strategii špatnou, takže po třech měsících ho vzbouřená redakce této pozice zbavila. Od té doby je Miloš Čermák komentátorem, sloupkařem, blogerem, konzultantem, vysokoškolským učitelem a vydavatelem.
Většinu času však nedělá nic.
Blog Miloše Čermáka najdete na Extra.cz.
