Pravá kabelka Louis Vuitton ( Madonna v reklamní kampani )

Pravá kabelka Louis Vuitton ( Madonna v reklamní kampani ) | foto: Profimedia.cz

Čermák: O nápadech roku a o tom, co způsobila falešná kabelka Šárky G.

Nemám rád falešné věci. Nikdy bych si nekoupil hodinky Rolex za dvacet dolarů, i když rozumím argumentu, že minimálně několik týdnů udělají velmi dobrou službu. Vypadají přece tak věrně! A jsou přitom mnohokrát levnější než originál. Docela rád bych s nimi někdy zamachroval třeba na nějakém večírku nebo pracovním jednání. Ale vím, že si takovou věc nikdy nenavléknu na ruku. Aspoň ne vědomě.

Není v tom přehnaný respekt k zákonům ani solidarita s držiteli obchodních značek. Je mi u čerta jedno, jaké škody působí čínští či jiní výrobci falešného značkového zboží originálním výrobcům. Ti si nepochybně i tak vydělají dost peněz.

Jakkoli to zní hloupě, mám s falešnými produkty cosi jako filosofický problém. Považuju je za lež, pouze v materiální podobě. A já odmala neumím lhát. Nepíšu to, abych se morálně vyvyšoval, protože to s morálkou nemá nic společného. Je to spíše fyziologické.

Jednoduše nedokážu lhát, aniž bych se nezačal přehnaně potit, červenat, nebo naopak blednout. Za ty roky života jsem se naučil v případě potřeby věci zatajit, vodit ostatní za nos nebo odvést řeč někam jinam. To všechno umím jakžtakž dobře. Ale když dojde na lhaní, shořím jako papír.

No a z falešných výrobků mám podobný pocit. Bojím se, že kdybych si nandal falešné hodinky Rolex, rozbolí mě ze samého stresu břicho.
Potěšilo mě, že nedělní magazín deníku New York Times zařadil do svého každoročního výčtu "myšlenek roku" pozoruhodnou hypotézu, podle které lidé nosící falešné věci projevují větší sklon podvádět a šidit i v jiných situacích.

Falešná Vuittonka Šárky Grossové byla odhalena bulvárním fotografem...

Ukázala to fascinující studie tří psychologů, kteří dvěma skupinám žen rozdali sluneční brýle. Jedna skupina je dostala z krabice jasně označené jako ORIGINáLY, zatímco druhá skupina z krabice s nápisem PADěLKY.
Celý výzkum se tvářil, že jde o hodnocení kvality brýlí.

Ženy si měly brýle nasadit a mimo jiné provádět jednoduché matematické úkony, ovšem pod časovým tlakem. Pak dostaly své příklady zpátky i s výsledky a měly samy vyhodnotit, kolik příkladů spočítaly správně.
Výsledek byl ohromující: své skóre "vylepšilo" zhruba 70 procent žen s falešnými brýlemi, ale pouze 30 procent žen ze skupiny, která měla brýle originální. Jakoby pouhý fakt či vědomí, že mají falešné brýle, vložily něco falešného do jejich chování.

Nevím, jestli to tak opravdu funguje. Zní to příliš bláznivě. Ale hodně by to vysvětlovalo. Vzpomeňme třeba na trička bývalého premiéra Grosse či falešnou kabelku Louis Vuitton, s kterou jeho ženu Šárku vyfotografovaly nějaké bulvární noviny.

To muselo být hrozné, co se těm dvěma honilo hlavou! No ale pak zázračně zbohatli na Standově obchodě s akciemi … a teď už mají dost peněz, aby si kupovali originální věci. Je hezké, jak má fungování světa i společnosti svou vnitřní logiku.

Kráva, která má jméno, dojí více než ta, která ho nemá...

Doporučuji si přečíst celý text, který v magazínu New York Times vyšel (pro článek klikněte zde). Nejen o falešných věcech a falešných myšlenkách. Dozvíte se třeba, že když krávě dáte jméno, tak bude dojit víc mléka než ta bezejmenná, a budete moci žasnout nad vědeckou studií, která prokázala, že úder do hlavy prázdnou pivní lahví je nebezpečnější než úder plnou.

Zjistíte, že žijeme v době, kdy když o něčem řeknete, že je to "docela v pohodě", tak je to lepší než "perfektní". A že jakkoliv planetě Zemi vládnou právníci, tak zatím vůbec není právně jisté, komu by mohly patřit pozemky na Měsíci. Tak jako v dobách Divokého Západu (bude se mluvit o Divokém Měsíci?) by to mohl být ten, kdo je osídlí jako první.

Tohle je můj poslední letošní článek pro Technet. Přeju vám, ať uděláte v příštím roce nějaké jasné kroky k tomu, abyste těmi dobyvateli Měsíce byli právě vy. Nebo ať aspoň dostanete nějaký nápad, o kterém budou psát za rok New York Times.
Nebo ať se jednoduše máte dobře.