Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Čermák: Právě jsme restartovali váš počítač, smazali nevhodné fotky a e-maily

  0:35aktualizováno  0:35
Před domem zastaví bílá neoznačená dodávka. Vyběhnou z ní dva maníci, otevřou si paklíčem dveře vašeho bytu a zamíří do kuchyně. Po chvíli hledání se spokojeně chopí dvou krabic mléka z jisté středočeské mlékárny. Na lednici připíchnou krátké vysvětlení: "Z důvodu přerušení spolupráce s mlékárnou XY jsme si vzali zpátky mléko, které jste si koupili včera v našem supermarketu. Peníze máte na stole."

Amazon maže knihy uživatelům. Mezi jinými i titul Farma zvířat | foto: Shepard Fairey

Zní to jako scénář nepovedeného béčkového thrilleru? Možná. Ale přesně tohle, byť v digitální podobě, se stalo majitelům elektronické čtečky Kindle. Tedy aspoň těm, kteří toto zařízení používají ve Spojených státech, kde je prostřednictvím jednoho z mobilních operátorů stále připojené k internetu.

Knihkupectví Amazon zjistilo, že prodalo některým zákazníkům tituly, ke kterým jejich vydavatel nevlastnil potřebná autorská práva. A tak těmto zákazníkům prostě knihy z jejich čteček bez varování "odebralo", rozuměj smazalo. Vrátilo jim sice peníze, ale i tak tím většinu z nich hodně rozezlilo.

Jako z románu George Orwella

Pikantní je, že šlo o knížky George Orwella "Zvířecí farma" a "1984". Tomu se říká ironie osudu, vždyť právě tento spisovatel varoval před světem, ve kterém odosobněný "systém" kontroluje to, co lidé dělají, čtou nebo o čem přemýšlejí. Jistě, Amazon ke smazání dotyčných knížek vedly komerční důvody. Bál se soudního sporu kvůli porušení copyrightu. Ale není tohle sen všech totalitních vládců a režimů?

Mnozí v Česku ještě pamatujeme dobu, kdy z veřejných knihoven mizely tituly "závadných" autorů. Cenzoři je vyškrtli ze slovníků, učebnic i kartoték. Kam ale nemohli, to byly soukromé knihovny. Zakázané knihy v nich přežívaly, střežené jako oko v hlavě.

Dnes by elektroničtí cenzoři hravě dosáhli i tam a škodlivou literaturu vymazali. Případně v konkrétních titulech jen vymazali nevhodné pasáže či trochu přepsali texty. Čtenáři by to na první pohled nemuseli poznat. A ani George Orwell by to lépe nevymyslel.

Amazon sklidil za svou "záškodnickou" akci velký blogerský výprask, po kterém musel slíbit, že už to znovu neudělá. Na nohou jsou i právníci, kteří zkoumají, zda Amazon vlastně neporušil zákon. K samozvané čistce v elektronických čtečkách nemá oporu ani ve smluvních podmínkách, které my uživatelé většinou bez čtení a náměsíčně odklikáváme. Ale ono je to vcelku jedno.

Máte nad svými daty ještě kontrolu?

Otevírá to totiž docela zajímavou otázku, jaký je vlastně vztah nás uživatelů k vlastním elektronickým datům. Máme pocit, že je vlastníme. Ale není to jen iluze, navíc pořádně nebezpečná? Mnozí z nás "digitalizují" své životy a nahrávají je po kouscích na různé weby či sociální sítě, například Facebook.

Aniž to víme, většinou nad nimi pozbýváme práv i kontroly. Google nám kreslí budoucnost, kdy se vše důležité bude odehrávat v "mracích" webu. Počítače budou jen jednoduché mašinky využívající aplikací i dalších programů, které budou k dispozici na síti. Nejlépe zadarmo, to je ten hlavní tahák. A zadarmo tam budeme ukládat i svá data. Na téhle vizi je založen operační systém Chrome, který v minulých týdnech představil Google jako svou vizi po-microsoftího světa.

Ale je to vize problematická, a navíc vhodná jen pro svět, ve kterém pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. A ve kterém instituce nerozhodují o jednotlivcích, byť i s ušlechtilými pohnutkami. Dnes si Amazon bez dovolení sáhne do našich knihoven, zítra třeba Google vymaže z mého soukromého alba všechny fotografie, na kterých lidé nejsou řádně oblečeni. Že to jsou obrázky z dovolené na pláži? Nevadí, i tak určitě porušují nějaké nařízení, vyhlášku nebo aspoň smluvní podmínky.

Můžeme se - slovy šíleného nacisty a amatérského zubaře ve filmu Maratónec - sami sebe ptát: "A je to bezpečné?" Není. Viz jiný případ z minulého týdne.

Útok na šéfa Twitteru

Francouzský hacker s přezdívkou Croll se "naboural" do soukromých dat jednoho z manažerů Twitteru. Udělal to staromódním, téměř obdivuhodným způsobem, a to tak, že se nejprve zmocnil jeho gmailového účtu, z něj pak - "vyzbrojen" patřičnými uživatelskými jmény a hesly - opanoval další profily (mimo jiné na Amazonu, iTunes i jinde) a nakonec získal detailní informace o jeho kreditní kartě, umožňující platit přes internet.

Daleko zajímavější byly ovšem dokumenty z aplikace Google Apps, které obsahovaly řadu firemních materiálů, vesměs důvěrných. Hacker Croll je mohl nepochybně dobře prodat (koho by nezajímaly strategické plány či záznamy z porad Twitteru, jedné z nejsledovanějších firem světa?), ale poslal je známému technologickému blogu TechCrunch. Ten část dokumentů zveřejnil (vybral ty, které firmu ani nikoho osobně nemůžou poškodit), ale především o celé kauze napsal - a to jako o ukázkovém příkladu lehkovážnosti.

Jistěže si dotyčný manažer mohl vybrat lepší hesla a obecně dodržovat základní pravidla bezpečnosti na webu. Tedy volit hesla co nejsložitější a pro každou aplikaci jiná, často je obměňovat, neinstalovat žádné programy z neprověřených zdrojů, používat kvalitní a aktualizovanou virovou ochranu. Jenže ruku na srdce, kdo tohle dělá?

A upřímně řečeno, zmíněné příběhy nejsou zdaleka jen o tom. Vlastně mnohem víc vypovídají o rizicích budoucnosti, či možná už přítomnosti, ve které ztrácíme kontrolu nad svými daty. A přeneseně tak i sami nad sebou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aplikace Uber
Apple nechal Uberu vlastní funkci, která umí nahrávat obrazovku uživatelů

Apple umožnil taxikářské aplikaci Uber kvůli aplikaci pro hodinky iWatch snímat obrazovky mobilních zařízení.   celý článek

Příchod sítí 5G je plánován na rok 2020
Nástup sítí 5G je zase o něco blíže. První vysílače jsou v Berlíně

Berlín Příchod sítí 5G je plánován až na rok 2020, ale k důležitým milníkům dochází už teď. Společnost Deutsche Telekom spustila první evropské vysílače umožňující...  celý článek

Skleněný most na hoře Yuntai
Infarktový žertík vyděsil turisty na skleněném mostě, kilometr nad zemí

Turisty v čínské provincii Hebei vyděsil žertík provozovatelů skleněného mostu na hoře Yuntai. Ve výšce více než 1 000 metrů nad zemí to musí být hrozivý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.