Jenže ono také od rozhořčeného stěžovatele může zaznít: "Víte, kolik mám followerů na Twitteru?" No a pak se zúčastněným radí nejvyšší ostražitost.
Viz případ starý sotva pár desítek hodin. Týká se amerického režiséra Kevina Smithe, který byl v sobotu "vyloučen z přepravy" na pravidelné lince z amerického Oaklandu do Burbanku. Tu provozuje letecká společnost Southwest. Smith musel opustit letadlo poté, co už seděl na svém místě. Důvodem byla jeho tloušťka. Že nesmí letět, údajně rozhodl kapitán letadla, který věc vyhodnotil jako "bezpečnostní riziko".
Není to nic příjemného, být před očima ostatních pasažérů vyprovozen z letadla, a to se zdůvodněním, že máte moc tlustý zadek. A tak už za pár minut poté letěla do éteru zpráva ze Smithova mobilního telefonu. "Milé SouthwestAir. Vím, že jsem tlusťoch, ale měl kapitán Leysath skutečně právo mě vyhodit, když už jsem seděl na svém místě?" Problém? Nebyla to obyčejná esemeska ani mail právníkovi, ale text publikovaný na Twitteru. Lépe řečeno na kanálu dotyčného režiséra, který má 1,6 milionu followerů.
A nebyl to zdaleka jediný tweet. Následovala doslova kaskáda dalších, plných rozhořčení a sarkasmu. Známý devětatřicetiletý režisér a herec byl nakonec usazen v pozdějším letadle. Tím se také dopravil do Burbanku. Ale jeho mínění o aerolinkách Southwest to nijak nevylepšilo. Co hůř, incidentu se chytila klasická média, takže už v neděli se zprávy o režisérově anabázi objevily v CNN, USA Today či Los Angeles Times. A v pondělí ji pak přinesla většina světových médií.
Nevíme, jak přesně se vše seběhlo, a ono je to vlastně jedno. Tlusťoši to v letadlech nikdy neměli lehké, i když nepanuje shoda na tom, zda to ještě těžší nemají jejich nešťastní náhodní spolupasažéři. V řadě amerických aerolinek včetně Soutthwest platí zvyklost, že pokud je člověk "nadrozměrný" (hezky řečeno, není-liž pravda?), měl by si zarezervovat a koupit dvě letenky vedle sebe. Zároveň platí, že když pak letadlo není zcela vyprodané, společnost tlusťochovi cenu druhé letenky proplatí zpět. A jak se pozná, že je pasažér nadrozměrný? Jednoduše. Když se posadí, nejde sklopit opěrka jeho sedadla.
Dotyčný režisér původně měl na cestu z Oaklandu do Burbanku dvě letenky, pak se však naskytla možnost letět dřívějším letadlem. V tom bylo ovšem pouze jedno volné místo. Na něj si sedl ... a zbytek známe. Kapitán s ním odmítl letět, protože režiséra označil za "bezpečnostní riziko". Následovala tweetexploze a jinak celkem oblíbená letecká společnost, jakž takž přežívající v těžkých ekonomických dobách, měla najednou o 1,6 milionu nepřátel víc.
Souboj na Twitteru
Byl to souboj dvou těžkých vah. Teď není řeč o kilogramech, nýbrž počtu followerů. Ani Southwest není na Twitteru žádný zelenáč, jeho firemní kanál má přes milion followerů. A na něm sedí zjevně lidé, kteří nejsou špatně vyškoleni. Reagovali přesně jako podle příručky. Okamžitě se Smithovi omluvili, a to hned v několika tweetech. Režisérovi nabídli stodolarový voucher jako satisfakci, ten jej však odmítl. Následovala další omluva v podobě textu na firemním blogu. Zde aerolinky vysvětlily svou politiku ohledně "nadrozměrných" pasažérů a popsaly okolnosti, za jakých k politováníhodné události došlo.
Jenže tady se to začíná zamotávat. Kevin Smith tvrdí, že sice je tlustý, ale ne tolik, aby potřeboval dvě místa. V několika tweetech napsal, ať si každý klidně zkontroluje, že když sedí, tak opěrky sedadel jdou sklopit. A že je sice pravda, že si v minulosti kupoval dvě sedadla vedle sebe, ale to kvůli vlastnímu pohodlí, a nikoliv z nutnosti. Své vykázání z letadla nadále považuje za největší nespravedlnost na světě a omluvy Southwest za pokrytecké. Zapojil do svého boje veškerý arzenál sociálních médií: počínaje zmíněným Twitterem přes blog až po podcast. Během letu do Burbanku se v letadle telefonem sám vyfotografoval a fotku okamžitě publikoval na webu TwitPic.
Je to celé přímo demonstrativní ukázka síly sociálních médií. A také toho, jak snadno lze jejich prostřednictvím opanovat i média tradiční. Smith odmítl všechny žádosti o rozhovory od novin i televizních stanic, a že jich dostal nepochybně desítky, možná stovky. Ale stejně byly o kauze - pojmenované Fatgate - napsány stovky, či možná spíš tisíce článků po celém světě. Kevin Smith rozhořčeně popírá to, že by snad mohlo jít o rafinovanou propagaci jeho nového filmu Cop Out s Brucem Willisem v hlavní roli. Ten má totiž premiéru tento týden. Ovšem jak připomněly Los Angeles Times, když měla v roce 2008 premiéru komedie Zach a Miri točí porno (vysílala se i v Česku), byla to zase režisérova tloušťka, o které se psalo. Byť tehdy Kevin Smith pouze rozsedl záchod.
Twitter se jen v posledních dnech a týdnech dostával do "velkých" médií často. To když třeba američtí astronauté tweetovali z kosmické stanice nebo když se ruský velvyslanec při NATO "utweetnul", že Rusové nakopou Američanům zadek. Možná má pravdu venezuelský prezident Hugo Chávez, který tuto mikroblogovací službu označil za hrozbu státu a dokonce "teroristický nástroj". Zároveň nařídil parlamentu, aby co nejrychleji přijal zákony, které Twitter a podobné služby umožní regulovat. Asi s tím má něco společného hashtag #freevenezuela.
Že by se sociální média zařadila mezi bezpečnostní rizika? Ono by se to asi hodilo nejen latinskoamerickým autokratům. Třeba se toho dočkáme. Při prohlídce za bezpečnostním rámem budete muset nejen rozpažit či otevřít tašku, ale také pěkně chlápkovi v uniformě ukázat svůj Twitter a Facebook. "Cože? Dvě stě tisíc followerů? Tak to asi půjdete pěšky, člověče!"
