Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kuna, která „vypnula“ největší urychlovač, skončila v muzeu

aktualizováno 
Přírodovědné muzeum v Rotterdamu má nezvyklou sbírku zvířat, která zahynula po střetu s lidmi či jejich výtvory. Letos do ní přibyl jeden velmi zvláštní exemplář.

„Lasička z CERNu 2“ (ve skutečnosti kuna) v expozici rotterdamského přírodovědného muzea | foto: Kees Moeliker/Natural History Museum Rotterdam

Kuna skalní nemá zrovna nejlepší pověst. Patří mezi ty druhy zvířat, kterým se během lidského „obsazení“ planety podařilo najít si nové místo v blízkosti na Zemi dnes dominantního druhu Homo sapiens, a žít přitom tak trochu na jeho úkor. Živí se mimo jiné i domácím zvířectvem a některé části lidských obydlí či zařízení považuje zřejmě jen za výhodně přistavený stavební materiál či hračku, a tak někdy ohryže kabely v autě, jindy si poslouží střešní izolací.

Málokterá kuna však způsobila tak velké škody jako zvíře, které v listopadu minulého roku krátce vyřadilo z provozu LHC, tedy největší urychlovač částic na světě, ležící ve výzkumném středisku CERN na pomezí Švýcarska a Francie. Zvíře, které dostalo bezprostředně po události nepřesné označení „Lasička z CERNu 2“ (inu, fyzici a biologie), přeskočilo plot a spálilo se na transformátoru vysokého napětí (18 kV).

Proud kunu nepochybně okamžitě usmrtil, a urychlovač se v důsledku události krátce odstavil. Výpadek byl ovšem jen krátkodobý. Když v CERNu zjistili jeho příčinu, zavolali do Rotterdamu biologovi Keesi Moelikerovi z tamního přírodovědeckého muzea. Moeliker je kurátorem tamní malé výstavy „Příběhy mrtvých zvířat“, kde se shromažďují připomínky nezvyklých setkání zvířat a lidí, a to výhradně takových, která skončila smrtí zvířete.

Ve švýcarském fyzikálním ústavu ho znali od dubna 2016, kdy zřejmě jiná kuna (a znovu se původně říkalo „lasička“) přehryzala vedení k jinému transformátoru (tentokrát s ještě vyšším napětím 66 kV) a vyřadila celý urychlovač z provozu na dva týdny. Moeliker se pokoušel zbytky zvířete získat pro muzeum, ale byly tak rychle zničeny, že neměl úspěch. V listopadu už na něj v CERNu mysleli, mrtvolu zvířete mu nechali.

Vycpané zvíře se v expozici zařadilo například ke kačerovi, který v roce 1995 zahynul po nárazu do Moelikerova okna, aby se bezprostředně po smrti na více než hodinu stal předmětem sexuálního zájmu jiného kačera. Moeliker o tomto prvním, a pokud víme, tak zatím stále jediném zaznamenaném případu nekrofilní homosexuality u kachen napsal práci (PDF zde), za kterou poté získal známou Ig Nobelovu cenu.

V muzeu je k vidění mimo jiné i vycpaný exemplář vrabce, který byl zastřelen, protože narušil pokus o světový rekord v tvorbě domina a shodil více než 23 tisíc kostek, další pozůstatky nezvyklých „interakcí“ mezi člověkem a zvířaty. Interakcí, kterých bude nepochybně nadále přibývat.

Autor:



Nejčtenější

Okamura má na fotce z posilovny přifouknuté svaly. Jak poznat fotomontáž

Ukázka nepovedené fotomontáže z posilovny. Mřížka v pozadí ukazuje, k jakému...

Předseda SPD se na svém oficiálním profilu na Facebooku pochlubil fotkami z posilovny. Komentátoři si všimli, že fotka...

Hlavního strážce před rakovinou známe už 40 let. Ale neumíme ho využít

Bílkovina p53 se váže na snímku k DNA (oranžová šroubovice nahoře), aby...

Gen, který hraje nejdůležitější roli v boji proti rakovině, známe už desetiletí, ale v moderní cílené léčbě se...



V kanceláři i v obchodě. Ultrazvuk nám píská do uší, následky jen tušíme

Poslech vysokofrekvenčního pískání může být mnohým lidem nepříjemné.

Mnozí z nás, aniž by to věděli, jsou denně i několik hodin vystaveni pískotu na hranici slyšitelnosti lidského ucha. V...

Dvakrát přežil ohnivé peklo a vrátil se do boje. Chybu udělal po válce

František Truhlář před válkou

Letec RAF František Truhlář přežil dvě těžké havárie při návratech z bojových letů. Při obou utrpěl těžké popáleniny,...

Kvůli ruskému metru mohla padnout stanice v Nuselském mostu, řekl architekt

Architekt Nuselského mostu Stanislav Hubička (vlevo) a Antonín Semecký, který...

Stanislav Hubička, architekt Nuselského mostu a Antonín Semecký, který se o most stará téměř doslova celý život, byli...

Další z rubriky

Byl Tyranosaurus rex největším dravým dinosaurem? Záleží i na hmotnosti

Velikostní srovnání čtyř největších známých teropodů. Z hlediska délky je T....

Existuje řada dravých dinosaurů, kteří jsou o něco větší než asi nejznámější Tyranosaurus rex. Ale co se týká...

VÝZKUM: Kdo zemře a kdo bude žít? Pomozte naprogramovat samořídící auto

Chodci na silnici (ilustrační foto)

Auta bez řidiče budou muset nejen rozpoznávat dopravní situace nebo znát předpisy, ale v krajních případech také...

Když nejste součástí systému, nemusíte dostat šanci, říká nobelista Hell

Stefan Hell

Stefan Hell s ročníkem narození 1962 patří spíše mezi mladší nositele Nobelovy ceny (průměr je 59 let), ale rozhodně ne...

Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook
Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook

S kontroverzním způsobem, jak pomoci především homosexuálním a neplodným párům, přišel 38letý Američan.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.