Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Kuna, která „vypnula“ největší urychlovač, skončila v muzeu

aktualizováno 
Přírodovědné muzeum v Rotterdamu má nezvyklou sbírku zvířat, která zahynula po střetu s lidmi či jejich výtvory. Letos do ní přibyl jeden velmi zvláštní exemplář.

„Lasička z CERNu 2“ (ve skutečnosti kuna) v expozici rotterdamského přírodovědného muzea | foto: Kees Moeliker/Natural History Museum Rotterdam

Kuna skalní nemá zrovna nejlepší pověst. Patří mezi ty druhy zvířat, kterým se během lidského „obsazení“ planety podařilo najít si nové místo v blízkosti na Zemi dnes dominantního druhu Homo sapiens, a žít přitom tak trochu na jeho úkor. Živí se mimo jiné i domácím zvířectvem a některé části lidských obydlí či zařízení považuje zřejmě jen za výhodně přistavený stavební materiál či hračku, a tak někdy ohryže kabely v autě, jindy si poslouží střešní izolací.

Málokterá kuna však způsobila tak velké škody jako zvíře, které v listopadu minulého roku krátce vyřadilo z provozu LHC, tedy největší urychlovač částic na světě, ležící ve výzkumném středisku CERN na pomezí Švýcarska a Francie. Zvíře, které dostalo bezprostředně po události nepřesné označení „Lasička z CERNu 2“ (inu, fyzici a biologie), přeskočilo plot a spálilo se na transformátoru vysokého napětí (18 kV).

Proud kunu nepochybně okamžitě usmrtil, a urychlovač se v důsledku události krátce odstavil. Výpadek byl ovšem jen krátkodobý. Když v CERNu zjistili jeho příčinu, zavolali do Rotterdamu biologovi Keesi Moelikerovi z tamního přírodovědeckého muzea. Moeliker je kurátorem tamní malé výstavy „Příběhy mrtvých zvířat“, kde se shromažďují připomínky nezvyklých setkání zvířat a lidí, a to výhradně takových, která skončila smrtí zvířete.

Ve švýcarském fyzikálním ústavu ho znali od dubna 2016, kdy zřejmě jiná kuna (a znovu se původně říkalo „lasička“) přehryzala vedení k jinému transformátoru (tentokrát s ještě vyšším napětím 66 kV) a vyřadila celý urychlovač z provozu na dva týdny. Moeliker se pokoušel zbytky zvířete získat pro muzeum, ale byly tak rychle zničeny, že neměl úspěch. V listopadu už na něj v CERNu mysleli, mrtvolu zvířete mu nechali.

Vycpané zvíře se v expozici zařadilo například ke kačerovi, který v roce 1995 zahynul po nárazu do Moelikerova okna, aby se bezprostředně po smrti na více než hodinu stal předmětem sexuálního zájmu jiného kačera. Moeliker o tomto prvním, a pokud víme, tak zatím stále jediném zaznamenaném případu nekrofilní homosexuality u kachen napsal práci (PDF zde), za kterou poté získal známou Ig Nobelovu cenu.

V muzeu je k vidění mimo jiné i vycpaný exemplář vrabce, který byl zastřelen, protože narušil pokus o světový rekord v tvorbě domina a shodil více než 23 tisíc kostek, další pozůstatky nezvyklých „interakcí“ mezi člověkem a zvířaty. Interakcí, kterých bude nepochybně nadále přibývat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve...
Jak byl nalezen první dinosaurus

V roce 1797 byl objeven první dinosaurus, který se dočkal oficiálního popisu, i když to trochu trvalo.  celý článek

Rekonstrukce hrobky Bj 581 v době archeologických vykopávek na konci 19....
DNA ukázala, že vikingský „válečník“ byl ve skutečnosti žena

Ve slavném vikingském hrobě neležel muž, ale žena, tvrdí závěry provokativní studie. Podle některých je čas přehodnotit představy o roli žen ve vikingské...  celý článek

Obálka knihy o exorcistech z vydavatelství Miesiecznik Egzorcysta
Lidé opět věří ve vymítání ďábla. Exorcismus se vrátil a umírají lidé

V Polsku proběhne Evropský skeptický kongres, který bude řešit i jeden neobvyklý problém. Návrat exorcismu nejen do východní Evropy.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.