To vypadá na práci sofonů a hned u čínských vědců, jaký paradox.

Tak, my zhasneme, a kdo tu černou díru vzal, tak ji tam zase vráti, musime ji doprozkoumat. Poslal bych dam nejake vozitko.

Akou rečou tu hovoritě pán Všetečka? Nerorozumiem ani slovu, ale čo bolo to bolo terazky som majorom.

A nemohla taková velká černá díra vzniknout sloučením několika menších? Případně kdyby se takto vzniklá černá díra ještě vydatně naobědvala, tak by mohla dorůst takových rozměrů.

To nejjednodušší vysvětlení někdy bývá i nejrozumnější.

Vzhledem k tomu, že jde o binární systém s obíhající hvězdou, je to značně nepravděpodobné. Proces sloučení by obíhající hvězdu pohltil taky nebo "vyhodil" z oběžné dráhy.

Pouze dobře placení spekulanti a né vědci.

Koukám, že se nám tady ta "hvězdná pěchota" začíná sbírat...

Možná, snad, asi... Zkrátka článek o tom, že vědci nic nevědí. Ale v pořádku. Já tohle tvrdím už dlouho a to i u článků, které se tváří jako fakt. Setkávám se pak s nevolí diskutérů, kteří mají potřebu mi sdělit, že jsem to já, kdo se plete, přitom jste to vy, kdo bláhově věří. Já si nikdy na chytrou nehrála. Dlouhodobě tvrdím právě toto, že co se černých děr a vzdáleného vesmíru týká, nevíme nic. Cokoliv vzdálenějšího, než je naše sluneční soustava, jsou jen spekulace. To mi nikdo nevymluví. Tento článek je pro mě vlastně potěšením.

Najděte si Tuva Project - konkrétně přednášku "New Laws" R. Feynmana. Možná pak už nenapíšete takovou snůšku nesmyslů.

Opravdu se naše galaxie jmenuje Mléčná dráha? Kde má být ta černá díra? 13 800 světelných let od Sluneční sousty?

Kde asi udělali soudruzi z Číny chybu

Ale teraz vážne - prečítal som článok celý, hoci aj pred tým, aj po prečítaní je to pre mňa "hokej". Už len predstaviť si veľkosť vesmíru je nepredstaviteľné...No a o čiernych dierach ani nehovorímPredtaviť si obrovské NIČ...a ešte, že to má aj hmostnosť 20x väčšiu ako Slnko

Páni, ja zostávam na Zemi.

On je to opak NIČ. Hmota s tak vysokou hustotou, že z ní níc nevidíme kvůli její gravitaci.

Pěkný článek. Mechanizmus vzniku tak velkých hvězdných černých děr byl vysvětlen pro první generaci hvězd, později by to už nemělo být možné. Proto ta formulace v úvodu článku "A to je výrazně více, než v této oblasti vesmíru může podle současných poznatků astronomie mít."

Mechanizmus popisuje Vladimír Wagner v článku

http://www.osel.cz/10252-detekce-gravitacnich-vln-od-nejtezsi-cerne-diry.html

"V minulosti byla vyšší pravděpodobnost vzniku velmi hmotných hvězd. Bylo to dáno i tím, že vesmír byl složen téměř čistě jen z vodíku a helia. Těžší prvky teprve musely vzniknout pomocí první generace hvězd. Proto nemohl probíhat ve hvězdách CNO cyklus a evoluce hvězd byla odlišná. I galaxie byly mnohem aktivnější a hustota velmi hmotných hvězd v nich byla vyšší než v těch současných. A právě pomocí detektorů gravitačních vln můžeme kromě černých děr s podobnou hmotností, jako jsme znali doposud (příkladem může být případ GW170608), pozorovat konečná stádia i velmi hmotných hvězd."

Vesmír je fascinující