Stále nechápu, jak je možné, že v dnešní době nejsou schopni zaměřit polohu vysílačů černých skřínek, když za druhé světové války Němci dokázali absolutně přesně triangulací zaměřit vysílačky diverzantů. Nebo že by v dnešní době tyto znalosti již zmizeli?

Musíte si uvědomit několik klíčových faktů:

1. Skříňky vysílají AKUSTICKÝ signál (rádiový by se v moři daleko nedostal) - ten se vodou šíří velice dobře (lépe než vzduchem), ale také moře je ruchů bohužel plné. Svoje udělají i proudy, které mohou signál zkreslit, nebo ho "dovést" jinam.

2.Rozloha. Poslat dvě, tři auta do města a hledat vysílačku v době kdy byl "éter" v podstatě prázdný je něco zcela odlišného než hledat v ohromných rozlohách oceánu plného ruchů (motory lodí, velryby, geologické pochody). Navíc operovat s dodávkou ve městě a s lodí na moři je také trochu rozdíl. Pokud chcete namítnout že mohou použít helikoptéru, tak připomínám, že je třeba NASLOUCHAT zvukům ve vodě, takže je třeba loď, či ponorka.

3. Rozdíl v šíření zvukových (ve vodě) a rádiových vln.

Ale nic Vám nebrání jim poradit 

Ta červená věc na obrázku má oranžovou barvu????

Ano, pro barvoslepé je to červená. Co by jsi chtěl od laiků.

Osobně mám dlouho pocit a případ MH370 to ukázal naplno, že současná podoba černých skříněk je poměrně zastaralá a na případy posledních let prakticky nepřipravená. Těch případů kdy se hledalo letadlo zřícené letadlo hodiny nebo i dny v horách a stálo to životy spousty přeživších bylo už spoustu. Dokonce se hledalo snad dva dny letadlo, které spadlo pár kilometrů od Štrasburgu. Let AF 447 se hledal roky, MH370 se možná nenajde nikdy. Nebo se závodí s časem do kdy ty přístroje budou vysílat signál, přitom baterie už jsou dnes dávno dál, než v době kdy vznikl předpis o 30 dnech.  Komunikační technologie už jsou dnes tak daleko, že by tam myslím vlastně ani žádné černé skříňky už nemusely být.  Nějak si logicky nedokážu vysvětlit, že letadlo vybavené satelitním telefonem také satelitně posílá záznam z kabiny, nevím. Po kapsách nosíme smartphony nabité technologiema a teď hledáme docela hloupé ocelové bedny. V letectví trvá vše desetiletí, ale nové modely už by mohly být vybavené něčím lepším.

To máte jako s hasičákama. Málokdo si koupí do firmy víc hasicích přístrojů, než kolik uvádí požární zpráva  Tenhle maják (Teledyne ELP-362D) se vyrábí i ve verzi se silnější baterií na 90 dní. Ale proč by to někdo kupoval, když je určitě dražší... 

Tak mě napadlo, zřejmě hodně naivně, že jestliže se předpokládá pád do vody, že by mohli mít nějaké patrony, jestli to váží jen cca 6 kilo, stačilo by to vypustit jako bóji a vynést na hladinu? Nemusela by vyplavat černá skříňka, ale alespoň lokátor, který by v sobě nesl i GPS místa, kdy vyplaval na povrch :-)

takové zařízení již existuje

http://www.hr-smith.com/images/stories/503_series_cpi_datasheet.pdf

automaticky nebo i manuálně se odpojuje od trupu letadla.

Díky za dobrou reklamu na firmu Honeywell. Pokud s námi chcete pracovat, podívejte se na honeywell.jobs.cz. Vývoj věcí do letadel je v Brně na Černovické terase. Honeywell je tam už 10 let a Amazon tam nikdy nebude. Děláme i vývoj turbodmychadel do aut a super elektroniky i mechaniky. Přesvědčte se sami...

Už vidím tu spoustu výrobců letadel a provozovatelů leteckých služeb, jak po tom to článku jdou si koupit černou skříňku jedině té firmy. 

"Současné černé skříňky odolají žáru o teplotě 1 100 °C po dobu jedné hodiny, při nárazu vydrží přetížení až 3 400 G během 0,6 sekundy a snesou tlak a další účinkymořskévody v hloubce až 6 km po dobu nejméně 30 dnů."

-

To je sice hezké... ale když do Dvojčat narazila ta dvě letada, nenašla se tam ze 4 černých skříněk ani jedna, ani pouhý zbytek nějaké černé skříňky. 

Že černé skříňky nepřežijí se občas stává, stalo se to několikrát i po WTC...

Pokud jsou na hlasovém záznamníku pouze poslední dvě hodiny tak by to mohl být přesně ten důvod proč to letadlo odletělo do Indického oceánu.

BATERIE BY MĚLY BÝT DVOU FÁZOVÉ. Jeden typ by byl dvousložkouvý, který by pracoval tak, že by se dvě látky sloučili až pod jistým tlakem,  který by odpovídal nějaké kritické hloubce. Po smísení tech dvou látek by rázem tenhle typ baterie začal dodávat energii do nouzového majáku. Běžná baterie by napojila až po snížení účinnosti baterie směsné.   Tím by byla šance nalezení delší.

Otázka je, jestli by ten "tlak" nutný pro sloučení látek nenastal ve většině případů po dopadu letadla

Doporucim serial Mayday/Air crash investigations. Tyhle veci jsou tam rozebirany v kazdy epizode. Nicmene tam uz nekolikrat rikali, ze standardni CVR ma delku 30 minut, ne 2 hodiny. Ale mozna se predpisy od te doby zmenily.

30 minut to asi bývalo, nicméně 30 minut je asi dost málo. Bylo hodně nehod kdy to letadlo po kritické situaci zůstalo ve vzduchu déle než 30minut.

Diky za clanek.