Tak jsem si včera dala pěti hodinku Černobylu. Jo je to docela dobrý. Za sebe říkám 75 %.

Pamatuji, že ten rok byly u nás v Ostravě polské jahody opravdu za pakatel plechovka. Nikdo je po tom incidentu asi od poláků tehdy nechtěl. Tak jsme měli jahodový rok. Nejraději jsem měl jahodový koktejl Až po letech mi přišlo divné, že jsme to nijak neřešili.

Seriál výborný.

Ještě, že to je jen film a nic takového se nemůže v atomové elektrárně stát.

Toho 30 dubna 1986 ráno se nás vysokoškoláků na kolejích v Pardubicích Polabinách dalo asi 30 dohromady, odcestovali jsme na druhý konec města do lesa v blízkosti závodiště, kde nám hajný ukázal vybraný smrk. Ten jsme porazili, odvětvili až na vršek, potom jsme se seřadili podle velikosti, zdvihli kmen na ramena a pěšky zase přes celé Pardubice ho odnesli na koleje mezi blok B a C. Tam ho holky odpoledne nastrojily a jeřáb zdvihl a posadil do jámy, coby májku pro náš každoroční studentský majáles, odpoledne prvního května 1986.

Cestou s tím kmenem, někdy v 10 nebo 11 hodin dopoledne, co si vzpomínám, prošla přes Pardubice dešťová přeháňka. Nic moc nepršelo, jen co se prach či aerosoly poletující v ovzduší spustily s tím deštěm na zem, pak přeháňka přešla. My jsme přirozeně všichni taky zmokli a určitě dostali svůj díl spadu. Ještě jsme žertovali o černobylském deštíku.

Tahle generace studentů je ale zocelená spadem z jaderných pokusů v době svého dnarození a dětství. Zamoření u nás vrcholilo v polovině 60. let a bylo nejspíš větší než později z Černobylu.

Máma tehdy pro mne a bratra přinesla od známé z lékárny nějaký sirup, prý s jodem, který jsme museli vypít. Takže lidé se snažili chránit, jak mohli, ačkoli vlastně pořádně nevěděli, proti čemu.

Jako že se mám na ten seriál taky podívat, jo? Mám pocit, že jsem jediná na světě, kdo to neviděl.

Rozhovor jsem viděla, byl fajn.

Pokud ho nebudete brát jako nezvratnou pravdu a nebudete se vydávat za odborníka na Černobylksou havárii tak se na něj fakt podívejte, z filmařského hlediska je to kvalitní seriál.

Vzpomínám si na to. První etapu z Kyjeva tenkrát vyhráli naši - tak rychle prchali pryč. Pak už jim asi chyběla motivace :)

Rakousko = Zakaz vychazeni, nevetrat, po prichodu domu vyprat obleceni a osprchovat se.

CR = je prvniho maje vsichni ven do pruvodu a mavat vlajkama

Závod míru....

A ti vojáci co schazovali ze střechy ty radioaktivní materiály dolů jen 90s ti přežily??

No naplanovano to bylo tak aby prezili. A ochrana case mje celkem spolehliva. Nejspis nezemreli v nasledujich mesicich. Ale to se tyka jen akutni nemoci z ozareni.

Kolik z nich prezilo 5 let, to nikdo nevi, a jestli vi, nepovi. Oficialne to nikdo nesleduje a nejde to nijak zjistit. Coz nevesti nic dobreho.

Aha, takže když po roce 1986 vzrostl počet interupcí a narostl počet párů, kteří nemohli mít dítě byla asi jen náhoda že? (informace od známých lékařů)

Předně pokud jsou známí lékaři "terení pracovníci," tak nejspíš operují jenom s omezeným vzorkem, který nemusí být reprezentativní a pokud si skutečně nevedou statistiky, tak může jít jenom o dojem (jako mají třeba často pracovníci na pohotovosti kolem úplňku, ačkoliv žádný měřitelný nárůst incidentů v té době není).

A za druhé odpověď může velice dobře znít ano. Pokud by takový nárůst skutečně existoval, tak to klidně může být náhoda a souhrn mnoha příčin. Třeba už jednoduchá otázka je, jak brzo po roce 1986? Mohlo to být třeba až od roku 1990? Nebo to už třeba byl trend, který se dal pozorovat ještě před rokem 1986? Co jiné části světa? Jsou tyhle jevy častější, čím blíž se blížíme k Ukrajině? Pokračuje nárůst i roky po události a postihuje i v té době nenarozené lidi?

Je přirozené hledat příčiny primárně ve velkých událostech, ale realita je často jiná.