Návrh nového ochranného krytu nad jadernou elektrárnou v Černobylu | foto: Chernobyl Shelter Fund

Černobyl po 26 letech. Úřady zahájily stavbu nového krytu pro reaktor

  • 157
Ukrajinské úřady ve čtvrtek, na den 26. výročí černobylské havárie, oficiálně zahájily stavbu nového krytu pro reaktor. Ale stavba ve skutečnosti už dva roky probíhá. Finančně se na ní podílí i Česko.

Ukrajina uspořádala focení se zahraničními sponzory. Tak by se dala shrnout zpráva, že představitelé z Kyjeva zahájili stavbu nového krytu havarovaného reaktoru černobylské elektrárny.

Podívejte se, jak dnes vypadá Černobyl a jeho okolí

Stavba, či spíše její nezbytná příprava, už totiž probíhá roky. Když jsme loni přinášeli reportáž ke čtvrtletí černobylské havárie (zde), před ochranným krytem havarovaného čtvrtého bloku bylo živo. Za vysokým plotem přísně střeženého ochranného pásma pracovaly desítky dělníků a strojů. Místní nám s úlevou i hrdostí představovali projekt, který se označuje jako Oblouk.

Nebylo času nazbyt. Starý kryt reaktoru navíc hrozil zřícením, v jeho obalu byly několikametrové díry a mohutně do něj zatékalo. Odborníci se dokonce obávali velkého kolapsu, který by mohl zvířit radioaktivní prach do poměrně velkých výšek. V krajně nepříznivém případě (za "správného" počasí atp.) by pak mohl radioaktivní prach ohrozit velkou oblast, byť rozsahu původní havárie by se zdaleka nepřiblížil.

26. dubna 2011

I za naše

Jediné, co dělalo všem starosti, byly peníze. Vyspělé země v čele s EU se sice zavázaly, že Ukrajině se stavbou pomohou, poslat peníze se ale zdráhaly. Svou roli v tom hrály údajně i obavy z masivního zneužití peněz na Ukrajině. Bylo ovšem zcela nepochybné, že Ukrajina finance na obnovu sarkofágu mít nebude. Už proto, že ročně dává deset procent výdajů ze státního rozpočtu na pokrytí následků havárie (včetně penzí atp.) Jenže po hysterii kolem Fukušimy bylo jasné, že vyspělé státy si nenechají nechat stát za humny "špinavou" atomovou bombu.

Nakonec všichni uznali nezbytnost projektu. Nový kryt bude za peníze Evropské unie a USA, přispěji i Kanada a Japonsko a další země. Zatím země přislíbily 550 milionů eur, Česko vložilo do projektu 2,6 milionu eur (cca 65 milionů korun). (Rusko přispělo zatím zhruba 15 miliony euro). Státy vloží prostředky do Fondu na stavbu černobylského krytu (Chernobyl Shelter Fund), na který bude dohlížet Evropská banka pro obnovu a rozvoj (ne Ukrajina).

Poničená jaderná elektrárna v Černobylu na snímku z května 1986

Přislíbené částky ovšem zřejmě nebudou stačit. Původně se cena odhadovala právě na 550 mil. eur (cca 13,5 mld. Kč), pak na miliardu eur (25 miliard korun). Podle nejnovějších odhadů bude celý projekt stát 1,54 miliardy eur (38,5 miliard korun). V této ceně ovšem není jenom samotný kryt reaktoru, ale také zařízení na přepracování vyhořelého paliva a jeho sklad, které by měly v Černobylu vzniknout.

A co za to?

Přislíbené peníze tedy zatím nepokryjí všechny plány. Budou ovšem stačit na stavbu nového krytu, který Černobyl potřebuje ze všeho nejvíce. Je to monumentální stavba. Říká se jí Oblouk. Hlavně podle tvaru, ale také proto, že anglický výraz pro oblouk ("arc") zní stejně jako výraz pro (Noemovu) archu ("ark"). Kontrakt dostalo konsorcium Novarka, které tvoří francouzské stavební firmy Vinci a Bouygues.

Ilustrace nového Oblouku ve finální podobě nad budovou IV. bloku

Stavba samotná bude připomínat velkou sportovní halu s výškou téměř 110 metrů a délkou 250 metrů. Hotovo by snad mělo být v roce 2015. Na rozdíl od současného sarkofágu bude skutečně neprodyšný, takže se mohla zastavit drahá operace vyčerpávání dešťové vody z prostorů havarovaného reaktoru.

Oblouk se nebude stavět nad IV. reaktorem. Na něj se dostane po kolejnicích od několik set metrů vzdáleného montážního prostoru. Přímo u sarkofágu je stále příliš "horko" a dělníci by tu mohli pracovat na časově omezené směny.

Model dnešního stavu černobylského reaktoru. Uprostřed je vejčitá nádoba reaktoru. Ta bývá plná paliva a technologických prvků. V Černobylu ale výbuch vymetl část materiálu ven, zbytek v tekutém stavu patrně vytekl do nižších pater.

Největší díl zatím odvedené práce na staveništi tedy spočíval především v přípravě terénu. Stroje odvezly z budoucího místa stavby o rozloze několika tisíc metrů čtverečních kontaminované zeminy. V některých místech zmizely až čtyři metry půdy, pod nimiž se našly i silně radioaktivní stroje z dob likvidace havárie a kvapné stavby prvního sarkofágu.

Do ceny projektu se počítá kromě sarkofágu i úložiště jaderného odpadu pro palivo z jiných reaktorů černobylské elektrárny. Palivo ze IV. reaktoru se do něj nedostane, protože se dostalo ven z reaktorové nádoby. Část se ho dostala do okolí, část je někde v prostorách elektrárny, ale zatím se neví zcela přesně kde (více si přečtete zde). Shoda je jen v tom, že se "nepropálilo" nikam pod elektrárnu.