Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Červy řádí na internetu již dlouho

aktualizováno 
Počítačovým systémům škodí různá havěť.

 

Počítačovým systémům škodí různá havěť. Jejich tělesné schránky může zničit přepětí nebo statická elektřina, destruktivně se projevují chyby v programovém vybavení, nešikovní uživatelé a útoky hackerů, v počítačích může také bujet škodlivý software (anglicky mu říkáme malicious software neboli malware). Malware je možno rozdělit na tři kategorie: Viry napadají spustitelné soubory, červi se šíří po počítačových sítích a trojské koně fungují jako nastražená zadní vrátka do systému. Jednotlivé exempláře malware mohou splňovat i více kritérií, často například červi zároveň fungují jako trojské koně nebo je do systému instalují.

S viry mají uživatelé počítačů zkušenosti již z 80. let. Trojské koně jsou ještě starší, ale nejzajímavější je geneze červů. Poprvé je popsal John Brunner v románu The Shockwave Rider v roce 1975. v románu je spustitelný kód replikující sebe sama v síti nazýván tasemicí (anglicky tapeworm), počítačoví odborníci pak název zkrátili na worm, tedy červ. Počátkem 80. let byly červy simulovány ve výzkumném středisku firmy Xerox v Palo Alto, internet byl červem poprvé zahlcen 2. listopadu 1988, když student Robert Tappan Morris vypustil do světa červ využívající bezpečnostní problémy v programech sendmail pro posílání elektronické pošty a fingerd pro zobrazování informací o uživatelích systému. Červ napadal počítače VAX a pracovní stanice Sun 3, pokud těchto počítačích běžel operační systém UNIX typu BSD ve verzi 4.2 nebo 4.3.

V následujících letech převažovaly počítačové viry nad červy, v roce 1999 se však objevil červ Melissa, který se šířil jako makrovirus v dokumentu poslaném elektronickou poštou. Jeho autor byl dopaden a odsouzen. Od té doby se většina červů šířila e-mailem, přičemž začaly falšovat údaje o odesilateli. Červ však nemá možnost zfalšovat údaj o IP adrese počítače, ze kterého byl odeslán, server příjemce totiž přijímá poštu protokolem SMTP, který využívá internetový protokol TCP. V případě TCP se navazuje spojení ve třech krocích a oba pčítače se navzájem identifikují. IP adresa odesilatele naopak může být zfalšována u internetových protokolů ICMP a UDP, ty se však k přenosu pošty nepoužívají.

Některé červy a další malware využívaly problém chybu v programu Microsoft Outlook, která umožňovala spustit přiložený soubor, aniž by na něj uživatel klikl myší.

Obrana proti virům vyžaduje v první řadě aktualizace používaného software, kdykoli se objeví problém. Důležitý je i antivirus, aktualizována ovšem musí být i jeho databáze virů. Třetí metodou je zdravý rozum uživatele, který by neměl otevírat podezřelé přílohy zpráv, zejména pokud obsahují spustitelný kód. Čtvrtou metodou je používání firewallu, případně i IDS, počítač by však měl být nakonfigurován tak, aby byl bezpečný i bez firewallu. Firewall by tedy měl plnit spíše funkci určité pojistky.

Čas od času se objeví i červ šířící se jinou cestou než e-mailem, příkladem může být červ Slammer zvaný též Sapphire, který napadal databázové servery Microsoft SQL Server 2000 a Microsoft Desktop Engine (MSDE) 2000. Mezi nimi se šířil ve formě malého, 376 bajtů dlouhého paketu rozesílaného protokolem UDP na náhodně generované IP adresy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

FarmaNaDlani.cz
Tipy na zajímavé weby: Kde nakoupit na farmách, ukáže interaktivní mapa

Čím dál víc lidí zajímá, kde se dá nakupovat lokálně a ne od velkovýrobců či zahraniční produkty. Pěstitele a výrobce snadno najdete na mapě FarmaNaDlani.cz....  celý článek

Vizualizace struktury diskuze Kialo.com
Dá se na internetu diskutovat rozumně? Platforma Kialo to chce zkusit

Nová platforma chce nabídnout nástroj pro racionální debaty. Snaží se o to především strukturováním diskuze a upřednostňováním podepřených argumentů.  celý článek

Výpadek Facebooku 11.10.2017.
Je snad konec internetu? Facebook i Instagram mají výpadky

Uživatelé v USA i jinde na světě hlásí nedostupnost sociálních sítí Facebook a Instagram.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.