Sahel
Sahel je území v severní Africe, které odděluje Saharu od afrických tropických pralesů. Pás travnatých stepí a savan se táhne od západu k východu podél 13. rovnoběžky přes území Mauritánie, Senegalu, Mali, Burkiny Faso, Nigeru, Čadu, Súdánu a Etiopie.
Ve smyslu geopolitiky tvoří nárazníkové pásmo Evropy. V oblasti Sahelu jsou obvykle národní státy (a jejich instituce) slabé, což vytváří ideální podhoubí pro zločinecké, militantní, teroristické a islamistické skupiny. Neklid v této oblasti se přelívá do severoafrických zemí a pak dále přes Středozemní moře do Evropy. Problém je především nekontrolovaná migrace, drogy, pašeráctví, nákazy, extrémistické ideologie, zbraně nebo zločinnost, tedy věci, které ohrožují samou podstatu fungování společností a států.
Právě severní Afrika je jeden ze čtyř strategických směrů, vedle Spojených států, Ruska a Středního východu, který ovlivňuje Evropu ve všech směrech její existence. Pokud chce Evropa kontrolovat, jaké vlivy do ní pronikají z Afriky, musí projektovat svou politickou a vojenskou moc nikoliv do oblasti Středozemního moře, ale již do pásma Sahelu.
Nejvýznamnější roli v tomto regionu, vzhledem ke své koloniální tradici, hraje Francie. V rámci operace Barkhane v Mali a okolních zemích působí 4 500 francouzských vojáků.
Operace Barkhane zahrnuje Čad, Mali, Burkinu Faso, Niger a Mauritánii, tedy tzv. skupinu států G5 Sahel. Tyto země také vytvořily společnou jednotku o síle 5 000 mužů (sedm praporů), která spolupracuje s Francouzi a působí v padesát kilometrů širokém pásu po obou stranách společných hranic.
Další klíčovou operací je mezinárodní výcviková operace EUTM Mali (European Union Training Mission in Mali) vedená Evropskou unii (EU). Operace se účastní 21 členských zemí. V EUTM Mali působí čeští vojáci od roku 2013. S počtem 120 vojáků tvoří Češi třetí největší kontingent. Celkově pod EUTM Mali slouží 620 vojáků (nejen z EU). Praha se navíc v červnu 2020 ujme vedení této operace.
„Stabilita v této části Afriky je nezbytná i pro Evropu a Českou republiku. Proto jsme v tomto regionu velmi aktivní a loni v listopadu jsme zvýšili náš závazek o 70 příslušníků [EUTM]. V rámci výcvikové mise EU v Mali máme v současné době rozmístěno sto osmnáct vojáků, což je třetí největší kontingent. Máme také zaměstnance v rámci MINUSMA (mise OSN v Mali, pozn. red.),“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar v květnu 2019.
Takuba
Ke konci ledna česká vláda navíc souhlasila s vysláním 60 vojáků do francouzské operace Barkhane v rámci úkolového uskupení Takuba (v jazyce Tuaregů „Šavle“) . Čeští vojáci budou působit především v prostoru společné hranice Mali, Nigeru a Burkiny Faso, ale počítá se také s krátkodobými ad hoc výpady do sousedního Nigeru. Úkolem jednotek Takuba je především výcvik, mentorování a bojová asistence malijských jednotek. Samostatné bojové operace však nejsou vyloučeny. Velitelství Takuba bude v čadském hlavním městě N’Djamena sdílet velitelství s operací Barkhane a jednotkami G5 Sahel.
Přímá bojová pomoc malijské armádě je žádaná, protože ta (bojující samostatně) utrpěla řadu demoralizujících ztrát. Mezi zářím a prosincem minulého roku v Mali padlo více než 140 malijských vojáků. K poslednímu útoku došlo před pár dny, kdy zhruba 100 militantů napojených na Al-Káidu zaútočilo na vojenský kemp Sokolo v regionu Ségou, zabilo 19 vojáků a ukradlo vojenský materiál.
Právě jednotky Takube tvoří jakýsi most mezi mírovou operací EUTM Mali a francouzskou bojovou operací Barkhane, ve které již padlo 34 francouzských vojáků.
Podle informací deníku Právo, ač to nebylo oficiálně potvrzeno, jednotky Takuba posílí příslušníci 601. skss. Ostatně uskupení Takuba je složeno (resp. má být složeno) z evropských speciálních jednotek. Dosažení počátečních operačních schopností se očekává v polovině letošního roku.
601. skss se do Mali nepodívá poprvé. V roce 2016 příslušníci 601.skss sedm měsíců působili v Mali pod mandátem OSN, společně v sestavě s dánskou a holandskou jednotkou pro speciální operace.
V roce 2017 čeští vojáci pomáhali osvobozovat hotelový komplex asi 30 kilometrů od hlavního města Bamako:
Česká republika je po Estonsku druhou zemí (Estonsko pošle 40 vojáků), která přislíbila poslat do uskupení Takuba své speciální jednotky. Tři vojáky pošle Belgie. Kladně reagovalo na francouzskou žádost také Norsko a Švédsko, ale tam ještě probíhají diskuze v parlamentu.
Účast v bojových operacích odmítá Německo i Spojené státy (ostatně je to problém Evropy). Spojené státy však evropským spojencům v Mali pomáhají s leteckou dopravou, zpravodajstvím a ve vzduchu poskytují palivo francouzským stíhačkám Mirage 2000D.
Na druhou stranu Bundestag schválil vyslání až 1 100 vojáků Bundeswehru do Mali, ale buď jen v rámci operace EUTM Mali, nebo v rámci operace OSN pro stabilizaci Mali (MINUSMA). Pod hlavičkou OSN Německo působí také v Súdánu (UNAMID), Jižním Súdánu (UNMISS), západní Sahaře (MINURSO) nebo v Africkém rohu (ATALANTA).
Vojáci podporují obchod
Čeští vojáci začnou v Africe působit někdy od druhé poloviny letošního roku a doba nasazení je nyní platná do 31. prosince 2022 s tím, že v případě potřeby se prodlouží.
„Vysláním sil a prostředků do Mali, Nigeru a Čadu Česká republika potvrzuje pozici země, která hodlá bojovat se všemi formami terorismu, čímž naplňuje jeden z bodů Programového prohlášení vlády,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Stojí ale za pozornost, jak včera uvedla poslankyně Jana Černochová v pořadu Události, komentáře, Česká republika posílá do Afriky bojové jednotky na základě francouzské žádosti a pod francouzským velením, nikoliv pod mandátem mezinárodní organizace, jako je OSN, EU nebo NATO.
Vyslání českých vojáků do Afriky má také další aspekt, a to ekonomický a diplomatický. Čeští vojáci v Sahelu pomáhají nejen s bezpečností, ale také zlepšují chápání České republiky v oblasti (ale i ve Francii), nebo usnadňují navazování kontaktů a vytváření vazeb mezi Českou republikou a místními zástupci armády, politiky či průmyslu.
Toho může využít česká diplomacie a ekonomika. Ostatně v řádu několika týdnů se očekává podpis důležité referenční zakázky na dodávku čtyř lehkých cvičně-bojových L-39NG do Senegalu, který leží jihozápadně od Mauritánie.
12. prosince zase ministr Karel Havlíček přijal malijskou ministryni dolů a ropy Lelentu Hawa Baba Ba. ČR a Mali se chtějí zaměřit na průzkum, těžbu a zpracování nerostných surovin, včetně stavebnictví, na strojní dodávky (pro průmysl, zemědělství, energetiku) a investice do nových technologií. Rozvoji obchodně-ekonomické spolupráce přispěje i nově otevřený zastupitelský úřad v Bamaku.
Zástupci ministerstva obchodu a průmyslu během podzimu 2019 měli bilaterální schůzky také se zástupci Zambie, Etiopie, Maroka, Namibie, Egypta, Tanzanie, Ghany nebo Jihoafrické republiky.
Zdroj: OPS, MPO, Army.cz, Opex360, iRozhlas
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
