Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na oběžnou dráhu zamířila nová česká družice VZLUSAT-1

  10:31aktualizováno  10:31
Minisatelit VZLUSAT-1 se po letech příprav dostal na oběžnou dráhu.

Indická raketa PSLV-C38 vynáší do vesmíru mimo jiné i technologickou nanodružici VZLUSAT-1. | foto: Reuters

Indická raketa PSLV-C38 dnes časně ráno našeho času vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1 typu CubeSat o velikosti 2U (20 cm × 10 cm × 10cm). Na internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Družice je vybavena výklopnými panely a vysouvací rentgenovou optikou, takže se její velikost na orbitě zvětší na 35 × 10 × 10 cm, hmotnost 2 kg samozřejmě zůstává.

Raketa byla vypuštěna z indického kosmodromu na ostrově Šríharikota v Bengálském zálivu. Společně s českou družicí dopravila na orbitu 29 dalších nanosatelitů - družic, které váží méně než deset kilogramů. Podle agentury jde o aparáty ze 14 zemí, například ze Slovenska, Belgie, Litvy, Lotyšska a Rakouska.

Tři experimenty

VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty, jejichž cílem je ověřit nové výrobky a technologie na oběžné dráze. Na palubě má miniaturizovaný rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a vědecký přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře.

Právě rentgenový dalekohled s optikou typu račí oko je poměrně zajímavá technologie.

„Zařízení funguje na principu odrazu. Čip pak dokáže rozlišit, jaký typ částic na něj optika pošle,“ přiblížila již dříve serveru iDNES Veronika Stehlíková, která se jako studentka Českého vysokého učení technického podílela na vývoji i zkouškách družice.

O plné funkčnosti satelitu a jeho přístrojů se vědci budou moci přesvědčit až za několik dnů. Životnost minidružice, která bude kroužit na polární dráze do výšky 505 km rychlostí 7 km/s, je odhadována na dva roky, během nichž bude možné provádět uvedené experimenty a ověřování nových technologií v kosmu.

Fotogalerie

Projekt VZLUSAT-1 je podle VZLU příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Kromě toho experiment FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50, v rámci níž bylo vypuštěno na 50 nanodružic z celého světa a která přispívá k zapojení České republiky do mezinárodních kosmických aktivit.

Pokud jde o účastníky programu VZLUSAT-1, na vývoji miniaturizovaného rentgenového dalekohledu se podílely firma Rigaku Innovative Technologies Europe, HVM PLASMA a Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. Kompozitní materiál pro stínění radiace vyvinuly firmy 5M s TTS a čidla pro měření vlastností tohoto materiálu dodala firma Innovative Sensor Technology. Na řízení družice pomocí pozemní radiové stanice se podílí Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni. Na aktuální stav družice se na stránkách ZČU můžete podívat zde.

Autoři: ,



Nejčtenější

„Neříkej, že už to děláme!“ Tahák šéfa Facebooku ukazuje, čeho se bál

Mark Zuckerberg vypovídá před americkým Kongresem. Jeho poznámky unikly na...

Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf sociální sítě Facebook, vypovídal dlouhé hodiny před americkými kongresmany v...

Pilotovi se nechtělo střílet, ale musel. Sestřelení letu KAL 902

Letoun Korejských aerolinií po nouzovém přistání na zamrzlém jezeře.

Před 40 lety sovětská protivzdušná obrana sestřelila dopravní letadlo korejských aerolinek, které se dostalo na území...



Voda na Marsu je. Chová se však zvláštně a může i levitovat

Na povrchu Marsu můžeme spatřit nejenom doklady o proudění kapalné vody v...

Dva experimenty ukázaly, že na povrchu Marsu se voda chová výrazně jinak, než jsme zvyklí. Například místní „bahno“...

Youtuber zaplakal. V přímém přenosu mu hackeři ukradli 40 milionů

Ian Balina zřejmě během hacku přišel o více než dva miliony dolarů v...

Přijít o miliony dolarů je ve světě kryptoměn až neuvěřitelně snadné. Přesvědčil se o tom i Ian Balina, americký...

Konec DVB-T vysílání nezruší povinnost platit koncesionářské poplatky

Konec DVB-T vysílání na povinnosti platit koncesionářské poplatky nic nemění.

S přechodem na nový vysílací standard DVB-T2 přijdou někteří diváci o televizní příjem. Změní se něco z hlediska zákona...

Další z rubriky

Vědci pozorovali doposud nejvzdálenější hvězdu. Pomohla gravitační čočka

Icarus, oficiálně označovaný jako MACS J1149 + 2223 Lensed Star 1. Na složeném...

Američtí vědci ohlásili objev dosud nejvzdálenější pozorované hvězdy, kterou je modrý veleobr vzdálený 9,3 miliardy...

Smrt Gagarina dostihla v 10:31. Piloti se ani nepokusili katapultovat

Stíhačka MiG-15 UTI. V takovém stroji se vydal Gagarin na svůj poslední let.

Prý jim neřekli o přídavných nádržích a to je zabilo. Kolem smrti Gagarina a jeho instruktora se hned po havárii...

Od poštolky k větším dravcům. S jakými motory létá firma SpaceX

Motor Merlin 1D ve výrobním závodě firmy SpaceX v kalifornském Hawthornu

Firma SpaceX, dnes nejznámější zástupce „nové vlny“ vesmírných dopravců za 15 let své existence vyvinula řadu různých...

Už víte, kam do školky?
Už víte, kam do školky?

Také vás čeká tento rok zápis do školky? Poraďte se, jaká školka je nejlepší ve vašem okolí, či jestli zvolit státní nebo soukromou.

Najdete na iDNES.cz