Těžba v lomu ČSA pod zámkem Jezeří

Těžba v lomu ČSA pod zámkem Jezeří | foto: Ibra Ibrahimovič

Václav Pačes: Pořád je tu riziko, že budeme spalovat naše uhlí špatně

  • 9
Představy státu o výrobě energie nejsou zatím v souladu s návrhem využití zásob surovin, především uhlí. Jinak však není špatná, píše ve svém sloupku pro Technet.cz biochemik a bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes.

V listopadu přišel na program jednání vlády i jeden dokument, k němuž jsem připravoval podklady: aktualizace státní energetické koncepce. Nejde přímo o zákon nebo předpis, ale jakési "programové prohlášení" státu v oboru energetiky, které zhruba vyznačuje směr na další léta.

Spolu s Danu Drábovou a dalšími jsem se k práci na něm dostal počátkem roku, kdy nás ministr obchodu a průmyslu Martin Kuba požádal, abychom vybrali několik nezávislých odborníků v různých aspektech energetiky a společně jsme posoudili dosavadní návrhy státní energetické koncepce a připravili podněty pro její aktualizaci.

Bylo to v době, kdy se vedla živá diskuse o rozvoji či útlumu jaderné energetiky na území Česka, a to zejména v souvislosti s náhlým odstoupením Německa od jádra. Proto jsme oslovili také několik odborníků z této oblasti.

Komise byla jmenována v únoru a částečně navázala na činnost podobné skupiny, kterou ustavila vláda v roce 2007 (známá jako "Pačesova komise", pozn. red.). Stejně jako v předchozím případě byla výsledkem naší práce zpráva, kterou jsme předali ministerstvu. To ji pak mohlo využít k přípravě aktualizace energetického "plánu" naší země, se kterou v listopadu seznámilo vládu. Co si o ní myslím jako jeden z těch, kteří k němu připravovali podklady?

Surovinový háček

Současný návrh je podle názoru mého i dalších členů naší komise ve své podstatě zdařilým a uceleným dílem. Zohledňuje současnou situaci a možnosti České republiky i s ohledem na její mezinárodní závazky, vyplývající zejména z členství v EU.

Najdou se i nejasnosti. Asi největší panuje v souvislosti s jiným strategickým dokumentem České republiky, se státní surovinovou politikou. Ta už měla být také schválena, ale vláda její projednání odložila do konce roku. Nemá tedy zatím konečnou podobu, ale předpokládá do roku 2016 přezkoumání těžebních limitů uhlí v souvislosti s novelou Horního zákona. Vyloučeno není ani rušení limitů.

Debata o těžebních limitech je logická a musí přijít. Ale v dokumentu není uvedeno za jakých podmínek a podle jakých kritérií se bude problematika přezkoumávat. Předložená a schválená aktualizace energetické koncepce se orientuje na zdroje energie s vysokou účinností a počítá s nástroji na jejich prosazení. Ale v případě změn limitů není zcela vyloučeno riziko pokračování výroby energie (tepelné i elektrické) z domácího hnědého uhlí na zastaralých zařízeních s nízkou účinností i s tím spojenou vysokou ekologickou zátěží.

Dokonce není vyloučena ani možnost exportu takto vyrobené energie. Naše komise nenamítá nic proti mírnému exportu "moderně" vyrobené energie ani nepovažuje těžební limity za zásadní ideologické tabu pro příští generace. Avšak pokračovat v zastaralé výrobě s nízkou účinností a za cenu vysoké ekologické zátěže jsme zásadně nedoporučili a to i s vědomím finančních souvislostí.

Co chybí? Země k životu i biomasa

Ve své zprávě jsme kladli důraz na všestrannou vzdělanost v oboru energetiky. Ta je ve vládou projednané aktualizaci obsažena i rozpracována a je třeba tuto politiku nadále podporovat. Co v ní podle mého názoru chybí, je koncepce "země k životu". Autoři argumentují tím, že tato problematika patří do kompetence jiných rezortů. Domnívám se, že alespoň deklaračně měla být zmíněna.

Odborné kritice a revizi také není podrobeno využití biomasy v energetice. Akční plán pro biomasu Ministerstva zemědělství je beze zbytku akceptován jako energetický vstup. Nezmiňuje se riziko pěstování monokultur, například kukuřice, na erozních svazích a ničení orné půdy.

Chybí také podrobná analýza produkce biopaliv 1. a 2. generace. Nereflektují se současné výsledky bádání v této oblasti, které ukazují na velké problémy s produkcí biopaliv 1. generace (např. nepřímě dopady na zdražování potravin či nízkou energetickou návratnost, pozn. red.). Já jako biochemik zase vím, že produkce biopaliv 2. generace není v současné době možná a že bude třeba vyvinout geneticky modifikované mikroorganizmy, které by umožnily využití dřevní hmoty a lignocelulosy pro tyto účely. Bez nich biopaliva dále nerozšíří. Problematika je to šložitá, laboratorně se řeší už dlouho a bez valného úspěchu.

Aktualizace je vypracována především z hlediska velkých "monopolních" společností. V tomto ohledu obsahuje i mezioborové souvislosti a vazby, například souvislosti mezi elektroenergetikou, teplárenstvím a částečně i dopravou, problematiku sítí a jejich současného přetěžování.

V oblasti národohospodářské je především třeba důrazněji varovat před vyváděním peněz z oboru. Dokument deklaruje rychlé omezení provozní podpory pro nové zdroje, avšak uvádí pouze omezené mechanismy, které by vedly k reinvesticím a bránily dalšímu nezdůvodněnému vybírání peněz.

Podle odhadů operátora trhu s elektřinou se bude na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce vybírat 44 miliard korun (tedy zhruba 4 400 korun na každého občana našeho přibližně desetimilionového státu) z průmyslu, služeb i od obyvatelstva. K tomu přibude ještě Akční plán pro biomasu a emisní povolenky, kde bude polovina výnosu odevzdána přímo Ministerstvu financí.

Celkově však aktualizaci statní energetické koncepce hodnotím kladně. Je to dobrý materiál podložený analýzami. Počkejme si ještě na horní zákon a na surovinovou politiku a porovnejme oba materiály.

Autor je biochemik a bývalý předseda Akademie věd.