Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Česká republika se stala osmnáctým členem evropského kosmického klubu

aktualizováno 
V polovině listopadu zavládla nad centrálou ESA v Paříži a nad všemi jejími pracovišti vlajka osmnáctého členského státu – České republiky. Dnem 12. listopadu totiž vstoupilo v platnost naše členství v tomto exkluzivním evropském klubu. Podívejme se, co to pro náš stát znamená.

Vesmír, sonda, raketa | foto: ČTK

Do konce osmdesátých let směli čeští astronomové, geofyzici, meteorologové, spojaři a další specialisté spolupracovat pouze se Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos. Potom tahle možnost následkem ekonomického kolapsu Ruska padla.

Přitom účast na prestižních mezinárodních úkolech je pro odborníky životní nutností – bez ní by nemohli na vysoké úrovni rozvíjet své výzkumy. Začali se tedy napojovat na projekty ESA a americké NASA.

Od druhé poloviny devadesátých let kontakty se západoevropským kosmickým klubem byly stále intenzivnější. Za poslední čtyři roky řešily české ústavy a firmy 29 projektů pro ESA v celkové hodnotě 8,5 milionu euro. Loni vyčerpalo 19 projektů 2,6 milionu euro, letos má 25 úkolů hodnotu 3,5 milionu.

Jedná se o přístroje pro družice, počítačové programy, účast na astronomických, ionosférických a magnetosférických výzkumech, dále o využití družic pro praktické denní potřeby, zvláště pak pro dálkový průzkum.

Přesto nebylo přijetí do ESA jednoduché. Koncem loňského roku přijela do republiky speciální komise, aby si ověřila úroveň naší vědy a průmyslu. Od ledna budeme ročně odvádět do ESA povinný členský příspěvek 5,6 miliony euro.

Kromě toho se ČR přihlásila do 13 volitelných programů s celkovým příspěvkem 26 milionů euro. Ovšem v průběhu pěti let se nám mám vrátit 84–90 procent těchto peněz ve formě plateb za práci českých firem a laboratoří.

A komise musela zjistit, jestli jsou česká pracoviště na takové úrovni, aby je v konkurenci s ostatními skutečně získala – na všechny zakázky se totiž vyhlašují konkurzy, žádná protekce tam neplatí.

„Vstupem do Evropské kosmické agentury stoupá atraktivita České republiky v oblasti vědecko-výzkumných i průmyslových aktivit,“ říká Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která spolupráci s ESA organizovala a naše zájemce učila jejím pravidlům.

„Firmám a organizacím se otvírá cesta k využití know-how, kterým disponuje ESA a organizace s ní přímo spolupracující. Naše podniky tedy získají snadnější přístup k novým technologiím a vědeckým poznatkům. Široká oblast působnosti se otevírá v celém spektru činností, jimiž se kosmický průmysl zabývá – od vývoje a výroby elektronických či mechanických součástek a dílů přes softwarové aplikace či přenos, záznam a zpracování dat až po zajišťování služeb souvisejících s kosmonautikou nebo na ni navazujících.“

České republice se rovněž otevírá plný přístup ke kosmickým i pozemním prostředkům a zařízením, jimiž ESA disponuje, jako je například laboratorní modul Columbus na Mezinárodní kosmické stanici ISS, nebo Hubbleův kosmický teleskop.

Naši zájemci se od nynějška mohou ucházet i o přijetí do evropského oddílu kosmonautů, ale nový konkurz bude aktuální až za 4–5 let. Účast na kosmickém výzkumu je vysoce zisková.

Odhaduje se, že každá koruna se může vrátit až sedmnáctkrát – to znamená, když česká firma investuje do některého z programů ESA 10 milionů korun, může čekat zisk 170 milionů. Takový výdělek by v jiném sektoru těžko dosáhla. Ovšem musí pracovat na vysoké vědecké a technické úrovni – podobně jako při zakázkách pro mezinárodní středisko jaderného výzkumu CERN u Ženevy.

Účast na projektech ESA bude tedy táhnout nejen českou vědu a počítačové firmy, ale i český průmysl na kvalitativní vyšší úroveň. A to se postupně promítne do celého národního hospodářství.

ESA


Evropská kosmická agentura (European Space Agency – ESA) je mezinárodní mezivládní organizací pro rozvoj kosmického výzkumu a kosmických technologií, která vznikla 30. května 1975.


V současné době je jejími plnoprávnými vedle České republiky ještě dalších sedmnáct evropských států:

  • Belgie
  • Dánsko
  • Finsko
  • Francie
  • Irsko
  • Itálie
  • Lucembursko
  • Německo
  • Nizozemí
  • Norsko
  • Portugalsko
  • Rakousko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Švédsko
  • Švýcarsko
  • Velká Británie

    Zvláštní postavení kooperujícího člena má Kanada.

Vedle toho s agenturou spolupracují Maďarsko, Rumunsko a Polsko, loni podepsalo rámcovou dohodu o spolupráci Estonsko.


Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sputnik 1 byl první člověkem vytvořený objekt ve vesmíru. Družici tvořila koule...
Rusům se nejprve nechtělo rakety „svazovat“, ale byla to cesta vpřed

Z dnešního pohledu se to může zdát těžko uvěřitelné, ale myšlenka na vícestupňovou raketu se neprosazovala jednoduše. Řada odborníků k ní byla skeptická, čísla...  celý článek

Stanice ISS „míjí“ Měsíc. (2. 8. 2015)
Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Objevila ho japonská sonda

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila na Měsíci obrovskou jeskyni, která by podle expertů mohla v budoucnu sloužit jako základna astronautů. Poskytla by jim...  celý článek

Sputnik 1 byl do vesmíru vynesen raketou R-7 Semyorka z vojenské oblasti...
Zajali jsme špatné Němce! Co se stalo, když Sověti vypustili Sputnik

Závod o vypuštění první družice dospěl do finále. Sovětům se podařilo díky osekání programu připravit ke startu před Američany. Když přišel okamžik startu,...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
SVÁŘEČ TIG, 40 000 Kč/měs.

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.