"Investování je zčásti věda a zčásti umění," říká Vlasta Pokladníková.

"Investování je zčásti věda a zčásti umění," říká Vlasta Pokladníková. | foto: Pavel Kasík, Technet.cz

Češka v Silicon Valley: miliony dolarů investujeme do lidí, ne do nápadů

  • 101
Palo Alto (Od zvláštního zpravodaje Technet.cz) - Proč některá firma dostane andělskou investici na rozvoj nápadu, zatímco jiná odejde s prázdnou? Často jde spíše o lidi než o technologii, říká Vlasta Pokladníková. Investicemi do začínajících internetových projektů a dalších technologií se zabývá už deset let.

Investice do internetových projektů je pro Čechy stále cosi jak z jiného světa. Pojmy "venture capitalist", "start-up" a "angel investor" si teprve hledají svou cestu do českého jazyka. Stejně tak si české projekty hledají cestu do Silicon Valley, země zaslíbené, ve které stačí mít dobrý nápad a miliony dolarů vám spadnou do klína.

Opravdu je to tak jednoduché?

"Silicon Valley je skutečně pro začínající internetové projekty velice výhodné, je zde všechno pohromadě, už tu existuje obecné povědomí o tom, co to start-up je a co potřebuje," říká Vlasta Pokladníková, Češka, která v Silicon Valley působí už deset let, aktuálně spolupracuje s firmou Sequoia Capital.

"Ale poslední dobou se investoři v Silicon Valley poohlížejí i po investicích do evropských projektů a dalších nových trhů," dává naději těm, kteří chtějí investici, aniž by se museli do Kalifornie stěhovat. Zdůrazňuje ale, že dobrý nápad nestačí, investoři prý vybírají hlavně chytrého člověka schopného zorganizovat cílevědomý tým. "Musí si věřit, ale také umět přijmout kritiku a třeba i úplně od základů přehodnotit svůj původní nápad."

O start-upech, investicích, internetových projektech a netradičních zaměstnavatelích jsme si povídali v Palo Altu, v samém jádru Silicon Valley.

Pojem start-up už tu všichni znají

Co je start-up?

Začínající internetový projekt, obvykle hledající investora či kupce.

Obecně vzato označuje anglické start-up jakoukoli začínající společnost, v posledních letech se ale užívá (i v češtině) především k označení nově založených internetových či technologických společností. Mají nízké náklady a významný růstový potenciál, což láká velké investice.

Start-up byly i YouTube nebo Facebook.

Popsala byste našim čtenářům, jak jste se dostala k investování v Silicon Valley?
Na Stanfordu jsem studovala v 90. letech, právě v době, kdy se internetový vlak rozjížděl. A s několika profesory jsme se začali zajímat o start-upy a rozjíždějící se společnosti (Stanford Project on Emerging Companies). Ekonomickým úhlem pohledu jsme se podívali, jaké faktory ovlivňují úspěch či neúspěch mladé společnosti na trhu. Co zvyšuje šance mladé společnosti, že získá investici (venture capital), zda se jí povede dostat produkt na trh, jaká je role investorů.

A tak jsem se dostala ke start-upům. Vždy mě zajímala role investora, ale říkala jsem si, že právě proto bych měla lépe a zblízka poznat prostředí start-upů. Takže jsem si vyhrnula rukávy a začala jsem jako produktová manažerka u technologických a softwarových firem. Tam jsem se také naučila trochu programovat, což je potřeba, když komunikujete takřka výhradně s programátory. Soustředila jsem se ale hlavně na obchodní stránku věci.

Vlasta Pokladníková

Mají firmy z Evropy šanci získat investici ze Silicon Valley?
Teprve v roce 2005 se velcí investoři v Silicon Valley začali poohlížet po investicích i mimo USA. Někdy v té době si mne také pozvali do Sequoia Capital jako odborníka na střední a východní Evropu.

Z tohoto regionu je zatím velmi málo silných start-upů, řekněme kalibru firmy Skype. Ale mění se to směrem k lepšímu. Je to jeden ze současných trendů Silicon Valley. Pár vlaštovek se z emerging markets v Evropě od té doby objevilo, ale není to jednoduché.

Jak se dnešní start-upy odlišují od těch založených před rokem 2000?
Důležité je, že samotný pojem start-up se etabloval, není nutné vysvětlovat, co to znamená. Už to není nějaká mytická záhada. TechCrunch a další média pomohla vytvořit obecné povědomí o tom, jak se zakládá start-up, jak shánět investici, jak testovat různé verze stránek.

Takže dnes již není potřeba vynalézat kolo.
Koncept start-upů začal být uchopitelnější, a start-up byl najednou sexy a in. A to přivedlo do podnikání další nadšence z celého světa. Někteří uspěli, jiní ne, ale "myšlenka start-up" nabírala na síle.

V Silicon Valley je start-upům lépe

Myslíte, že je pro start-up důležité, aby podnikal z kalifornského Silicon Valley?
To opravdu záleží na typu společnosti. Některé start-upy mohou být úspěšné i v Evropě a získat investici odtud, aniž by se musely stěhovat. Zvlášť pokud už mají záběr (traction), třeba dostatečnou uživatelskou základnu nebo skutečně neotřelou technologii. Pak už investor jen urychluje růst společnosti.

"Zvláště u začínajících týmů jsou investoři raději, když mají firmu pod dohledem v Silicon Valley. To je na start-upové podnikání kompletně připraveno, vše je zde jednodušší."

Pokud jde ale o začínající malý tým, který ještě s internetovým podnikáním nemá velké zkušenosti, investoři je mají raději tady, pod dohledem. Ale i těm můžeme na dálku pomáhat a vést je. Teď třeba rozjíždíme zkušební pilot pro start-upy mimo USA . Fakt je ten, že Silicon Valley je na start-upové podnikání kompletně připraveno. Na dosah ruky tu máte investory, odborníky na uživatelské rozhraní, experty na optimalizaci, zkušené právníky. Vše je mnohem jednodušší a efektivní.

Objevují se hlasy o tom, že investice do start-upů nesmyslně rostou a blíží se další bublina. Rozruch způsobila třeba aplikace color.com, která dostala do začátku 41 milionů dolarů.

Zrovna k tomu vám mohu něco říci. Sequoia Capital a další investoři investovali spíše do toho týmu než do samotné aplikace. Oni už byli, jak se říká, v hledáčku investorů.

Tak velkou investici získali proto, aby firma za pár let zase nemusela hledat kapitál. Color.com tak získá čas věnovat se projektu naplno. (Color je sociální síť speciálně upravená pro používání na mobilech. - poznámka redakce)

Je takováto jednorázová superinvestice obvyklá?

"Když máte úspěšnou podnikatelskou minulost, investují do vás jako do člověka, ne do vašeho nápadu."

V devadesátých letech byly takové investice častější. A když máte nějakou úspěšnou podnikatelskou minulost, tak se investoři nebojí investovat přímo do člověka, ne nutně do nápadu nebo technologie.

Venture investoři hodně dají na osobní zkušenosti. Může za vámi přijít deset týmů se stejnou myšlenkou. Když ale jednomu z těch týmů věříte, že dokáže ideu dotáhnout do úspěšného konce, je to jasný kandidát.

Nemusí dokonce dotáhnout svoji původní myšlenku. V start-upovém světě se razí termín "pivotování" – schopnost otočit se jiným směrem, pokud je to potřeba. Typický příklad: spustíte službu přesně tak, jak jste zamýšleli, ale zákazníci ji nepřijmou. Ale zjistíte, že o něco trochu jiného by zájem měli. Tak změníte produkt, změníte obchodní model a vstoupíte na jiný trh. A to pak záleží na konkrétním člověku, zda je takového pivotování schopen.

Nadějný člověk si věří, ale umí se poučit z neúspěchu a pivotovat

Jaké lidi start-up potřebuje, aby byl úspěšný?

S tím se poslední dobou hodně experimentuje. Ideálně byste pochopitelně potřebovali člověka, který je geniální programátor, umí to s lidmi, je výřečný a navíc je to schopný obchodník. Ale je samozřejmé, že málokdo má všechny tyto schopnosti pohromadě. Třeba Google je pověstný svým originálním a sofistikovaným přijímacím procesem a hledáním nových talentů.

Experimentů je ale více. Zaujal mne třeba Netflix (on-line půjčovna a streaming filmů přes internet). Tam kladou velký důraz na to, aby člověk zapadl do kolektivu. Najmou vás na zkušební dobu, během které si vy i oni otestujete, že vám spolupráce v týmu sedí. Pokud ne, nic se neděje, dostanete odstupné a firma za vás dokonce bude platit zdravotní pojištění, což je v USA podstatná věc. A evidentně to funguje. Po zkušební době odejde asi třetina zaměstnanců. Ale ti, kteří zůstanou, zůstávají v drtivé většině napořád.

Zappos zase nabízí zaměstnancům vysoké odstupné, v podstatě odměnu za to, že dají výpověď. Chce tak zajistit, že u nich budou lidé pracovat nejen pro peníze, ale protože dělají to, co je naplňuje.
Ano, jsou různé modely, a rozhodně by stálo za to je porovnat.

Proč je vlastně Silicon Valley tak výjimečným místem pro inovativní společnosti?

Specifické postavení této oblasti má svoje historické důvody. Už na začátku 20. století na Stanfordu začali podporovat vizionářské projekty a vůbec tu samotnou myšlenku inovace v podnikání. Třeba Hewlet-Packard, původně garážová firma, je skvělým příkladem.

A když půjdeme ještě více do historie, tak západní pobřeží bylo tím vysněným cílem všech imigrantů, poslední hranice, eldorádo. Rigidní společenské struktury tu neměly takovou platnost, jako jinde ve světě, i to přispělo k inovativnímu charakteru zdejší oblasti.

Za zmínku určitě stojí i 50. léta 20. století, kdy sem šlo hodně peněz na výzkum z armádních fondů. Byla léta, kdy až třetina diplomových prací na některých stanfordských oborech bylo utajených, protože se vztahovaly k armádnímu výzkumu. Vznikal tu tak i pozdější internet. Standfordský výzkum má zkrátka skvělou pověst, je to značka sama o sobě.

"Start-up má v Silicon Valley vše pohromadě: infrastrukturu, investory, právníky, experty..."

Pro začínající inovativní firmu je tu všechno pohromadě. Infrastruktura, venture kapitalisti a investoři, právnická pomoc. Třeba teď jsme s jedním start-upem řešili založení firmy, a znovu ze ukázalo, že spolupráce s právnickými firmami ze Silicon Valley je o mnoho pohodlnější. Znají potřeby internetového start-upu, není potřeba nic vysvětlovat.

Ale nic není zadarmo. Za služby se platí. Jsou zde nemalé náklady na podnikání. A je třeba respektovat obchodní pravidla, psaná i ta nepsaná. Firmy, které jsem přicházejí z venku, často zapomínají, že kreativita je v pořádku v technologických inovacích, ale je třeba sledovat určitá pravidla a procesy co se smlouvy a obchodního práva týče. Stává se, že se zakladatelé evropských start-upů jsou pak překvapeni, že nedostanou investici kvůli věcem jako nestandardně nastavené kapitálové struktuře společnosti nebo porušení podmínek investiční smlouvy.

Když za investorem někdo přijde s myšlenkou na projekt, nesoudíte jistě jen myšlenku samotnou, ale také toho, kdo ji prezentuje. Podle čeho se dá poznat nadějný tým?
Je to zčásti umění a zčásti věda. Investor hledá někoho velmi chytrého a přesvědčivého, kdo dokáže svou myšlenku dobře podat. To totiž znamená, že má předpoklady představit službu zákazníkům a také nadchnout tým spolupracovníků. Je také důležité, jak firma za investorem přijde. Nejlepší je to pochopitelně přes osobní představení.

Vlasta Pokladníková

Důležitá je také určitá sebereflexe a integrita, to investoři také posuzují. Zakladatel musí být upřímný sám k sobě a umět přijmout kritiku, takže když se k němu dostane negativní zpětná vazba, dokáže se z ní poučit. Musí umět třeba říct: "Ano, přiznávám, náš produkt není tak dobrý, jak jsem myslel. Ale zjistili jsme, že uživatelům se nečekaně líbí tahle funkce, a tak ji rozpracujeme do samostatné služby." To je to pivotování, o kterém jsem mluvila.

Čeká nás další prasknutí bubliny?

Máte pocit, že jsou poslední dobou investice do některých internetových společností až příliš štědré?
Je jasné, že zrovna teď jsou sociální sítě nebo mobilní aplikace nesmírně hot sektorem, a tomu odpovídá i odhad jejich hodnoty. Investoři je milují. Twitter – 4 miliardy dolarů, Zynga – 5 milionů dolarů, za Groupon nabízel Google 6 miliard dolarů. Obrovská čísla. Takže určitá "žhavost" se tomuto sektoru nedá upřít. Ale nedá se tomu říkat přímo bublina, spíš rozmach (boom).

Navenek to může vypadat, že investoři teď sypou peníze jen do uživatelských nebo zábavních internetových služeb. V Silicon Valley se ale investuje do celé řady technických sektorů, například firem jako AccusticEye, která vyvinula neinvazivní způsob, jak zvukem testovat, zda v trubkách není prasklina, aniž by bylo třeba potrubí rozebírat. Je tu hodně firem zabývajících se zdravotnickými zařízeními. Máme tady experty a vrcholné představitele z klíčových firem z mnoha oborů, a tito lidé dokáží projekt posoudit a případně jej dále posunout či propojit s top hráči v oboru.

"Dobré vztahy jsou to nejdůležitější, co máte."

Nepanuje tu nějaký strach, že když někomu prezentujete svoje nápady, přijdete o ně?
Neřekla bych. Investování, to je běh na dlouhou trať. Dobré vztahy, to je to nejdůležitější, co máte. V rámci oboustranné důvěry lze sdílet informace bez problémů. Některé start-upy, často mimo Silicon Valley, na to zapomínají.

Říkáte, že investor by měl dodat nejen peníze, ale i konexe…
A zkušenosti. Dobrý investor má konexe a dlouhodobé vztahy s důležitými lidmi. Třeba ti, co mají dlouhodobé vztahy s Googlem a jsou jeho investoři už od samého počátku, se také znají s nejvyšším vedením. Dokáží odhadnout, které technologie by taková firma potřebovala do svého portfolia, jaký typ start-upu by mohla chtít koupit. Také zkušenosti a kontakty jsou pro začínající start-up nesmírně důležité a pomohou ho posunout k úspěšné koncovce.

Tím se zase dostáváme k otázce, co to vůbec znamená být investorem a venture kapitalistou. V Silicon Valley to podle mě znamená "chytré a zkušené peníze". Investice do týmů, společností, někdy jednotlivců, v naprosté většině do technologických produktů. S investicí dostane start-up i přístup k dalším zdrojům investora, i k jeho kontaktům a zkušenostem.

Děkujeme za rozhovor