Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Legendy československé techniky s rokem narození 1956

  0:15aktualizováno  0:30
Kluzák Blaník, autobus Škoda 706 RTO a nákladní vůz Tatra 138 patří do zlatého fondu československého strojírenství. Vznikaly ve stejné době, před 60 lety. A nebyly zdaleka samy.
Část 1/6
II. výstava československého strojírenství v Brně v roce 1956

II. výstava československého strojírenství v Brně v roce 1956

V širokém oboru dopravní techniky byl rok 1956 u nás bohatý na prototypy letadel a motorových vozidel od jednostopých až po nákladní vozy, které se časem staly proslavenými legendami. S téměř všemi z nich se mohla veřejnost seznámit na II. výstavě československého strojírenství v Brně, předchůdkyni Mezinárodních strojírenských veletrhů, konaných od roku 1959.

Těch budoucích legend, narozených či poprvé představených v roce 1956, bylo téměř tolik jako prstů na dvou rukou.

Z letadel to byl celokovový dvoumístný kluzák Blaník, na nějž si dokonce vzpomněli i neméně legendární Cimrmani ve stejnojmenném představení, pojednávajícím ovšem o nevelkém středočeském vršku plném dřímajících vojáků v jeho dutinách. Ten druhý letoun byl zástupcem již od roku 1949 vyráběné typové řady Trenerů, takže lze polemizovat o jeho oprávněné účasti v tomto výčtu, ale na druhou stranu právě Zlin Z-226 T Trener 6 se zasloužil o nebývalý boom akrobatického létání v Československu a dokonce byl úspěšně používán na mezinárodních akrobatických soutěžích.

Doslova žně se odehrály v oboru jednostopých maloobjemových motorových vozidel. V Brně byly představeny prototypy skútru Čezeta a mopedů Stadion a Jawetta. Všem třem se v průběhu roku dostalo také náležité publicity v motoristických i společenských časopisech a socialistický občan v době fatálního nedostatku osobních automobilů mohl zajásat, že se pro něj chystá alespoň něco malého.

Mladoboleslavská automobilka toho roku představila první prototyp roadsteru Škoda 450, odvozeného ze Škody 440 zvané Spartak. Roadster Škoda 450 a jeho modernizovaný nástupce Felicia byly doslova bombou v celé historii tuzemské socialistické automobilové výroby.

Budoucí hromadnou osobní dopravu zastupovaly v Brně dva odlišné prototypy autobusu Škoda 706 RTO. Mnozí ho považují za nejhezčí československý autobus vůbec. Designéři ve vysokomýtské Karose tak svým umem navázali na dílo Josefa Sodomky, který byl nedlouho po znárodnění ze svého podniku novým režimem vypoklonkován.

Nové typy nákladních automobilů představovaly Praga S5T a Tatra 138. Po zavedení sériových vozů do provozu se ten první stal, dá-li se to tak nazvat, nenápadným dříčem, zatímco ten druhý dříčem nápadným. Oba se postupně vyráběly v bezpočtu variant. A Tatru 138 díky jejímu rozšíření po světě a objemu odvedené práce můžeme postavit na samý vrchol zde uvedených legend startujících před 60 lety.

Pár řádků k těm nejvýznamnějším z výše uvedených typů je situováno na následující stránky, všechny jsou pak alespoň obrazem umístěny v závěrečné fotogalerii.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

StreetDrone One s jedním ze svých tvůrců, Josephem Smithem.
Nejlepší auto na hraní, co jste kdy viděli. Cenou opravdu překvapí

Mnichov (Od zpravodaje Technet.cz) Na palubce má velké červené tlačítko, které v případě nouze okamžitě odpojí autonomní řízení. Projekt s názvem StreetDrone ONE je malý autonomní elektromobil,...  celý článek

Nerost cinvaldit, tedy slída s malou příměsí lithia
Návrat těžby na Cínovec? Co byste měli vědět o českém lithiu

V posledních dnech tak hojně zmiňované zásoby lithia v České republice nejsou sice ze světového hlediska nijak ohromné, ale také nejsou zanedbatelné. A byť jde...  celý článek

„Počítačovou evolucí“ vytvořený návrh křídla pro Boeing 777. Podobné uspořádání...
Počítač navrhl křídlo pro Boeing 777. A je už na pohled jiné

Konstruktéři si nechali od počítače od základu navrhnout nové křídlo pro Boeing 777. Výsledný návrh je lehčí než dnešní konstrukce a ve vnitřku skrývá prvky,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.